Dokumentární film jako živá voda kinematografie, říká ředitel festivalu Ji.hlava Hovorka
Světovou premiérou filmu Tady Havel, slyšíte mě? ve středu odstartoval Mezinárodní festival dokumentárních filmů v Jihlavě, který nabídne přes 350 dokumentárních filmů. „Na první pohled se to zdá hodně, ale dáváme prostor i experimentálním filmům a studentům. Mnoho z nich jsou krátké filmy, ale často člověk sedí v kině a říká si, že by to mohlo být o půl hodiny kratší,“ říká ředitel festivalu Marek Hovorka.
Mezi hosty budou patřit režiséři Béla Tarr a Agnieszka Holland, která naposledy zaujala filmem Hranice. Ten sklízí velké ohlasy u diváků i velkou kritiku polských politiků.
Poslechněte si celé Interview Plus Šárky Fenykové. Hostem je Marek Hovorka, ředitel Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji
„Přišlo nám důležité vyjádřit jí podporu, protože to, v jakém ohni se ocitla po premiéře svého filmu, je podle mého nepřijatelné. Samozřejmě v Polsku vrcholila předvolební kampaň, ale není možné se smířit s tím, že film, kterým propaguje humanismus a ukazuje osudy trpících lidí, bude nálepkován jako nacistická propaganda,“ zdůrazňuje.
Na festivalu se objeví i přesto, že jde o hraný film – festival se totiž dlouhodobě snaží prozkoumávat hranice toho, co je a není dokumentární film.
„Ona ve filmu mapuje situace, které se před dvěma lety odehrávaly na polsko-běloruské hranici a koneckonců se dějí i dnes. Udělala si velký průzkum tématu, napsala scénář, pracuje s herci i neherci. A nás zajímá, kde začíná a končí autenticita,“ vysvětluje.
Živá voda
Dokumentární film podle Hovorky zažívá v posledních 20 letech obrovský boom. Jednak je snazší natočit film, což souvisí s proměnou a demokratizací technologií, a zároveň se tvůrci mohou opřít o síť dokumentárních filmových festivalů a specializované distributory.
„To umožnilo vzniknout opravdu celé řadě výjimečných filmů, které na první pohled jsou možná silnější než hrané. A vyvolávají otázky, co je na nich vlastně dokumentární, tedy do jaké míry jsou podle předem napsaného scénáře,“ poznamenává.
Auta, lodě i pouzdro na violoncello. V Praze budou k vidění dopravní prostředky z filmů o agentu Bondovi
Číst článek
Dokumentární filmy je dnes možné najít nejen v televizi a kinech, ale i na streamovacích platformách a mezi ostatní filmovou a televizní tvorbou má stále silnější pozici.
„Myslím, že dokumentární film je živou vodou kinematografie, protože je svobodný. Problémem je jistá podfinancovanost, ty filmy primárně nevznikají proto, aby vydělaly peníze, ale z vnitřní potřeby se vyjádřit,“ dodává.
Za výhodu jihlavského festivalu označuje to, že až na obyvatele Jihlavy musí jeho účastníci změnit místo pobytu a rytmus dne a odevzdat se festivalovému životu.
„To je něco, co festivalu dodává energii a atmosféru, kvůli níž se sem spousta tvůrců ráda vrací. A publikum, které udělá tento krok navíc, tak je opravdu odevzdané filmům, o kterých diskutují i po kavárnách a jinde. Je to víc než jen zážitek z jedné či několika filmových projekcí,“ uzavírá Hovorka.
Poslechněte si celý rozhovor, audio najdete nahoře ve článku.
