Vlny a skutečnost. ‚Objeví se další kolaboranti.‘ Z libereckého vysílače promlouval i Tříska s Havlem
Je to pouhých několik vět ve scénáři nového filmu Vlny režiséra Jiřího Mádla. Přesto jim teď věnujeme celý díl našeho seriálu Vlny a historická rozhlasová skutečnost. Jde totiž o jména dvou osobností spojených s libereckým protiokupačním vysíláním po 21. srpnu roku 1968.
Tady Svobodný vysílač Liberec. Končíme vysílání! K Rozhlasu se blíží vozy okupační armády! Čekejte, opět se vám ozveme. Tady vysílač Liberec.
„Přátelé, v brzké době se možná objeví další kolaboranti...“ Z libereckého vysílače promlouval i Jan Tříska s Václavem Havlem
Snad by severočeské vysílání v okupačních dnech roku 1968 bylo jen jednou z mnoha kapitol rozhlasové historie spojené s protiinvazním nasazením po 21. srpnu, kdy svoje největší rozhlasové drama prožívali nejen redaktoři a hlasatelé či technici v Praze, ale také v jednotlivých krajích. Vysílalo se bezprostředně a někdy i nepřesně.
Vážení přátelé, hlásí se vám ještě svobodné studio Liberec. Promiňte naši zprávu, musíme ji dementovat. Opravdu projížděla kolem našeho Rozhlasu vojska spojeneckých armád, ovšem stalo se to nedopatřením...
Tříska jako hlasatel
Je pochopitelné, že film vlny od Jiřího Mádla nemohl postihnout všechny osobnosti, nicméně jednomu faktu spojenému právě s Libercem scénář neodolal alespoň v krátké zmínce.
„Vážení posluchači, vítáme v naší vysílací štafetě další studia. Za chvilku uslyšíme, co se děje v Plzni, v Českých Budějovicích, ale teď už přepojujeme do Liberce, kde u mikrofonu zdravíme dramatika Václava Havla a herce Jana Třísku. Pánové, děkujeme. Jak to tam vypadá?“
Nemůžeme si ale na základě tohoto hlášení ve filmu myslet, že oba vystupovali jako pohotoví reportéři, kteří popisují situaci v Liberci. Realita byla o mnoho formálnější a Třískův hlas oficiálnější:
„V Jizerských horách, v Českém ráji a jinde na Liberecku je ještě na dovolené hodně významných osobností našeho veřejného života. Jsou tam herci, malíři, spisovatelé, vědci a jiní. Vážení přátelé, my vás srdečně zveme k nám do studia.“
O skutečně reportážní záběry zaznívající ze svobodného vysílače v Liberci se nicméně postarali tamní rozhlasoví profesionálové. A jak známe z historických fotografií okupačního tanku bořícího jedno z libereckých podloubí, měli bohužel o čem reportovat.
„Stále přicházejí občané, aby uctili tato místa, aby se poklonili památce těch, kteří zbytečně a marně položili svoje životy.“
Osobní vystoupení Václava Havla
Herec Jan Tříska v libereckém vysílání vystupoval v podstatě jako hlasatel. Četl rezoluce, výzvy, prohlášení a zprávy. Zásadní je také jeho interpretace Havlova slavného textu o podivné okupaci.
„A přestože tato okupace trvá už 48 hodin a přestože proti okupantům nestál a zřejmě nemohl stát jediný ozbrojený obránce naší suverenity, nezaznamenala tato okupace dosud jediný výraznější úspěch.“
Ale samotný Václav Havel osobně vystoupil před mikrofonem libereckého vysílače až skoro třetí den, v noci z 22. na 23. srpna:
„Čím víc se bojím o Dubčeka a samozřejmě i ostatní naše představitele, tím roste můj hněv proti vlastizrádcům, jako je Indra, Kolder a další. Přátele, v brzké době se možná objeví ve vašem okolí další, drobnější, krajští, okresní a místní kolaboranti...“
S celotýdenní rozhlasovou štafetou po 21. srpnu 1968 se však započal také nevyhnutelný konec mnoha osobností rozhlasu. A právě o jejich odcházení s nástupem normalizace budeme mluvit v páteční závěrečné části tohoto seriálu.
Vlny a skutečnost. Jak vysílal Československý rozhlas na konci 60. let?
1. díl seriálu Vlny a skutečnost
