Uplynulo 76 let od Pražského povstání. Urputné boje trvaly tři dny, ohniska byla na Pankráci a v Nuslích
Před 76 lety začalo Pražské povstání. 5. května 1945 se lidé postavili na odpor proti německým okupantům. Pět dnů po sebevraždě nacistického vůdce Adolfa Hitlera se druhá světová válka chýlila ke konci. Uprostřed nejtěžších bojů v Praze stála také budova rozhlasu na Vinohradské třídě. Její pracovníci téměř bez přerušení povzbuzovali povstalce.
„Rozhlas řekl: ‚Německy už nevysíláme, ale obkličují nás tady za to Němci. Přijďte nám na pomoc.‘ A my jsme volali na Vinohrady, kde jsem měl příbuzné, a ptal jsem se, jak to tam vypadá. ‚No dobrý, na všech domech visí prapory,‘ odpověděli,“ popsal pro projekt Paměť národa Jan Orlický.
5. května 1945 v šest hodin ráno začal rozhlas k překvapení všech vysílat výhradně česky. Éterem najednou zněly do té doby zakázané české písně. Jan Orlický se spolu s bratrem a matkou rozhodli, že z balkonu svého dejvického bytu pověsí československou vlajku.
„Jenomže nějaký Němec nás začal ostřelovat. Tak jsme ty prapory vyhodili nevšímajíce si střelby a zalezli jsme. V tom okamžiku veškerá střelba utichla, když jsme se po chvilce podívali, tak jsem zjistili proč. Celá ulice byla plná praporů,“ dodal.
Povstalce na dálku povzbuzovalo i vysílání z Londýna. Hlas svobodné republiky burcoval občany na vlnách BBC. „Haló, Praho! Voláme naši českou Prahu, jejíž lid povstal k hrdinnému, osvobozujícímu boji, aby vyhnal německé vetřelce ze stověžatého hlavního města naší země,“ hlásal rozhlas.
Nejtěžší boje s SS
Ke střetům mezi Pražany a jednotkami SS docházelo po celém městě. Dokumentuje to mapa, kterou po skončení bojů vypracoval stavební odbor hlavního města Prahy. Černě jsou na ní vyznačeny zcela zničené domy, červeně těžce poškozené a žlutě méně poškozené budovy.
„Tam přesně objevíte ty hlavní ohniska bojů – to znamená Pankrác, Nusle, tak kde probíhaly ty nejtěžší s těmi jednotkami SS od benešovského výcvikového prostoru. Ale těch míst, kde se bojovalo a kde právě hodně těch lidí zahynulo, je opravdu hodně,“ vysvětlil historik z Vojenského historického ústavu Jindřich Marek.
Benešův návrat
Po třech dnech urputných bojů začali povstalci 8. května dopoledne vyjednávat s velitelem německých jednotek wehrmachtu v Protektorátu generálem Rudolfem Toussaintem. O jeho podpisu kapitulace informoval rozhlas k večeru.
Zažilo Československo pokus o ozbrojený převrat? ‚Připravovali jej, ale nevyšel,‘ připouští historik
Číst článek
„Rozkaz Československého vojenského velitelství – buďtež ihned zastaveny nepřátelské akce v Praze a okolí dle dohody s německým velitelstvím,“ znělo z vysílání.
Druhá světová válka v Evropě skončila. V Praze se bojovalo už jen na pár místech. Definitivní potvrzení vítězství znamenal příjezd Rudé armády 9. května ve 4 hodiny ráno.
Ten samý den k večeru obnovil rozhlas vysílání z poničené budovy na Vinohradské třídě „Československo zdraví svého prezidenta, doktora Edvarda Beneše, zdraví vládu československé republiky, zdraví všechen náš lid a všemi stanicemi zahajuje nové vysílání.“
Edvard Beneš se vrátil po letech v exilu do osvobozeného Československa 16. května.
