I kvůli tomu ho také režim v Pekingu nechal propustit, prý z humanitárních důvodů. V této souvislosti jsem si nemohl nevzpomenout na Američana Otto Warmbiera, kterého, ze stejných důvodů pustil na svobodu zase severokorejský režim. Student univerzity ve Virginii krátce na to zemřel.

Smrt teď hrozí i čínskému nositeli Nobelovy ceny míru z roku 2010, na kterou ho mj. navrhl i bývalý český prezident Václav Havel. Na jeho stavu se však nejvíce podepsal dlouholetý těžký žalář. Ani o čínském vězení si totiž nelze dělat iluze. Navíc Liou Siao-po patřil k úhlavním nepřátelům Komunistické strany Číny. Vinu na tom ale nesou i představitelé západních demokratických zemí, kteří v uplynulých letech na čínského disidenta jako by zcela zapomněli.

Ano, teď se začínají ze všech koutů světa ozývat hlasy vyzývající vládu v Pekingu, aby umožnila léčbu Liou Siao-poa v zahraničí. O jeho zdravotním stavu se přímo v nemocnici v Šen-jangu dokonce přesvědčili i dva specialisté z Německa a Spojených států a petici za jeho převoz do ciziny podepsalo už více než 150 nositelů Nobelovy ceny. Čína to však označuje za vměšování do jejích vnitřních záležitostí.

Pandy a fotbal místo lidských práv

Jméno Liou Siao-poa však oficiálně nezmínil nikdo ze světových vůdců ani na summitu G20 v Hamburku. List South China Morning Post vycházející v Hongkongu k tomu také ironicky poznamenal, že spolková kancléřka Angela Merkelová se místo toho sbližovala s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem díky jinému tématu, pandám a fotbalu.

Nezájem o osud spoluautora Charty 08 se však začal projevovat už několik měsíců poté, co i přes mohutné protesty Pekingu získal Nobelovu cenu míru. Pravda, nejprve ho obhajovali mnozí mocní mužové a ženy a žádali jeho propuštění, jejich tlak však rychle slábl, až se docela vytratil. Na rozdíl od ekonomických zakázek, jejichž hodnota naopak rychle rostla.

Partner Peking

A tak třeba někdejší francouzský prezident Nicolas Sarkozy už "chybu" z doby, kdy země galského kohouta předsedala Evropské unii a kdy se Sarkozy sešel s dalajlamou, neudělal. Tehdy ho totiž tento krok stál miliardy eur, mj. za zrušenou zakázku na 150 letounů Airbus. I proto se o Liou Siao-poovi při návštěvě čínského exprezidenta Chu Ťin-taa v Paříži ani nezmínil.

Holt, jak už při zadržení Liou Siao-poa v roce 2008 řekl hongkongský kardinál Joseph Zen, Západ lidská práva už dávno zaprodal za ekonomické zisky. Ani nejvyšší představitel katolické církve si však nechce dělat z Pekingu ještě většího nepřítele, a tak se papež František odmítl setkat i s dalším nositelem Nobelovy cen míru dalajlamou.

Soustředěný mezinárodní tlak by přitom mohl přinést ovoce v podobě propuštění Liou Siao-poa, který byl odsouzen k jedenáctiletému žaláři jen za to, že žádal demokracii a dodržování ústavy Čínské lidové republiky. Nakonec však o něm "taktně" pomlčel i tehdejší generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Při rozhovorech s Chu Ťin-taem se o čínském disidentovi nezmínil ani slovem, přestože mu to z jeho funkce přímo příslušelo. Ostatně Všeobecná deklarace lidských práv byla schválena Valným shromážděním OSN už 10. prosince 1948.

Liou Siao-po byl přitom navíc teprve třetím nositelem Nobelovy ceny míru, který byl uvězněn. Před ním to byla barmská disidentka Su Ťij, kterou v domácím vězení držela vojenská junta. A vězněný byl ve třicátých letech minulého století také Carl von Ossietzky, kterého zadržovali nacisté.

Nobelova cena nepomohla

V této souvislosti si vzpomínám, jak jsem krátce poté, co Nobelův výbor oznámil, že mírovou cenu za rok 2010 získává Liou Siao-po, po telefonu mluvil s jeho manželkou, Liou Sia. Doufala, že se situace jejího muže zlepší. Že svět přece nedopustí, aby si skutečně odpykal tak dlouhý a nespravedlivý trest. Vždyť chtěl "jen" svobodu slova a svobodné volby. A nikdy nevyzýval k násilné změně režimu.

Jen několik minut, co zavěsila, se odmlčel i její telefon. Na dlouhých sedm let. Sám Liou Siao-po pak za mřížemi strávil o dva roky déle, než ho z cely odvezli do nemocnice s rakovinovým nádorem. A policisté k němu zpočátku odmítali pustit i jeho ženu, též vážně zdravotně poznamenanou pronásledováním a mnohaletým domácím vězením.

Současné výzvy k převozu Liou Siao-poa tak přicházejí pozdě. A zároveň jsou více než falešné a pokrytecké. Stejně jako v případě kritiky řady autokratických režimů v různých částech světa. Dvojí metr by v případě otázky dodržování lidských práv neměl existovat. Jak je ale vidět v případě Číny, Západ ho často používá.

Robert Mikoláš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít