Většina obcí je proti úrazům na zledovatělých chodnících pojištěná
Z Čech se stalo jedno velké kluziště záchranná služba hlásí, že má hodně práce. Pád na zledovatělém chodníku ale nemusí skončit jen pořádnou modřinou, v horším případě třeba zlomenou nohou a několikatýdenní pracovní neschopností.
Povinnost sypat chodníky má vlastník nemovitosti a chodníku. Nejčastěji to bývá obec, výjimečně jde o soukromé vlastníky. V případě, že se na chodníku zraníme, máme nárok žádat po majiteli odškodnění.
„Doložit musíme to, že se úraz stal. Potom je potřeba vědět, jaké je bodové ohodnocení tohoto úrazu, v a nejlepším případě je dobré mít nějaké svědky, kteří dosvědčí, že chodník opravdu nebyl uklizený. Nebo si jej můžeme vyfotit na mobil,“ říká právník časopisu D-test Miloš Borovička.
„Škůdce přitom vyzýváme v první řadě k tomu, aby dobrovolně splnila své povinnosti, tedy dříve, než s celou věcí jdeme k soudu a rozhodneme se právně vymáhat odškodnění. Je pak na obci, aby posoudila, zda byl chodník uklizen a zda jsme my sami byli opatrní nebo ne.“
Pokud nám obec nedá za pravdu, můžeme se obrátit na soud. Většina obcí je už ale proti takovým případům pojištěná a s vyplacením odškodného nebývá problém. Musíme ale být opatrní i my sami. A obec si navíc sama vede registr o tom, kdy, kde a jak uklízela.
SLEDUJEME ONLINE: Meteorologové zmírnili varování před ledovkou, hrozí ale náledí
Číst článek
„Je třeba také dát obci nějaký čas, protože když začne o půlnoci sněžit a namrzat, samozřejmě se prvně odklízí místa, která mají vyšší prioritu, kde chodí nejvíc lidí, což je většinou centrum,“ upozorňuje Borovička.
Částka odškodného se řídí tím, jaký úraz si člověk způsobí. Přesně to určuje vyhláška ministerstva zdravotnictví a posudkový lékař podle určitých bodů. U osob samostatně výdělečně činných se do toho počítá i ušlý zisk, pokud jsme zaměstnanci, tak rozdíl mezi skutečnou mzdou a nemocenskou.
