Novely trestních kodexů protlačil kabinet v únoru ve snaze zrušit speciální prokuraturu, snížit trestní sazby za korupci či ekonomickou kriminalitu a zkrátit promlčecí lhůty trestných činů. Navrhovanou legislativu kritizovaly evropské instituce a tehdejší prezidentka Zuzana Čaputová nechala zákony přezkoumat ústavním soudem. Ten v únoru platnost většiny změn pozastavil a čekalo se na definitivní verdikt.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Šabata: Po verdiktu slovenského ústavního soudu se politika neuklidnila. Naopak

Jeho vyznění příznivé pro vládu považuje Robert Fico za své velké politické vítězství, s tím souhlasí i opozice, která od počátku označovala změny v trestních paragrafech za amnestii pro všechny stíhané a souzené právě za korupci za minulých Ficových vlád.

Řada bývalých politiků a podporovatelů Směru, ale i prokurátorů či vysokých státních úředníků vyvázne teď s podmíněnými tresty nebo úplně. Což se týká například nynějšího guvernéra centrální banky Petra Kažimíra, který čelí obžalobě z podplácení v době, kdy byl ministrem financí v jedné z Ficových vlád.

Rozhodnutí soudu vyvolalo klíčovou politickou otázku: jak bude dál postupovat Robert Fico poté, co dosáhl cíle, pro který se pravděpodobně vrátil do politiky – tedy ochránit sebe a své lidi před orgány činnými v trestním řízení?

Na odpověď nebylo třeba dlouho čekat, byla obsažena už ve Ficově reakci na verdikt: „Ústavní soud rozhodl, že vládní koalice spor o tuto novelizaci trestního zákonodárství vyhrála nad nenávistnou opozicí 100:0.“ A vyzval Zuzanu Čaputovou, opozici, „protivládní média“ a nevládní organizace, aby se omluvily za „projevy nenávisti a organizování štvavých veřejných protestů“.

S Orbánem do Moskvy

Ani po atentátu, ani po rozhodnutí ústavního soudu slovenský premiér neubral nic z agresivity, osočování, překrucování faktů a konspirací, které provázejí jeho vládu od vzniku vloni v říjnu a které se přitom objevovaly za jeho vlád dřívějších nesrovnatelně mírněji.

Nyní se Ficovy útoky a podrývání demokratického právního státu i západního směřování země stupňují, berou Slovensku šanci na usmíření a oslabují jeho pozici v NATO a EU.

Při svém prvním veřejném vystoupení po atentátu na oslavách slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na hradě Děvín v pátek Fico mimo jiné vyjádřil obdiv maďarskému premiéru Viktoru Orbánovi za jeho pracovní cestu nejen na Ukrajinu, ale i do Moskvy za Vladimirem Putinem. A řekl, že kdyby mu to umožňoval jeho zdravotní stav, přidal by se k Orbánovi.

Česká vláda v březnu pozastavila společná jednání se slovenským kabinetem kvůli ostrým slovním Ficovým útokům na Ukrajinu a po schůzce slovenského ministra zahraničí s ruským protějškem.

Při nedávné návštěvě prezidenta Petra Pellegriniho v Praze se česká strana velmi snažila projevovat pochopení a vstřícnost.

Slovenský premiér dosud jinak hovoří k domácímu publiku a jinak jedná on i jeho podřízení v zahraničí. Ale česká vláda by se měla připravit i na variantu, že se jednoho krásného dne Robert Fico objeví v Moskvě po boku Vladimira Putina.

Autor je šéfredaktor Práva

Petr Šabata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít