Trvalo vždy několik týdnů, než se odhodlal k nějakému vyjádření a i to pak bylo často hodně opatrné. Totéž se nyní opakuje také u otázky, zda by mělo Německo vzhledem k nejistým vyhlídkám pro svou energetickou bezpečnost prodloužit provoz tří posledních jaderných elektráren.

Přehrát

00:00 / 00:00

Robert Schuster: Kancléř Scholz opatrně mění energetické plány Německa

Téma začalo silně rozdělovat Scholzovu vládní koalici, kdy se jeho dva menší partneři, Zelení a liberálové kvůli tomu do sebe pouštějí stále víc a víc. Kancléř dlouho přihlížel. Teprve nedávno se nechal v typicky scholzovské dikci slyšet, „že pravděpodobně dává smysl připustit jejich delší provoz“.

Vzápětí následovala replika ministryně zahraničních věcí za Zelené, Annaleny Baerbockové, která z daleké Kanady vzkázala, že s prodloužením provozu německých jaderných elektráren nesouhlasí.

Mimo realitu?

Politici Zelených se tradičního postoje, že tato zařízení mají patřit jednou provždy minulosti, drží zuby-nehty.

Je součástí jejich politické DNA, protože když vznikaly v polovině sedmdesátých let v tehdejším Západním Německu první ekologicky orientované skupiny, usilovaly o zákaz nejenom vojenského využívání jaderné technologie, ale i civilního v elektrárnách.

Mnozí z voličů Zelených jsou ale už zřejmě o něco dál. Řada průzkumů z poslední doby totiž naznačuje, že i mezi nimi roste počet těch, kteří by vzhledem k současné mimořádné situaci souhlasili, aby jaderné elektrárny ještě nějakou dobu fungovaly.

Opatrný Scholz se možná i s vědomím těchto čísel odhodlal ke svému prohlášení k  budoucnosti německých jaderných elektráren. Pravděpodobně tak již předznamenal, jak jeho vláda v nejbližší době rozhodne. Cokoli jiného by bylo velkým překvapením a opravňovalo by k otázce, zda v Berlíně neztratili smysl pro realitu?

Uhelný restart

Nejde ale pouze o jaderné elektrárny. Německo je zřejmě i o něco blíž rozhodnutí změnit své původní plány, pokud jde o cíl vyrábět elektřinu výlučně z obnovitelných zdrojů.

Převzato z Plusu

Odpojení posledních tří jaderných zařízení koncem letošního roku mělo být v tomto scénáři důležitým milníkem. Stejně jako konec spalování uhlí v tepelných elektrárnách v roce 2030, což ještě loni na podzim prezentovala čerstvě dohodnutá Scholzova koalice jako jeden ze svých velkých úspěchů.

Válka na Ukrajině jí v tom ale udělala čáru přes rozpočet, a tak padá jedno tabu za druhým. Mimochodem, není to tak dávno, co ministr hospodářství za Zelené souhlasil s obnovením činnosti jedné severoněmecké elektrárny spalující černé uhlí. Pravděpodobně to nebylo první ani poslední rozhodnutí tohoto druhu.

Autor je komentátor Lidových novin

Robert Schuster Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít