Sovětský svaz nebyl svobodný, nemohl osvobodit, říká Hlaváček. Slačálek: Za nesvobodu si můžeme sami
Přivezla Rudá armáda v květnu 1945 do Československa svobodu? „Totalitní Sovětský svaz nebyl svobodný a nemohl svobodu ani přinášet. Spíš přinesl vítězství nad nacismem,“ míní v pořadu Pro a proti historik a filozof Petr Hlaváček, hlavní editor časopisu Forum 24. „Svobodu omezil už poválečný nacionalismus a etnická čistka Němců a Maďarů,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus politolog Ondřej Slačálek.
Je dnes na místě mluvit o osvobození Československa Rudou armádou? Platí, že nás Sověti osvobodili kromě západní části země?
Slačálek: Jednoznačně ano. Bylo to osvobození od režimu, který prováděl genocidu Židů a Romů a začínal genocidu Slovanů.
Osvobození, nebo okupace? O českýc dějinách debatují Petr Hlaváček a Ondřej Slačálek
Zároveň to byl také jeden z kroků na cestě k podmanění. Lidé, kteří z toho ale dělají ten hlavní krok podmanění, vytěsňují aktérství Čechů. Řada dalších kroků k tomuto podmanění se odehrála předtím i potom. A byly to kroky, které vzešly z české společnosti.
Hlaváček: Všem padlým vojákům, včetně těch ze zemí bývalého Sovětského svazu, patří naše úcta, to rozhodně.
Ale možná bychom 80 let po této válce mohli konečně pochopit to, co Poláci, Balťané, Finové a Ukrajinci věděli už v roce 1945 – že totalitární Sovětský svaz nebyl svobodnou zemí a nemohl svobodu ani přinášet.
Hovořil bych tedy o vítězství nad nacismem. Na vítězství se ale podíleli i další spojenci, bez kterých by Sovětský svaz a Rudá armáda nemohly fungovat. Nezapomínal bych ani na podíl národních odbojů.
Osvobození má vést ke svobodě. Tady se kriticky shodnu s Ondřejem Slačálkem, že sice jsme se zbavili genocidní ideologie nacionálního socialismu, ale byl to krok k sovětizaci východoevropského a středoevropského prostoru.
25:53
Sověti nás osvobodili, ale taky už budovali impérium. Nejsme schopni to rozlišit, tvrdí historik Stehlík
Číst článek
Pane Slačálku, mohli Sověti přinést Československu svobodu? A přinesli ji opravdu? Dá se mluvit o svobodné zemi a o jejím pozdějším svobodném vývoji?
Slačálek: Svoboda je vždycky relativní. Určitě byla výrazně omezena.
Neřekl bych ale, že byla dominantně omezena sovětskými požadavky. Byla dominantně omezena tím, na čem se shodly české elity – a to byl vyhraněně nacionalistický program, nemožnost zpochybňovat společný národní cíl, kterým byla etnická čistka od sudetských Němců a případně Maďarů, a obecně vytvořit stát bez menšin.
To byl jeden ze základů nesvobody – ta široce pojatá národní shoda, nacionalistický program, na který pak šlo velmi dobře naroubovat program jiné politické jednoty.
Slovanská linka
Podle pana Slačálka tedy nebyla svoboda dominantně omezena Sověty, ale daleko důležitější roli hrála domácí nacionální politika. Souhlasíte s tím, pane Hlaváčku? Jak silný vliv měl sovětský faktor?
Hlaváček: Byla zde zvláštní synergie. Rudá armáda se chovala v Československu jako v dobyté zemi. Například anektovala Podkarpatskou Rus a Československý armádní sbor nesměl ani vstoupit na toto území, musel jít přes Duklu, kde zbytečně, i když hrdinsky, krvácel.
‚Voláme všechny Čechy!‘ Poslouchejte rekonstrukci vysílání rozhlasu z 5. května 1945
Číst článek
Nemluvě o tom, jak postupovala Rudá armáda v Sudetech, kde se demontovaly továrny. Nebo jak fungovala NKVD v Praze a v dalších městech. Máme tady i desítky tisíc odtažených Slováků na nucené práce do Sovětského svazu.
Proč ale ta synergie? Protože Edvard Beneš a Jan Masaryk hovořili o takzvané slovanské politice a brali Rusko – ve svých projevech o Sovětském svazu mluvili jako o Rusku – jako garanta naší bezpečnosti. Automaticky tím vplouvali do sovětského impéria.
Průšvih je, že na rozdíl od Poláků a dalších národů jsme tomu šli naproti. Ne z touhy po socialismu. Ale tou slovanskou linkou, která u nás byla velmi přítomná a skončila katastrofou.
Slačálek: To je ale do značné míry srozumitelné. Pro nás začala světová válka tím, že nás zradily západní demokratické země a koloniální impéria. Zradily svoje spojenecké závazky vůči Československu a nechaly nás napospas jiné západní zemi, která se stala genocidním monstrem.
Zaplatit za osvobození
Vydal nás Západ hrozbě?
Hlaváček: Nemohu abstrahovat od toho, že i my jsme součástí západní civilizace. My jsme taky Západ.
Pokud by si někdo mohl stěžovat na zradu západních spojenců, tak by to mohlo být Polsko. A přesto Poláci nezpochybňují svou přináležitost k Západu. Dokonce i polští komunisté věděli, že jsou obětí sovětské imperiální hydry. Sovětský svaz si dokonce nechal kořist z paktu Molotov–Ribbentrop.
My jsme nebyli suverénním státem už od roku 1945 a brblání Jana Masaryka někde bokem na tom nic nezmění.
3:00
Rozhlasu pomohla před 79 lety i policie. První knock-out Pražského povstání zaznamenal velitel Hladík
Číst článek
Jsou tu faktické kroky: jak jsme hlasovali v nově založené OSN, jak u nás Sovětský svaz drancoval strategické suroviny – třeba smlouva o uranu z Jáchymova z konce roku 1945, kdy jsme tuto surovinu dali v podstatě zadarmo Sovětskému svazu k výrobě atomové bomby... To vše svědčí o tom, že jsme byli v zásadní závislosti už od roku 1945. V lecčems ale byla dobrovolná.
Slačálek: Nezlobte se na mě, ale vzhledem k tomu, jaké měla válka dopady na Sovětský svaz, kolik milionů lidí zemřelo, jaké zdroje Sovětský svaz obětoval... Kdyby si za to osvobození nechal Sovětský svaz zaplatit ještě víc, tak by se Československo jako země, která až do roku 1945 produkovala zbraně pro Třetí říši, nemohlo divit.
Hlaváček: Takže si Sovětský svaz nechal zaplatit za to osvobození? Tak to pěkně děkuji. To nezní pozitivně, protože to znamená, že se přiznáváme, že se k nám Sovětský svaz choval jako k zemi, která byla součástí německé válečné mašinérie.
Nerespektoval, že jsme měli státní zřízení v exilu – londýnskou exilovou vládu – a zacházel s námi jako s dobytou zemí. Vítěz a osvoboditel si přece nemusí nechávat zaplatit.
Poslechněte si celý pořad Pro a proti. Audio je nahoře v článku.
