Muslimové pěstovali, vyráběli a konzumovali víno, píše v knize arabista
Islám a alkohol. Dva pojmy, které na první pohled nejdou dohromady vzhledem k tomu, že muslimům víra striktně zakazuje konzumaci alkoholických nápojů. Přesto, jak potvrzuje v nové knize arabista a islamolog Miloš Mendel z pražského Orientálního ústavu, se nedá tak úplně říci, že by historie muslimských zemí byla alkoholu prostá.
Publikaci s titulem ‘Víno a vinařství v dějinách islámu‘ dnes Miloš Mendel představil v Akademii věd.
„Já se ve svých monografiích psaných v češtině vždycky zabývám klíčovými pojmy islámské věrouky a islámského práva, jako je například džihád či hidžra. A otázka vztahu k vínu respektive fermentovaným látkám v islámském světě vždycky představovala velké politikum a velký právní problém,“ vysvětlil svůj zájem o toto téma v Ozvěnách dne.
O publikaci Víno a vinařství v dějinách islámu jsme v Ozvěnách dne hovořili s jejím autorem arabistou a islamologem Milošem Mendelem.
Verše Koránu alkohol opěvují
Jak dále uvedl, v Koránu je velká spousta veršů a termínů, které se k vínu nebo halucinogenním či fermentovaným látkám staví víceméně smířlivě dokonce i pozitivně.
„Například pozitivní vztah k ráji, vínu v ráji, kdy prostě prorok Mohamed lákal věřící na rajské víno poté, co budou bojovat a padnou v posvátném džihádu za islám. Ale na druhé straně Mohamed a jeho následovníci měli velký problém s tím, že mladí muslimové pili víno nezřízeně,“ přiblížil.
S tím pak byl podle něj problém přístupu Arabů k motlitbám a hlavně jejich nedostatečné disciplíny při arabských výbojích, kdy oni chodili do bitev opilí.
„A to byl zřejmě hlavní důvod, pro muslimové a prorok Mohamed sám nakonec ve dvou osudových verších víno zakázal,“ dodal arabista a islamolog, docent Miloš Mendel.
