Archeologové objevili zachovalou neolitickou osadu. O životě pravěkých lidí nejvíce prozradily odpadní jámy
Archeologové objevili v Dobřeni u Kutné hory neolitickou osadu. Sídliště prvních zemědělců z mladší doby kamenné ukazuje, jak žili lidé na českém území před sedmi tisíci lety. Na místě archeologové našli půdorysy čtyř dlouhých domů a okolní jámy, které sloužily k těžbě hlíny i jako pradávný odpadkový koš. V něm bylo rozbité keramické nádobí i kamenné nástroje.
Hodnotným nálezem je třeba kamenná broušená sekera. „Zajímavé na ní je, že přestože byla nalezena ve středních Čechách, je z materiálu, který byl ve své době dovezen na vzdálenost více než 100 kilometrů,“ popisuje vzácnou vykopávku archeolog Daniel Pilař.
Domy pro desítky pravěkých osob
Stejně zajímavý je i další předmět, o němž by si mnozí mysleli, že jde o pouhý kámen z pole. Srdce archeologů ale zaplesalo, protože jde o kus pravěkého mlýnu.
„Podobné kameny sloužily k mletí obilí, ale mohly být používány i k drcení dalších plodin,“ osvětluje Pilař nález z nově nalezené osady, která je unikátní tím, že na jejím místě nevznikla žádná jiná sídliště.
Jen díky tomu se osada podle vědců perfektně zachovala, včetně půdorysu čtyř dlouhých domů, které bývaly široké 6 metrů a dlouhé až 40 metrů. V domě tak mohly žít desítky osob najednou.
Archeologové v místě našli také tehdejší nádobí. „Nejčastějším nálezem jsou střepy keramiky. Z některých z nich lze rekonstruovat celé nádoby. Na základě prohnutí a okrajů nádob můžeme říct, zda šlo o misku nebo vyšší nádobu, a na základě analýzy lipidů pak můžeme stanovit, zda byla nádoba používána k vaření nebo skladování potravin či vody,“ vysvětluje Pilař.
Jámy jako zdroj informací
Vysloužilou keramiku i nástroje vyhazovali tehdejší lidé do jam poblíž domů. Právě takový odpad tvoří podle archeologa Jaroslava Řídkého jakési okno do každodenního života neolitických lidí.
AI odkrývá život i strasti dávných civilizací. Lidstvu tak může pomoct připravit se na budoucnost
Číst článek
„Víme, že používali kamenné nástroje pro kácení stromů, zpracování dřeva, ale i k porcování masa. Část potravy pěstovali, chovali zvířata, krávy, ovce, kozy a prasata. Víme, že se zabývali i dalšími činnostmi. Lovili, starali se o zahrady i pole.“
O existenci neolitického sídliště ale přímo na místě nevypovídá nic. Návštěvník by viděl pouze louku.
„Je to proto, že neolitické sídliště není typické žádnou monumentální kamennou architekturou, kterou bychom mohli vidět. Veškeré nálezy se nacházejí pod zemí,“ uzavírá Daniel Pilař, který teď se svými kolegy z Archeologického ústavu v Praze bude nálezy, stovky kreseb, desetitisíce fotografií i desítky 3D modelů dál podrobně zkoumat.
