Děti chtějí poznávat skrze papír. Nechte se uchvátit jejich fantazií, radí vydavatel časopisu Raketa
Ač jsou časopisy na cestě stát se luxusním zbožím, Raketu hodlá její nakladatel vydávat na papíře dál. Čtení určené dětem ovšem vyžaduje aktivní zapojení rodičů. „Jsem přesvědčen o tom, že tyto malé děti chtějí mít okolo sebe svět skrze papír. Do okamžiku, než je pohltí obrazovky,“ říká Joachim Dvořák, zakladatel nakladatelství Labyrint v rozhovoru pro Radiožurnál.
Raketa je multižánrová – máte za sebou 41 témat. Kdo vymýšlí, o čem to celé bude? Vím, že někdy jste sáhli i po věcech, které třeba pro někoho byly velmi sporné.
V ruce zrovna držím německé vydání, i v němčině jsme vydali číslo, které bylo o toleranci, hendikepech – česky se jmenovalo Jinýma očima. Témata vymýšlejí Radana s Johanou, ale dívají se kolem sebe, ptají se lidí, ptají se i mě samozřejmě. Někdy se trošku přeme, co by stálo za to.
Chytrý rodič je ten, kdo přemýšlí o tom, co jeho dítě dělá ve volném čase a záleží mu na tom, co z něho jednou vyroste, míní Joachim Dvořák
Výhoda takového konceptu je v tom, že můžete i něčím, co vypadá úplně banálně, jako jablko, naplnit časopis, který má skoro 60 stran. Pro mě je taková práce inspirací i do čehokoliv jiného, protože se musím pořád učit nové věci.
Já teď chystám takovou věc pro děti o strachu a potřebuji nějaký vzorek dětí ve věku 6-11 let, které bych mohla strašit. Na kom Raketu zkoušíte vy?
No vidíte, my jsme měli číslo Strašidelná třináctka. Téma jsme pojali ze všech různých stran, aby to bylo zábavné, ale aby i rodičům, jejichž děti mají strach z banálních každodenních situací, dodali nějaký návod nebo radu. Můžeme hrdě říkat, že to máme testováno na dětech, vlastních i nevlastních.
Dobře, ale vaší dceři už je čtrnáct, už vám odrůstá. Takže jak se to testuje?
Musím prozradit, že jsme si nikdy nezaplatili žádný průzkum trhu. Jednak na to nemáme finance, a za druhé bych nechtěl dělat něco, co trh očekává.
Já jsem se po dlouhou dobu, co vydávám knížky, naučil jít cestou, která mě zajímá. Věřím tomu, že mám nějakou míru vkusu a že to může zajímat i někoho jiného. Výsledkem v Raketě je, že věříme tomu, kam letíme, a tomu, že děti z toho budou nadšené. Ale občas to dáváme dalším kamarádům, kteří mají malé děti, abychom zjistili, jestli jsme neuletěli někam moc daleko.
Německý Vogue vybral na letní titulní stranu 102letou přeživší holokaustu. Stále o tématu vzdělává mladé
Číst článek
Jak dlouho bude ještě Raketa papírová? Protože papírové časopisy pomalu zanikají.
To je pravda. Já myslím, že papírové časopisy i noviny budou brzy luxusní záležitostí. Budou mnohem dražší a stejně jako v minulém či předminulém století je budou kupovat lidé, kteří na to budou mít. Ale já jsem analogový člověk, oldschoolový – vlastně docela starý – a věřím tomu, že vždy bude nějaké procento lidí, kteří budou toužit po tom mít knihu nebo časopis na papíře.
A ještě důležitá věc, ta věková kategorie, na kterou my se soustředíme – já jsem přesvědčen o tom, že tyto malé děti chtějí mít okolo sebe svět skrz ten papír. Do toho okamžiku, než je pohltí obrazovky.
Jenže některé děti pohltí záměrně obrazovky již ve věku tři až pět let, protože jim to rodiče dají.
To záleží na rodičích, jestli s nimi chtějí trávit čas. Já jsem se na vlastní dceři naučil, že kdybychom nechali dětem volný program, aby si dělaly jen, co ony chtějí, tak by se toho možná moc nenaučily. Důležitá je také aktivní účast nás, rodičů.
Chytrý rodič si čas udělá
Jak nakupovat dětské knihy? Já to kdysi dělávala tak, že jsem vzala dceru do knihkupectví a tam jsme společně dlouho listovaly. Nevím, jestli je to dnes ještě proveditelné.
Já mám pocit, že některé rodiny nikdy v knihkupectví nebyly, protože vědí, že se dá všechno koupit přes displej mobilu. A když se jim to nelíbí, mohou to do 30 dnů vrátit, což u knížek... (zasměje se) nikomu nechci radit.
Podle mě je podstatné nechat se pozvat do světa našich dětí, vstoupit do jejich fantazie, do té perspektivy, jak se dívají na svět okolo sebe a být sama nebo sám zvědavý. V ten okamžik máte možnost se nechat uchvátit čímkoliv, na co narazíte.
Máme ještě na své děti čas?
Ten, kdo chce, si ho udělá.
Raketa je vlastně koncipovaná na společné čtení, že?
My tam občas schválně dáváme nějaké „úkoly“, aby děti došly za staršími sourozenci, za rodiči nebo jinými příbuznými a přitáhly je do té hry. Právě proto, aby si ti dospělí nemysleli: tak jsme jim koupili předplatné Rakety a máme od nich na celý víkend pokoj. Tak by to být nemělo.
Ale ten, kdo chce, tak si čas na své děti vždy udělá! To je narážka i na náš podtitul Časopis pro děti chytrých rodičů, kdy říkám, že chytrý rodič je ten, kdo přemýšlí o tom, co jeho dítě dělá ve volném čase a záleží mu na tom, co z něho jednou vyroste.
Jaké jsou radosti a strasti malého nakladatele? A co nového Labyrint chystá? Poslechněte si celý rozhovor.
