Před 35 lety začal odjezd sovětských vojáků. Prodávali zbraně a nechali za sebou ekologické škody
Vojska se z Československa začala stahovat po pěti týdnech intenzivního vyjednávání se Sovětským svazem. Vojáci a technika, kteří tu byli přes dvacet let, začali odjíždět ještě ten den. Stalo se tak poté, co ministři zahraničí obou zemí podepsali smlouvu o odchodu sovětské armády.
„Máme samozřejmě eminentní zájem na tom, aby odtud sovětská vojska co nejdříve a co nejrychleji odešla,“ zdůrazňoval před podpisem dohody československý prezident Václav Havel.
Před 35 lety opustil Československo první sovětský voják. Poslechněte si celý příspěvek Terezy Chlubné
„Je to v zájmu politické stability v naší zemi, a tím pádem politické stability ve střední Evropě,“ doplnil.
Na konci února 1990 přistálo letadlo s Havlem v Moskvě. Jak československý prezident, tak i vůdce Sovětského svazu Michail Gorbačov pak byli u toho, když tehdejší ministři zahraničí za Československo Jiří Dienstbier a za Sovětský svaz Eduard Ševardnadze podepsali dohodu o odsunu sovětských vojsk.
Ještě ten samý den se z republiky začala stahovat vojenská technika. První vlak odjel z Frenštátu pod Radhoštěm.
Nesnadný odsun
V únoru před 35 lety také Sovětský svaz vyslovil politování nad okupací Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. Odsun sovětských vojáků ale nebyl rychlý ani jednoduchý. V Československu jich bylo přes 73 tisíc a vedle vojáků tu žilo dalších 40 tisíc jejich rodinných příslušníků – ať už dospělých, kteří v Československu pracovali, nebo dětí, které tu chodily do školy.
Československo bylo první zemí bloku, ze které Sověti odešli. Jednání o jejich stažení začalo před 35 lety
Číst článek
Sověti po sobě také nechali rozsáhlé ekologické škody. Dalším problémem bylo velké množství munice a zbraní, které tu po vojácích zůstaly a se kterými se i obchodovalo.
„Docházelo ke krádežím, k prodávání zbraní a majetku. Sám jsem v té době byl na základní vojenské službě, takže co vím od kluků, tak jim nabízeli granáty a samopaly. Můj kamarád sloužil v Olomouci a dostal na bráně nabídku, jestli si nechce za stovku koupit samopal,“ popisuje pro Radiožurnál historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Odchod sovětských vojáků z našeho území považuje Svoboda za jeden z mezníků naší novodobé historie. Šlo podle něj o jednu z nejdůležitějších zahraničněpolitických událostí té doby, kdy jsme se po několika desetiletích hlavně ekonomické stagnace dostali ze sovětského vlivu.
„Hluboké zaostávání, prakticky pro všechny země, které se kdy dostaly do orbitu sovětského impéria. Nebyla to jen korupce, ale zaostávání, stagnace, zahnívání. Ty země se nerozvíjely,“ popsal.
Ačkoli komunisté původně tvrdili, že bude pobyt sovětských vojsk v Československu jen dočasný, trval nakonec skoro 23 let. Poslední sovětští vojáci odjeli z Československa na konci června 1991.
