„Ať je to v Rusku, Polsku, Bulharsku nebo v Československu, všichni se stejně přiznávají k zločinům, které nespáchali, všichni stejně vyslovují pokání, všichni stejně odříkávají naučenou řeč a vše jim to stejně není nic platno. Rudolf Slánský už začal dělat známé automatické pohyby člověka, který je drcen balvanem,“ komentoval Ferdinand Peroutka v prosinci 1951 ve vysílání Svobodné Evropy Slánského zatčení. 

„Už sliboval, že nezatrpkne nad svým osudem, což znamená, že je k smrti poděšen. Už požádal, aby soudruzi byli tak laskaví a vyloučili ho ze strany, což znamená, že je ztracen. Balvan komunistického vyšetřování je těžší než jiné balvany a nikdo nepochybuje, že Rudolf Slánský se přizná ke všemu, co od něho bude žádáno.“

Původem slovenský historik a vysokoškolský pedagog Jaromír Slušný v předmluvě své knihy označuje politické procesy za akty, které spíše než spravedlnost hledají trest a odplatu. „Obžalovaného mají zostudit a pokořit, zpochybnit jeho činy, jeho život polepit nálepkami, popsat posměšnými nápisy a pomalovat hanlivými obrázky,“ říká.

Jeho publikace mapuje nejslavnější politické procesy, které se konaly na území Československa během obou totalitních režimů a v období poválečném.

„Z množství procesů, které máme k dispozici, jsme vybrali ty, jež se udály v časech nazvaných obdobím nesvobody, tj. v době protektorátní, poválečné a poúnorové,“ popisuje Slušný. „Každý z nich je v něčem zvláštní a osobitý, tedy jedinečný, každý může čtenáře plně oslovit nebo alespoň zaujmout,“ dodává s tím, že každý navíc odráží svou dobu a její právní a politické prostředky.

„Soudy někdy pečlivě zvažovaly všechny okolnosti projednávané kauzy, braly do úvahy polehčující i přitěžující okolnosti, vyslechly svědky, prohledaly texty předložených dokumentů. A podle toho rozhodovaly,“ vysvětluje historik.

„Jindy braly do úvahy jen ty okolnosti, které umožňovaly obžalované odsoudit k co největším trestům, a naopak zavíraly oči před vším, co mluvilo v jejich prospěch.“

Osobitými jsou podle něj v tomto ohledu procesy z dob tzv. protektorátu, ale stejně tak z období bezprostředně následujících po únoru 1948, kdy se změnily v pouhé frašky, sledované četným osazenstvem.

„Procesy dláždily ulice, po kterých kráčela historie, a když se nad tím zamyslíme, budovaly také pomníky, které kolem nich stojí,“ podotýká Jaromír Slušný.

Knihu Procesy vydalo nakladatelství XYZ. Čerpá z celé řady pramenů, které vytvářejí ucelené portréty sledovaných osobností, a rozkrývá tak často ne zcela známé pozadí historických událostí. Svým rozsahem a vhledem do dějin soudnictví na vlně populárně naučné literatury tudíž jde o ojedinělou publikaci. 

Pokud se chcete zapojit do soutěže o 10 knih Procesy, napište nám až do tohoto pátku 26. listopadu do 18.00 na e-mailovou adresu soutez.irozhlas@rozhlas.cz odpověď na následující otázku:

Kolik let uběhne letos v listopadu od politického procesu s Rudolfem Slánským?

Do odpovědi uveďte:

• Jméno a příjmení
• Adresu pro případ výhry
• Telefon, případně e-mail

Výherce bude server iROZHLAS.cz losovat ze správných odpovědí, každý se může v daném kole účastnit pouze jednou. Více se dočtete v pravidlech.

red Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít