Týden před německými volbami zůstává stále hodně otazníků
Už necelý týden zbývá v Německu do voleb nového Spolkového sněmu. S tím také viditelně roste nervozita v zemi. Jednak kvůli jejich výsledku. Nominální vítěz v podobě opozičních křesťanských demokratů se zdá být sice předem jasný, na to je jejich náskok v průzkumech příliš velký a hlavně konstantní.
Avšak těžko se dá odhadnout, zda mu k vytvoření vlády bude stačit jen jeden partner, nebo jich bude muset být víc? A kolik stran se vůbec do nového německého parlamentu dostane, když se okolo klíčové pětiprocentní hranice potácejí hned tři?
To vytváří předpoklady pro pořádné politické drama, kdy bude možná třeba vyčkat až do sečtení posledních hlasovacích lístků.
Zafungují okamžité negativní emoce?
Pak je tu ale ještě další motiv, který dává letošním volbám zvláštní nádech: Jak moc se nechají voliči ovlivnit událostmi v Aschaffenburgu a čerstvě v Mnichově, kde zabili cizinci, kteří kdysi přišli do země jako uprchlíci, nevinné lidi?
Útok v Mnichově volby v Německu neovlivní, myslí si expert. ‚Lidé už jsou rozhodnutí,‘ říká
Číst článek
Okamžitá emoce by v takovémto případě nabádala dát hlas straně, která od samého počátku kritizuje příliš liberální migrační politiku posledních let a varuje před jejími negativními projevy.
Je ale rozumné dát důvěru politickému uskupení, které odmítá nejen migraci jako takovou, ale má problém i s mnohým, co tvoří už desítky let podstatu politicko-společenského konsensu země, včetně postoje k její nacistické minulosti?
A jak zapůsobí na německé voliče skutečnost, že zpoza Atlantiku má právě tato strana – myšlena je protimigrační Alternativa pro Německo (AfD), nadstandardní podporu?
Navzdory tomu, že mezi příznivci Alternativy se najdou mnozí s vyhraněně protiamerickými postoji, tak ji nedávno otevřeně podpořil nejenom miliardář Elon Musk, ale nejnověji nepřímo i americký viceprezident J. D. Vance.
CDU/CSU míří k volebnímu vítězství, krajně pravicová AfD ale sílí a vrací se na pozice před velkými skandály
Číst článek
Ten totiž ve svém projevu na mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval Evropu ke zboření „protipožárních zdí“ vůči populistickým stranám. V Německu jeho narážku pochopili a okamžitě se vůči ní ohradili.
Druhý muž americké vlády totiž použil jeden z klíčových pojmů, který charakterizuje aktuální německou diskusi o možné spolupráci ostatních stran s Alternativou pro Německo.
Platí ještě protipožární zeď?
Pojem „protipožární zdi“ přitom kdysi do veřejného diskursu vnesl předseda křesťanských demokratů a hlavní favorit na volební vítězství Friedrich Merz. A paradoxně to byl právě on, kdo před několika týdny pevnost hráze proti pravicovým populistům oslabil, když vzal v parlamentu za vděk i jejich hlasy při prosazování přísnějších norem proti migraci.
Merz je nadšený Evropou. Není jisté, zda bude Brusel nadšený Merzem, říká německý novinář
Číst článek
Od té doby Merz nesčetněkrát veřejně uvedl, že nemá v úmyslu po volbách s Alternativou spolupracovat, ať už přímo nebo nepřímo.
Dosud vládnoucí sociální demokraté, kteří podle všeho nemají šanci obhájit své vítězství z roku 2021, ale dál zasívají pochybnosti. Jejich kampaň se tak na posledních metrech definitivně stala monotematická a zaměřená zcela proti Merzovi osobně.
Sociální demokraté tak dělají s plným vědomím, že právě s ním budou pravděpodobně muset jednat o budoucí vládě. Z vnějšího pohledu se to může sice jevit jako krátkozraké, nicméně z pohledu tonoucího, který se stébla chytá, je to i trochu pochopitelné.
Autor je editor deníku Právo
Sázka na lídra je hop, nebo trop
Kateřina Perknerová
Trumpova politika může zamíchat českými volbami
Jiří Pehe
Trump rozšlápl právní systém
Tereza Zavadilová
Kanada versus Čína versus Amerika
Jan Fingerland