Jan Kaliba: Propuštěním trenéra nemá Záhrobská co ztratit
Šárce Záhrobské došla trpělivost a po dvou letech končí spolupráci s trenérem Pavlem Šťastným. Česká lyžařka oznámila rozhodnutí, které viselo ve vzduchu, jen co osmnáctým místem ve finálovém slalomu ve Schladmingu dokončila svou vůbec nejhorší sezónu ve Světovém poháru. Pro pohaslou hvězdu alpského lyžování jde o trpkou porážku, ale i novou a poslední šanci, jak ve své poznámce podotýká Jan Kaliba.
Možná si vzpomínáte na chytlavý bonmot, kterým Petr Záhrobský starší povzbuzoval svou dceru a bývalou svěřenkyni k tomu, aby se Pavla Šťastného co nejrychleji zbavila.
Po loňském mistrovství světa jí radil, aby si na Šťastného pořídila hůl a hnala ho k Bratislavě, kde slovensky hovořící Čechokanaďan Šťastný žil a studoval. Není známo, jestli Záhrobská použila k rozchodu zrovna tuhle metodu, ale každopádně i laikovi bylo během této sezóny jasné, že pokud nechce svou kariéru definitivně pohřbít, musí se ke změně v realizačním týmu odhodlat.
Pro slalomářku to jistě není lehký krok, zejména s ohledem na to, že svým způsobem dává za pravdu svému otci, se kterým se rozešla ve zlém. Stalo se folklórem sportovního národa odsuzovat lyžařku za to, že si nevážila know-how Petra Záhroského, zřekla se jeho služeb a tím zapadla ve světě vrcholného lyžování mezi nevýrazný průměr.
Jenže to je pohled značně zjednodušený, který pomíjí, že i sportovec je také člověk a lidská složka mistryně světa po osamostatnění se od otce očividně kvete. Chybou tedy nebyl ani tak rozpad rodinného týmu jako spíš volba kouče.
Teď, po dvou letech úpadku, zkusí Záhrobská štěstí znovu. Už nemá co ztratit. Buď zvolí dobře, kombinací dobrého vedení a vlastní píle se prokouše zpátky mezi nejlepší a její příběh skončí happyendem, nebo se rozloučí s profesionálním lyžováním jako mistryně světa a olympijská medailistka. To taky nezní špatně.