Princ temnoty, Putinův muž pro Ukrajinu. Kdo je politik a oligarcha, na kterého Česko uvalilo sankce?
Oligarcha, vlivný politik i zákulisní hráč, obhájce Kremlu a blízký přítel jeho vládce. Též Princ temnoty a Šedý kardinál. A nejnověji další jméno na českém sankčním seznamu. To vše je Viktor Medvedčuk. Sám by byl asi rád, aby si ho svět pamatoval jako mocného člověka v obleku na míru, slavná je ale především jeho fotka v poutech po zatčení ukrajinskou tajnou službou. Jak se to stalo? Web iROZHLAS.cz přináší profil Putinova „muže pro Ukrajinu“.
Necelé dva měsíce po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu, 12. dubna 2022, se na sociální síti X na profilu ukrajinské civilní kontrarozvědky objevila fotografie staršího muže s neupravenými prořídlými šedými vlasy, v polní uniformě – a s pouty na rukou.
Snímek doprovázel výmluvný vzkaz: „Můžete být proruský politik a léta pracovat pro agresora. Můžete se skrývat před spravedlností. Dokonce můžete jako kamufláž nosit ukrajinskou vojenskou uniformu. Ale pomůže vám to uniknout trestu? Ani náhodou! Pouta na vás a podobné zrádce Ukrajiny už čekají. Pamatujte, že pro vaše zločiny neexistuje žádná promlčecí lhůta,“ psala SBU.
Služba bezpečnosti Ukrajiny tak světu oznámila, že dopadla tehdy téměř 67letého Viktora Medvedčuka, který 28. února utekl z domácího vězení.
Loutkový prezident
SBU se svým „úlovkem“ takto pochlubila především proto, že šlo o velmi prominentního zajatce.
Vladimir Putin totiž podle amerických tajných služeb s Medvedčukem počítal jako s novým prezidentem Ukrajiny poté, co ruská armáda po bleskové třídenní speciální vojenské operaci obsadí Kyjev a svrhne vládu Volodymyra Zelenského.
Proč chtěl vládce Kremlu vsadit právě na něj? Předně věděl, že mu bude stoprocentně oddaný a udělá vše, co si bude přát.
Putina a Medvedčuka totiž pojí vřelé přátelství. Poprvé se potkali v roce 2003 a ruský prezident ho dlouhé roky považoval za svého „muže pro Ukrajinu“, bez kterého se neobejde řešení čehokoliv, co s Ukrajinou nějak souvisí.
Důležitá data v Medvedčukově příběhu
1997–2022: poprvé se dostává do parlamentu
2002–2005: šéf kanceláře prezidenta Leonida Kučmy
2003: poprvé se potkává s Vladimirem Putinem
2004: šéf prezidentské kampaně Viktora Janukovyče
20. února 2014: ruská anexe Krymu
únor 2014: sankce za podporu Ruska
2018: stává se předsedou Opoziční platformy – Pro život
2019: podruhé se dostává do parlamentu
únor 2021: sankce za podporu terorismu
květen 2021: obviněn z vlastizrady a umístěn do domácího vězení
24. února 2022: plnohodnotná ruské invaze na Ukrajinu
28. února 2022: utíká z domácího vězení
12. dubna 2022: zatčen tajnou službou SBU
září 2022: vyměněn mimo jiné za obránce Azovstalu
leden 2023: zbaven ukrajinského občanství
27. března 2024: česká vláda ho po zjištěních BIS zařazuje na národní sankční seznam
Kromě toho je Putin kmotrem Medvedčukovy dcery (její kmotrou je pak manželka Dmitrije Medveděva) a několikrát byli zachyceni i na společné dovolené.
Známý oligarcha na Ukrajině dlouhá léta provozoval tři televizní kanály, které hlásaly ruskou propagandu.
On sám také hlasitě a aktivně šířil ruské narativy – například ten, že obyvatelé Krymu si přáli připojení poloostrova k Rusku, nebo že „zločinecký režim“, kterému vládne Volodymyr Zelenskyj je „neonacistický“.
O několik let dříve, při jednání o takzvaných Minských dohodách, které měly ukončit konflikt na Donbasu, se Medvedčuk v běloruské státní televizi STV nechal slyšet, že „Ukrajina jako stát prakticky přestala existovat“.
Ukrajinský analytik Taras Berezovets Viktora Medvedčuka označil za politického génia. „Akorát, že jeho úsilí pomáhá uspět Putinovi a nikoliv Ukrajině,“ citovalo ho Rádio Svobodná Evropa.
Oligarcha si také kvůli svému proruskému působení vysloužil přezdívku Princ temnoty či Šedý kardinál.
Konec konců i proto – konkrétně pro podrývání vládní moci Kyjeva a ohrožování míru a územní suverenity – Ukrajina nebo Spojené státy na Medvedčuka po ruské anexi Krymu v roce 2014 uvalily sankce.
