Statisíce takových nájemných zaměstnanců opouštějí města a vracejí se do vesnic. A protože Módí nechal zastavit i vlaky, pověstně nacpané a tedy nebezpečné, museli tito lidé ujít pěšky domů desítky i stovky kilometrů. Mnozí z nich dodávají: k čemu nám je, že nedostaneme COVID-19, když budeme umírat hlady.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak se daří Indii

Jenže Indie je země, v níž by koronavirus mohl způsobit skutečnou katastrofu. S hustotou 450 lidí na kilometr čtvereční patří k nejhustěji obydleným státům a v některých částech, jako je Uttarpradéš, je to kolem 1000 lidí na kilometr.

Výzva století

Typická domácnost žije v jedné nebo dvou místnostech, přičemž má kolem pěti lidí, to je dvojnásobek ve srovnání s evropskými zeměmi. Navíc spolu často žije několik generací – tedy děti jako „ideální“ přenašeči a staří lidé jako nejzranitelnější pacienti.

Převzato z Plusu

Onemocnět se přitom v Indii nedoporučuje. V Číně připadá na 10 tisíc lidí 42 nemocnic a 18 lékařů. Indie má na stejný počet lidí jen sedm nemocnic a osm lékařů. Doporučení, jako je udržovat „společenský odstup“, není v tamních podmínkách snadné dodržovat.

Umývání rukou není žádná samozřejmost pro lidi, kteří nemají běžný přístup k čisté vodě, a domácí karanténa znamená, že nebudou mít co do úst. Lidé, kteří se kvůli zastavení veškerého provozu vrátili na venkov, navíc často doma živili několik dalších členů rodiny.

Ale dosti špatných zpráv. Indický premiér zachytil nákazu poměrně brzy, případů ještě není mnoho. Je to paradoxně i kvůli chudobě – komunikace se zahraničím není velká. Indie má navíc napjaté vztahy se sousední Čínou, takže výměna lidí je omezená, stejně jako s Íránem, dalším epicentrem nákazy. Svazová vláda i vlády jednotlivých států postupují energicky a využily náskoku, který před nákazou zatím mají.

Využívají také moderních technologií, které se často dostaly do provozu teprve nedávno, jako je například rozsáhlá databáze příjemců různých dávek a podpor, včetně jejich telefonních čísel. Jde o to, aby stamiliony chudých lidí, donucených zůstávat doma, dostávaly včas a pravidelně alespoň základní dodávky jídla, plynové bomby na vaření a další potřeby.

Šance se vytáhnout

Znalci indických poměrů říkají, že tamní úřady jsou pověstně neefektivní v dennodenních úkolech, ale překvapivě výkonné v mimořádných situacích. Indie je například zvyklá organizovat volby nebo velké očkovací kampaně. I chudé státy jsou zvyklé zvládat obrovská náboženská shromáždění, třeba do zmíněného Uttarpradéše každý rok zamíří 100 milionů poutníků. Velkou roli hrají dobrovolníci, kteří roznášejí jídlo nebo propagují hygienické návyky.

Indie je demokracie a bude zajímavé srovnávat její postup se sousední Čínou, která má zřízení autoritářské, podezřívavé a tajnůstkářské. Neméně pozoruhodné bude porovnávat indický případ se sousedním Pákistánem, kde se k tak tvrdému omezení pohybu neodhodlali, i když tam se nákaza rozšířila dříve ze sousedního Íránu spolu s poutníky nebo misionáři.

Je tu ještě jedna dobrá zpráva. Indie je velkým dovozcem ropy a pád jejích cen je pro zemi, která se musí vyrovnat s třítýdenní kolektivní karanténou, asi jedinou pomocí v úspěšném překonávání krize.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Jan Fingerland Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít