Stehlík: Povstání zařadilo Slovensko do protinacistické koalice. Německá pomsta byla však obrovská
Slovensko si ve čtvrtek připomíná 80. výročí zahájení Slovenského národního povstání, tedy ozbrojeného vystoupení proti německé okupaci a domácímu kolaborantskému režimu. Pietního aktu u památníku SNP v Banské Bystrici se účastní nejvyšší slovenští činitelé. „Jedním z velkých mýtů je, že povstání bylo ryze partyzánskou záležitostí. Opak je však pravdou,“ řekl pro Radiožurnál vojenský historik Eduard Stehlík, ředitel Památníku Lidice.
Povstání patří k nejvýznamnějším událostem moderních slovenských dějin. Přetrvávají o něm ještě nějaké mýty?
Jedním z těch velkých mýtů je, že povstání bylo ryze partyzánskou záležitostí. Řada lidí to dodnes vnímá tak, jako kdyby Slovenské národní povstání bylo záležitostí několika málo partyzánských skupin.
Máme právo říct, že chceme spolupracovat s každým, kdo si nás bude vážit, řekl Fico na výročí povstání
Číst článek
Opak je pravdou. Slovenské národní povstání bylo prakticky od samého počátku připravováno vysokými důstojníky slovenské armády a bývalými příslušníky československé armády, kteří nesouhlasili s tím, na čí straně stojí Slovensko v druhé světové válce. Jako jednu z nejvýznamnějších postav tehdejších příprav slovenského národního povstání je třeba zmínit důstojníka Jána Goliana.
Gró těch bojových jednotek, které bojovaly proti nacistické armádě na Slovensku od samého začátku, byla pravidelná armáda, dokonce už tehdy označena za první československou armádu na Slovensku. Řídila ji naše vláda v Londýně a v jejím čele byl nejdřív generál Golian, později generál Rudolf Viest, který tam (na Slovenské národní povstání, pozn. red.) dorazil z Londýna přes Moskvu.
Je potřeba zdůraznit, že kromě vojáků první československé armády tam dorazila i celá řada vojáků naší zahraniční armády. Byli to lidé, kteří prošli Francií a Velkou Británií – ať už to byla 2. československá paradesantní brigáda, nebo příslušníci 1. československého stíhacího leteckého pluku.
Členové té první československé armády na Slovensku původně kontrolovali zhruba 20 000 kilometrů čtverečních, tedy zhruba polovinu území státu. Proč bylo přesto SNP potlačeno?
Hlavním důvodem bylo, že se nepodařilo dosáhnout původního účelu toho povstání, neboli otevření karpatských průsmyků pro příchod Rudé armády, respektive 1. československého armádního sboru.
To znamená, že povstání zůstalo obklíčeno uvnitř území, které bylo do té doby obsazeno nacistickou armádou. Němci si dobře uvědomovali, že otevření těch průsmyků a proniknutí Rudé armády do středu Evropy přes Karpaty by znamenalo zhroucení částí front na obou dvou stranách.
Generál Viest vedl slovenské povstání, jeho rodinu poté stíhali komunisté. Soud je po letech rehabilitoval
Číst článek
Němci vyvinuli obrovské úsilí s nasazením zkušených a výborně vyzbrojených jednotek, proti kterým neměli povstalci v dlouhodobém horizontu šanci. Nicméně to, že bojovali dva měsíce v obklíčení s omezenými lidskými a materiálními zdroji, je obdivuhodné.
Dá se říci, že hlavní význam Slovenského národního povstání bylo to, že pomohlo k zařazení země mezi členy vítězné protinacistické koalice?
Bezesporu. Vnímali to tak i českoslovenští politici v Londýně, kteří chápali, že se Slovensko díky povstání připojí k protifašistické koalici a nebude se na něj nahlížet jako na stát, který stál po boku nacistického Německa.
Nesmíme zapomínat na to, že se slovenská armáda účastnila pouze bojů proti Polsku v roce 1939, kdy byla na východní frontu nasazena rychlá a zajišťovací divize.
Pohled na Slovensko jako spolupracovníka nacistického Německa v prvním období války byl oprávněný. Slovenské národní povstání tohle všechno smazalo, a to i z pohledu pozdějšího náhledu na Československo. To byl jeden z jeho obrovských významů.
V poválečném období komunistický režim v Československu prezentoval povstání jako událost iniciovanou a řízenou komunistickými silami. Jakou roli sehrál tehdy Sovětský svaz, respektive Rudá armáda?
Rudá armáda bezesporu pomohla nasazením československých jednotek, které byly na sovětském území, ať už to byla 2. československá paradesantní brigáda, nebo 1. československý stíhací letecký pluk.
Vyzbrojením a dodáním techniky došlo k přesunu příslušníků paradesantní brigády leteckým mostem na území Slovenska, kde došlo k předání a shozu zbraní. Právě na Slovensku v té době působily některé partyzánské skupiny organizované Sovětským svazem.
Za Slovensko bojovali i Romové. Přesto je jejich osud z války stále málo známý, upozorňuje historička
Číst článek
Největší forma pomoci, která se od Rudé armády očekávala, bylo proražení přes Karpaty. Bohužel tam došlo k odzbrojení dvou východoslovenských divizí, které měly průsmyky pro Rudou armádu otevřít. Kvůli snaze sovětského velení o proniknutí na Slovensko dochází k nesmírně krvavým bojům na Dukle, které potom sice končí úspěchem a proniknutím na naše území, ale za cenu obrovských ztrát.
Jak krutá byla nacistická pomsta? Ten teror, který Němci na Slovensku rozpoutali?
Pomsta byla obrovská. Docházelo k bestiálnímu vraždění. Po válce byly odhaleny stovky masových hrobů s povražděnými příslušníky jak povstalecké armády, tak civilního obyvatelstva.
V řadě případů se represálie dotýkaly i obyvatelů protektorátu. Řada lidí se pokoušela odejít přes hranice a bojovat na Slovensku. Dokonce docházelo k veřejným popravám těchto občanů protektorátu, tedy Čechů, kteří chtěli Slovensku pomoci.