V květnu roku 2021 pak skončil ve zmíněném domácím vězení poté, co byl obviněn z financování terorismu, drancování přírodních zdrojů na Krymu a z vlastizrady.
Vynášení tajných informací
Jako důkaz v tomto případě slouží i e-mailová korespondence či telefonáty, které získala tajná služba SBU.
Vláda rozšířila sankční seznam. Dva zahraniční proruští politici se měli pokoušet o vlivovou operaci
Číst článek
Medvedčukovo vynášení tajných informací do Moskvy mimoděk a nejspíše nechtěně potvrdili i někteří představitelé kremelského režimu.
Carnegieho Nadace pro mezinárodní mír ve své analýze z ledna roku 2023 bez konkrétních jmen uvedla, že „mnoho ruských jestřábů“ viní z neúspěchu „třídenní speciální vojenské operace“ mezi dalšími právě Medvedčuka, jelikož prý Kremlu dlouhodobě podával špatné a nepravdivé informace o situaci na Ukrajině.
Kreml samozřejmě jakékoliv nelegální spojení s Medvedčukem odmítá. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov se po jeho dopadení ukrajinskou tajnou službou SBU v dubnu 2022 nechal slyšet, že „Viktor Medvedčuk nikdy neměl žádné zákulisní vztahy s Ruskem, jelikož kdyby je měl, tak by Ukrajinu přece opustil před tím, než vypukla válka“, popsal web The Guardian.
Výměna vězňů
O silném poutu Viktora Medvedčuka a Moskvy svědčí ale i to, že se v září roku 2022 stal součástí rozsáhlého „obchodu“ mezi Ukrajinou a Ruskem. Putinův „muž pro Ukrajinu“ a 54 dalších Rusů bylo vyměněno za 215 ukrajinských vojáků včetně 108 příslušníků slavného pluku Azov.
Z českého sankčního seznamu zmizelo jméno. Zbrojaře Obnosova už sankcionují všechny státy EU
Číst článek
Podle zákulisních informací ovšem Medvedčuka v Moskvě nevítali zrovna s otevřenou náručí. Představitelé ukrajinských tajných služeb uvedli, že jim totiž po zadržení prozradil několik důležitých informací, a naznačili, že jeho život by kvůli tomu v Rusku po výměně nemusel být tak úplně v bezpečí.
Tato výměna vězňů ale nebyla jediná, ve které Medvedčuk figuroval. Jako jeden z „architektů“ Minských dohod se po anexi Krymu v roce 2014 stal jedním z hlavních prostředníků mezi Kyjevem a Moskvou.
Jako takový vyjednal za dva roky podle svých vlastních slov propuštění více než čtyř stovek Ukrajinci „nelegálně uvězněných“ osob.
A v roce 2016 se opět jako vyjednavač zasadil o propuštění dvou důstojníků ruské tajné služby výměnou za ukrajinskou pilotku vrtulníku Nadiju Savčenkovou, kterou v létě 2014 zajali proruští separatisté v Luhanské oblasti a předali ji Rusku.
Pobočník prezidentů
Viktor Medvedčuk, původní profesí právník, začal ve veřejném prostoru působit ještě před pádem Sovětského svazu. V 70. a 80. letech zastupoval jako advokát ex offo dva ukrajinské disidenty Vasyla Stusu a Jurije Lytvyna obviněné z nezákonné protisovětské agitace.
Podle tehdejších svědectví se ovšem v jejich prospěch u soudu příliš neangažoval, naopak ve své řeči například uvedl, že si disidenti za své činy zaslouží trest smrti. Jak Stus, tak Lytvyn zemřeli v sovětských lágrech.
Ruský oligarcha nabízí Ukrajině miliardu dolarů, aby se vymanil ze sankcí, tvrdí americký deník
Číst článek
Po pádu Sovětského svazu zažil Viktor Medvedčuk v ukrajinské politice dva vrcholy. Mezi lety 2002 a 2005 šéfoval prezidentské kanceláři Leonida Kučmy, předtím poprvé zasedal v ukrajinském parlamentu.
V roce 2004 pak také vedl prezidentskou kampaň proruského kandidáta na prezidenta Viktora Janukovyče.
Jeho vítězství ovšem zažehlo takzvanou Oranžovou revoluci, která vyústila v opakování druhého kola prezidentských voleb, ze kterých nakonec jako ukrajinský prezident vzešel prozápadní Viktor Juščenko. Toto období nakonec vešlo ve známost také jako „bitva tří Viktorů“.
Po Janukovyčově prohře se Medvedčuk z politiky dočasně stáhl a zaměřil se na budování svého podnikatelského a mediálního impéria.
Jeho ideologické a názorové ukotvení se ovšem nezměnilo – a nezapomněl na něj ani jeho přítel Vladimir Putin.
Ačkoliv Medvedčuk v ukrajinské státní správě či v politice nezastával žádnou oficiální funkci, označil ho v roce 2009 Putin (v tu dobu ruský premiér) v jednom ze svých článků za spolehlivou a výjimečnou osobnost, konzistentní v názorech. „Jako pravý patriot vždy v první řadě hájí zájmy jeho rodné Ukrajiny,“ napsal také.
