Ruská ekonomika se nehroutí
Pouhý týden po začátku války americký ministr zahraničí Blinken jásal: „Rubl se zhroutil, ruský fondový trh se na pozadí hrůzy s odlivem kapitálu uzavřel a úvěrový rating země se zhroutil do směšných čísel.“
Americké úřady tehdy viditelně spoléhaly na to, že „nebývalá a mohutná opatření“, jež Američané společně se spojenci vůči Rusku zavedli, včetně „drsných a dlouhodobých ekonomických bloků“, pomůžou ruskou válečnou mašinérii zabrzdit. Nestalo se – a to doposud.
Už v prvním roce války na Ukrajině se ruskému státnímu aparátu podařilo realizovat tři naprosto neuvěřitelné věci: Obstál před přívalem sankcí, který tolik opěvoval americký ministr zahraničí Blinken, dodal dostatek vojáků i munice, aby ruská vojska byla schopna spíše postupovat, než ustupovat, a konečně to vše se odehrálo bez zaznamenatelného snížení životní úrovně ruského obyvatelstva.
Paralelní dovozy přes třetí země
Potěšitelná rozhodně nejsou ani omezení v oblasti obchodu. Amerika a její spojenci zakázali dovážet do Ruska tisíce položek z oblasti pokročilých technologií a mnohé západní firmy z Ruska odešly z vlastní iniciativy. Jenže Rusko i přesto dováží ze Západu prakticky stejný objem zboží jako před vpádem na Ukrajinu.
Noví obchodní partneři s radostí nahradili ty staré, západní. Čína dnes Rusku prodává dvakrát více zboží než v roce 2019 a kvetou také tzv. paralelní dovozy přes třetí země. Dováží se všechno – minerálkami počínaje a počítačovými čipy konče. A bohužel to jde docela snadno.
Západ musí podpořit odliv mozků a kapitálu z Ruska. To podkope Putinův režim, míní ruská ekonomka
Číst článek
Slábne západní podpora?
Tento vývoj docela jednoduše ukazuje, že spoléhat při podpoře Ukrajiny jen na zjevně bezzubá ekonomická opatření nelze – výsledky už jsou a želbohu i budou víceméně tristní.
Když k tomu připočteme spíše slábnoucí západní podporu hrdinsky se bránícího národa, musíme se nutně ptát, co Západ tímto postupem vlastně sleduje. Nutně se vkrádá představa, že by to mohl být stav, kdy by Rusko sice nezvítězilo, ale Ukrajina taky ne.
Jaký by byl konečný výsledek takového ostudného kulišáctví, lze jen těžko předvídat. Na podobnou politiku, tenkrát vůči Hitlerovi, Evropa a svět na konci 30. let minulého století už jednou šeredně doplatily.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Moskevský ‚klub sesazených prezidentů‘ má nového člena
Libor Dvořák
Prvotní hřích, který může za drahé bydlení
Petr Holub
Jak jsem se nezklamala na Křivoklátě
Kristina Roháčková
Jak dlouho vydrží Ficova chatrná koaliční většina?
Kamila Pešeková