Nacisti je zaevidovali a komunisti prodali. Zachráněné československé svitky tóry už půl století putují světem
Více než 70 svitků tóry, které pocházejí z Československa, se v jednu chvíli vystavovalo v New Yorku. Na 1800 svitků v Praze přetrvalo druhou světovou válku, komunistický režim jich pak přes 1500 prodal do Velké Británie. Odtud se zapůjčují židovským obcím na celém světě. „Bylo to úžasné, protože to bylo největší shromáždění, které se dosud konalo,“ řekl Jeffrey Ohrenstein, ředitel londýnské instituce, která československé svitky spravuje.
„Normálně svitků bývá 25 až 30, tady jich bylo přes 70. Pochází z deseti amerických států, 80 komunit. Někteří lidé cestovali tisíce mil,“ popsal úterní událost v newyorské synagoze Emanu-El pro iROZHLAS.cz Ohrenstein, který vede londýnské Muzeum svitků (Memorial Scrolls Trust).
Svitky mají výjimečnou minulost – přežily v Praze druhou světovou válku.
Ústředna pro židovské vystěhovalectví v Praze v roce 1942 vyzvala všechny židovské obce v Čechách a na Moravě, aby poslaly své historicky cenné předměty do Prahy.
Tamní židovské obci se totiž podařilo přesvědčit nacisty, aby mohli Židé do relativně bezpečnější Prahy převézt náboženské předměty i z opuštěných obcí a zničených synagog.
Do Židovského muzea v Praze se tak v letech 1942 až 1944 dostalo na 212 000 artefaktů, mezi kterými bylo i na 1800 svitků tóry.
„Zaplnilo se na 30 skladů a každá položka se katalogizovala. Byl to zázrak. Nikde jinde v Evropě se nepovedlo, že by taková sbírka přežila,“ vysvětluje Ohrenstein. Také každý ze svitků dostal identifikační štítek i s vyznačeným místem původu.
Zájem nacistů byl jasný: získat přehled o zabaveném židovském majetku. „SS-Sturmbannführer a vedoucí Ústředny pro židovské vystěhovalectví Hans Günther se zajímal o hodnotné knihy, které byly majetkem židovské komunity,“ dodává Ohrenstein.
Po válce se majetek dostal do obnoveného Židovského muzea v Praze a svitky se převezly a uskladnily ve zničené synagoze v Michli, kde zůstaly až do 60. let.
Tóra za valuty
Československá vláda pak – ve snaze získat valuty – nejprve neúspěšně oslovila pro odkup svitků izraelskou vládu. „Ale ta neměla v té době dostatek peněz a rok vyjednávání k ničemu nevedl,“ vysvětluje Ohrenstein.
Winton nebyl první, kdo zachraňoval židovské děti. Jediná fotografie pomohla odhalit misi Barbican
Číst článek
V roce 1963 pak Československo nabídlo odkup londýnskému obchodníkovi s uměním Eriku Estorickovi, který věc konzultoval s rabínem Westminsterké synagogy.
V Praze pravost svitků přezkoumal profesor z londýnské University College. Londýnským Židům se pak podařilo koupit 1564 svitků, které byly uskladněny ve Westminsterské synagoze a postupně odborně restaurovány.
Svitky od té doby spravuje londýnský Memorial Scrolls Trust. „Byl o ně velký zájem z řad emigrantů zpoza železné opony, rozhodli jsme tak, že je budeme přidělovat. Neprodáváme je, nedarujeme, trvale je zapůjčujeme. Přes tisícovku jich je ve Spojených státech, další jsou i v Austrálii,“ přibližuje Ohrenstein.
V letech 1964 až 2000 by většina dostupných svitků rozmístěna po světě, od té doby ale některé obce zanikají nebo se spojují, svitky se tak vracejí do Londýna, odkud zas putují do světa k novým židovským obcím.
Akcemi podobnými úternímu shromáždění v New Yorku podporuje londýnská instituce památku na oběti holokaustu.
„Židovská populace v Čechách a na Moravě byla zdecimována: 88 tisíc lidí bylo deportováno, 78 tisíc zavražděno. Tato shromáždění přeživších a tichých svědků holokaustu, který během pár let bude už jen několik, jsou velmi důležitá. Konají se nejen z náboženských důvodů, ale i vzdělávacích,“ uzavírá ředitel Jeffrey Ohrenstein.
