Před asi 400 lety zemřela při obléhání Tábora. Nyní můžete opět spatřit tvář neznámé ženy
Bylo jí pouhých 18 let, když při obléhání Tábora zemřela. Brazilský designér teď pomocí 3D vytvořil možnou podobu ženy, která před téměř 400 lety na začátku třicetileté války přišla do města spolu s císařskou armádou. Na začátku příběhu byly nalezené kosterní ostatky.
S Lucií Šebkovou stojíme u nového jezírka na zahradě jejího domu v Příběnické ulici v Táboře. Je to kousek od městského opevnění směrem ven z města. Kosterní ostatky našel její přítel při kopání základů jezírka.
Po téměř 400 letech můžeme pohlédnout do tváře ženy, která se společně s císařskou armádou na začátku třicetileté války účastnila obléhání města Tábor. Více si poslechněte v reportáži Lucie Hochmanové
„Najednou říkal: koukej, co jsem našel. Tak jsem říkala: to bude asi nějaké zvíře. Tak kopal dál a po chvíli našel spodní čelist, to už bylo trochu jasné a pak opatrně našel zbytek lebky,“ popsala Radiožurnálu Lucie Šebková.
Pod budoucím jezírkem byla pohřbena tři těla – dva muži a žena. „Nalezla se jedna drobná mince a v druhé hrobové jámě byl potom jeden jedinec, u kterého byla nalezena kulka nějaké drobné pistolové ráže a dva knoflíky patrně z nějaké uniformy nebo obleku,“ popisuje archeolog Jiří Bumerl z Husitského muzea.
Antropoložka určila, že staršímu z mužů bylo mezi 22 a 24 lety. Muž a dívka, kteří byli pohřbeni v jedné hrobové jámě, byli ve věku mezi 18 a 19 lety.
Ani na hřbitově, ani ve městě
Podle vedoucího archeologického oddělení muzea Františka Jandy šlo s největší pravděpodobností o příslušníky císařské armády, která město na začátku třicetileté války obléhala.
Nejpřesnější 3D model Osvětimi mají k dispozici bavorští policisté. Má pomoci při vyšetřování zločinů
Číst článek
„Ty lidské skelety nejsou uloženy ani v nedalekém hřbitově Svatého Filipa a Jakuba, ani uvnitř města, takže mohli bychom přisuzovat, že se opravdu mohlo jednat o útočníky z císařského vojska, které útočilo na město v letech 1620 až 1621,“ popsal Janda.
Archeologický nález zaujal i studenty Soukromého gymnázia v Táboře, kteří teď na základě archeologických podkladů a historických dat vymýšlejí příběh trojice. „Jmenuji se Matěj Šindelář a chodím do prvního ročníku. Podle mě to bylo tak, že se mezi sebou ti dva muži pohádali o tu ženu, co tam s nimi podle mě byla, a pravděpodobně pod vlivem alkoholu to nedopadlo moc dobře,“ myslí si Šindelář.
Jak středověcí stavitelé ukotvili Karlův most do vltavského dna? Podívejte se na zajímavou animaci
Číst článek
Jediná zachovalá lebka patřila dívce. Podle ní brazilský 3D designer Cicero Moraes vytvořil její pravděpodobnou podobiznu. „My jsme celou lebku podrobně nafotili a z těch fotografií vznikl velmi přesný 3D model, který jsme poslali do Brazílie, a on potom na to v počítači nanáší měkké tkáně a kůži, oči, vlasy,“ nastínil postup práce geodet Bohuslav Vácha.
Podobiznu dívky zveřejnilo Husitské muzeum i spolek Naše historie na svých facebookových profilech.
Muzeum navíc dává veřejnosti možnost dívku pojmenovat. Vybírat je možné ze jmen typických pro začátek sedmnáctého století. Kosterní ostatky i 3D model tváře dívky budou součástí nové expozice, kterou Husitské muzeum připravuje pro Bechyňskou bránu.