Pro život
A jaké zájmy že to Viktor Medvedčuk hájil? V roce 2012 založil nevládní organizaci Ukrajinská volba, která ve veřejném prostoru velmi vehementně propagovala Euroasijský ekonomický svaz, tedy ekonomickou unii, do které se tehdy sdružilo Rusko, Bělorusko a Kazachstán. Neuspěla.
Medvedčukova cesta na druhý politický vrchol započala ruskou anexí Krymu v roce 2014. Jak už zaznělo, už jako Západem sankcionovaný se stal důležitým prostředníkem mezi Kyjevem a Moskvou.
‚Smutné dvouleté výročí.‘ Členské státy Evropské unie definitivně schválily třináctý protiruský sankční balík
Číst článek
Kromě výměny zajatců se angažoval i v jednáních mezi ukrajinskou vládou a separatisty z Doněcku a Luhansku. Putinův mluvčí Peskov tehdy jeho zapojení do řešení konfliktu ocenil, jelikož prý disponuje skvělými kontakty na vůdce separatistů.
Do vrcholné politiky se pak Medvedčuk vrátil v roce 2018, když se stal předsedou uskupení Opoziční platforma – Pro život. Ta hned postavila vlastního kandidáta na prezidenta proti Volodymyru Zelenskému, Jurij Bojko ale v souboji na jaře následujícího roku pohořel a v prvním kole skončil až čtvrtý s 11,5 procenta hlasů (Zelenskyj v prvním kole získal 30 procent a v druhém 73 procent hlasů).
Medvedčuk pak napnul všechny síly ke kandidatuře do parlamentu. Jeho uskupení Pro život ve volbách v létě 2019 získalo 44 křesel ze 450 a stalo se nejsilnější opoziční stranou (Zelenského strana Sluha národa vyhrála se ziskem 253 parlamentních křesel).
Vlastizrada
Opoziční platforma – Pro život hlasitě vystupovala hlavně proti takzvané dekomunizaci. Kritizovala odstraňování sovětských pomníků či zavádění zákonů, které omezovaly používání ruštiny ve veřejném prostoru.
Střední Asie jako ‚mezistanice‘ na cestě zboží do Ruska? Tmelu se vyvezlo o 84 tisíc procent víc
Číst článek
V tu dobu už byl Viktor Medvedčuk několik měsíců vyšetřovaný ukrajinskou prokuraturou kvůli podezření z vlastizrady. Prosazoval totiž například přiznání autonomie Donbasu. Peskov to později komentoval tak, že kdyby Ukrajina v roce 2014 vyslyšela návrhy Medvedčuka a jeho strany, nikdy by nemuselo dojít ke „speciální vojenské operaci“.
Vyšetřování skončilo v květnu 2021, kdy byl obviněn a umístěn do domácího vězení. Z něho ale, jak už také zaznělo, uprchl jen několik dnů po vpádu ruské armády na Ukrajinu, aby ho tajná služba SBU o měsíc a půl později chytila a Kyjev o dalších několik měsíců později vyměnil do Ruska za své válečné zajatce.
Pomyslnou tečku pak za Medvedčukovým ukrajinským životem udělal prezident Zelenskyj, když ho v lednu roku 2023 zbavil ukrajinského občanství.
Ropa, ocel a nemovitosti
Viktor Medvedčuk teď žije v Moskvě, kam se za ním přes Bělorusko přesunula i jeho manželka Oksana Marčenková, dříve známá ukrajinská moderátorka zábavných show jako X Factor nebo Ukrajina má talent.
Dál aktivně vystupuje na podporu Vladimira Putina a ruské agrese, jako host se objevuje v nejrůznějších televizních pořadech a sám také své názory publikuje, například v celostátním deníku Izvestija.
Cesta, jak využít ruské peníze pro pomoc Ukrajině, se otevírá. Na pravidlech se shodly země Evropské unie
Číst článek
Kromě toho se však se stejnou vervou dál věnuje i rozvoji svého podnikání. Investigativní projekt System zjistil, že Medvedčuk aktuálně nejvíce vydělává díky doněckému metalurgickému průmyslu, obchodu s ropou ze Sibiře a investicím do lukrativních moskevských nemovitostí.
Dále tak bez problémů zhodnocuje svůj miliardový majetek. Ukrajinská mutace časopisu Forbes v roce 2021 vyčíslila Medvedčukovo jmění na 620 milionů dolarů (kolem 14,5 miliardy korun). Vlastnil mimo jiné téměř stometrovou jachtu pojmenovanou Royal Romance, soukromou helikoptéru a luxusní tryskáč.
O tyto tři atributy moci a bohatství ovšem přišel v roce 2022. Jachtu mu na základě sankčního seznamu zabavily chorvatské úřady a předaly ji Ukrajincům. Helikoptéra a tryskáč pak byla údajně předána k užívání ukrajinské armádě.