Jak se Matrjoška a Kaťuša staly rozbuškou ve slovensko-ruských vztazích

Když je odhalena špionážní činnost nějakého cizího státu na vlastním území, jde většinou o velkou událost. Může to být výsledek mimořádně dobré a systematické práce místní kontrarozvědky. Anebo, a to je na pováženou, že cizí špioni se ničeho nebojí, nemusejí si dát pozor, takže k odhalení vede jejich vlastní neopatrnost.

Komentář Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Velvyslanectví Ruské federace v Bratislavě

Na velvyslanectví v Bratislavě oficiálně působí až 70 diplomatů, to je mimochodem dvakrát více než na velvyslanectví Spojených států | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Jak to bylo v případě nejnovější špionážní aféry na území Slovenska, to se můžeme jen domnívat. V každém případě to ale vedlo k dalšímu zhoršení už beztak chladných vztahů mezi Bratislavou a Moskvou.

Přehrát

00:00 / 00:00

Kamila Pešeková: Jak se Matrjoška a Kaťuša staly rozbuškou ve slovensko-ruských vztazích

Vojenská tajná služba Slovenska provedla dvě akce s krycími názvy Matrjoška a Kaťuša. Podařilo se jí natočit setkání ruských agentů, na kterém se domlouvají na spolupráci a předávají si peníze. Slovenská média video zveřejnila s tím, že byly zatčeny čtyři osoby, u kterých policie provedla důkladné domovní prohlídky.

Informace strategického významu

Jedním z obviněných je Pavel Bučka, bývalý prorektor Vojenské akademie v Liptovském Mikuláši. Ten měl s ruskou rozvědkou spolupracovat od roku 2013 a podle slov slovenského policejního prezidenta měl Bučka „vyzradit citlivé informace strategického významu, utajované skutečnosti přísně tajné a tyto informace se měly týkat zájmů NATO a ozbrojených sil Slovenské republiky“.

Operace Kaťuša a Matrjoška přinesly na Slovensku odhalení ruské špionáže

Číst článek

Slovensko v reakci na tato zjištění vyhostilo tři ruské diplomaty. Na velvyslanectví v Bratislavě oficiálně působí až 70 diplomatů, to je mimochodem dvakrát více než na velvyslanectví Spojených států. Nabízí se srovnání s ruským diplomatickým zastoupením v Praze, které bylo do odhalení pozadí výbuchu v muničním skladu ve Vrběticích také silně předimenzované. Možná, že právě po české zkušenosti začali i slovenští bezpečnostní experti daleko silněji pátrat po ruských špionech, a výsledkem jejich úsilí jsou právě nedávná odhalení.

Napjatá doba

Ruská špionážní činnost na území Slovenska byla odhalena v mimořádně napjaté době. Nejde pouze o právě probíhající ruskou válku na Ukrajině, ale i o celkovou atmosféru v zemi. Je poznamenaná i tím, že ruské bomby dopadají na místa, která jsou v některých případech vzdálená pouze 150 kilometrů od slovenských hranic.

Zároveň prochází celá společnost důležitou a těžkou zkouškou v podobě zvládnutí velkého počtu uprchlíků z Ukrajiny. A další premiérou je i nedávné schválení přítomnosti zahraničních vojáků NATO na Slovensku, kteří mají chránit jeho východní hranici. Bylo to vůbec poprvé od vyhlášení samostatnosti, co Národní rada něco takového schválila. Teď po odhalení špionáže se proto nabízí otázka, do jaké míry si mohou být zahraniční vojáci na Slovensku jisti svou bezpečností.

Slovensko není zdaleka jedinou evropskou zemí, kde byli odhaleni ruští špioni. Podobné případy zaznamenaly v posledních letech Itálie, Rakousko nebo Německo. Rozdíl je ale v tom, že Slovensko je země, kde nemusejí být aktivity ve prospěch Ruska složitě maskovány, protože se tam daří mimořádně dobře proruské propagandě. Tu mnozí dělají dlouhodobě, z přesvědčení a kdoví jestli i úplně zadarmo.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Kamila Pešeková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme