S tímto termínem sice všichni počítali. Přesto se nedá říct, že by bylo možné najít mezi současnými politickými stranami na Slovensku takovou, která by byla na volby skutečně připravená.

Sociálnědemokratický Smer je strana, která uplynulých dvanáct let určovala charakter státu. Z posledních průzkumů veřejného mínění se sice zdá, že se po všech těch aférách její propad zastavil a dokázala se stabilizovat na 22 procentech.

Přesto ale nad ní stále visí nevyřešená otázka, kdo bude do budoucna jejím hlavním tahounem. Jestli to bude i nadále dlouholetý premiér Robert Fico, který je ovšem už dávno za svým politickým zenitem a kterému mohou přitížit i vazby na pochybné podnikatele. Anebo to bude přece jenom současný premiér Peter Pellegrini, vlídná tvář strany pro městské voliče, který by měl být volebním lídrem.

Podobně nejasná je situace i u současné demokratické opozice, která se stejně jako v minulosti nedokáže shodnout na společném postupu. Strany zavedené i ty nově založené na sebe vzájemně žárlí, nikdo nechce dobrovolně ustoupit ve prospěch ostatních.

Problematické moratorium

Přitom to není tak dávno, co jedno takové odvážné rozhodnutí zkraje letošního roku významně ovlivnilo souboj o prezidentský úřad, když se jeden z opozičních kandidátů, Robert Mistrík, vzdal kandidatury ve prospěch pozdější volební vítězky Zuzany Čaputové. Na opakování podobného gesta zatím čekají slovenští voliči marně.

Z poslední výměny názorů mezi novou stranou bývalého prezidenta Andreje Kisky a koalicí Progresívního Slovenska a Spolu je možné usoudit, že voliči se nějaké dohody tak rychle nedočkají. Nedokážou se shodnout nejenom na společné kandidátce, ale dokonce ani na uzavření paktu o neútočení během kampaně. A to je minimum, které by se dalo čekat.

Podobné starosti si nemusí dělat strany, které na Slovensku reprezentují politický extrém, to znamená Ľudová strana Mariana Kotleby nebo nová strana Vlasť bývalého prezidentského kandidáta, soudce Štefana Harabina. Jsou radikální, založené na silném vůdci a na slibu, že nebudou dělat žádné kompromisy.

Převzato z Plusu

Právě těmto stranám, které rády pracují s konspiračními teoriemi, může nejvíc pomoct nedávno přijatý zákon, předpokládající padesátidenní moratorium na zveřejňování předvolebních průzkumů. Zákon se dočkal kritiky nejen z řad opozice, kritizoval ho také současný premiér Pellegrini i ministři zahraničí a spravedlnosti. Prezidentka Zuzana Čaputová uvedla, že zákon bude vetovat, a tak není jasné, kdy a zda vůbec začne platit.

Podobně se může ještě stát, že i současné opoziční strany se rozpomenou na mistríkovský efekt a spojí své síly. Čas na to mají až do 1. prosince, kdy musí být odevzdány kandidátní listiny.

Příští slovenské volby budou výjimečné tím, že se budou konat 29. února. Je to den, který se opakuje jednou za čtyři roky. Příležitost k politické změně na Slovensku by se tak rychle opakovat nemusela.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Kamila Pešeková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít