Do Prahy se dostal náhodou, i tak zachránil 669 dětí. Před 111 lety se narodil sir Nicholas Winton
Zachránil skoro 700 převážně židovských dětí z okupovaného území Československa a nebýt půdního objevu jeho manželky, nikdy by o tom nemluvil. Příběh Sira Nicholase Wintona se začal psát před 111 lety, když se 19. května 1909 narodil v Londýně v rodině německých emigrantů.
Je to asi jeden z nejslavnějších příběhů začátku druhé světové války. Nicholas Winton – tehdy zaměstnanec banky – chtěl původně odjet na dovolenou do Švýcarska. Psal se rok 1938, bylo mu 29 let a na hory měli odjet s přítelem Martinem Blakem.
Na pražské Hlavní nádraží se vrací památník Rozloučení. Připomíná příběh Wintonových dětí
Číst článek
Jenže ten Wintonovi zavolal, že dovolenou ruší a že místo ní odjíždí do Prahy. Blaka tam vyslal britský Výbor pro uprchlíky z Československa, aby pomohl s útěkem lidem ohroženým nacistickým režimem – tedy hlavně politikům, umělcům, inteligenci... Blake zároveň požádal Wintona o pomoc. A tak se Winton ocitl v Praze a zaměřil se na pomoc dětem.
Začal organizovat transporty, které by převezly převážně židovské děti z Československa do Velké Británie. Všem dětem sháněl náhradní rodiny ve Spojeném království, zajišťoval finance, zařizoval víza a lékařská osvědčení.
První vlak odjel z Prahy 14. března 1939 a odvezl asi „jen“ kolem 20 dětí převážně z uprchlických rodin z Německa a Rakouska. V dalších vlacích už ale bylo dětí čím dál víc a v tom posledním, který měl z Prahy odjet 1. září 1939, už jich bylo asi 250. Vlak už se ale nerozjel a většina dětí později zemřela v nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborech. Nicholas Winton celkem zachránil 669 dětí.
O pražské misi nemluvil
49:55
‚Máma neplakala, jinak bych do vlaku nenastoupil.‘ Přečtěte si příběhy z transportů s židovskými dětmi
Číst článek
Mezi zachráněnými byl například i Thomas Graumann. „Když jsem v srpnu 1939 odjížděl, nikdo netušil, že je to poslední vlak, který bude moct odjet. Můj malý bráška byl nemocný a oni mu řekli: ‚Zůstaň doma, uzdrav se a odjedeš další měsíc.‘ Další vlak už neodjel. Maminka mě vzala na hlavní nádraží a řekla: ‚Za dva tři měsíce Hitlera porazí a ty se vrátíš domů.‘ Myslel jsem, že pojedu na malé dobrodružství do Británie a pak se vrátím, tak jsem se s maminkou rozloučil jen velmi krátce. Netušil jsem, že už ji nikdy neuvidím. Spolu s cestovními doklady jsem dostal i visačku s číslem na krk. Mé číslo bylo 652,“ citoval Graumanna Radiožurnál. Všichni z jeho rodiny, kteří zůstali v Československu, zemřeli v koncentračním táboře včetně jeho mladšího bratra.
Před 80 lety dorazil do Británie první transport s židovskými dětmi. Později je organizoval i Winton
Číst článek
Winton za války vstoupil do řad britského letectva RAF. Po válce se vrátil ke své práci úředníka, oženil se a založil rodinu. S bratrem založili největší britskou šermířskou soutěž Winton cup. O své záchranné misi v Praze ale nemluvil.
Až v roce 1988 jeho manželka Grete našla na půdě kufr plný dokumentů a plánů transportů. Materiály předala historičce Elizabeth Maxwellové, která ve studiu BBC zorganizovala Wintonovo setkání s částí zachráněných dětí.
Tam moderátorka mluvila o nalezených dokumentech a zmínila Věru Diamantovou Gissingovou, která byla na seznamu zachráněných dětí. Věra seděla ve studiu v publiku hned vedle Nicholase Wintona. Moderátorka se pak zeptala, zda je v sále ještě někdo, komu Nicholas Winton zachránil život. Zvedli se všichni v prvních řadách kromě Wintona.
Wintona za statečnost a záchranu téměř 700 dětí vyznamenala královna Alžběta II. Povýšila ho do šlechtického stavu, získal i Řád britského impéria a další ocenění. Vyznamenání převzal i z rukou prezidentů Václava Havla a Václava Klause, ale i od prezidentů dalších zemí.
Winton se v charitativní činnosti angažoval až do konce života, jezdil do Česka, setkával se se zachráněnými dětmi. Na své 100. narozeniny se proletěl ultralightem, který pilotovala dcera jednoho ze zachráněných chlapců. Zemřel 1. července 2015, bylo mu 106 let.
