Výuce o srpnu 1968 nahrává válka na Ukrajině. Moderní dějiny se musí probírat víc, míní učitel
Od invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa uplynulo 56 let. Události 21. srpna 1968 i následný nástup normalizace, politické čistky a omezení svobody najdou ve svých učebnicích dějepisu děti už na základních školách. „Moderní dějiny by se měly učit mezipředmětově. Týká se to i zeměpisu nebo přírodopisu,“ řekl Radiožurnálu předseda asociace učitelů dějepisu Pavel Martinovský.
Jaké mají žáci o událostech srpna 1968 povědomí? Ví o tom už něco, když s nimi začnete okupaci probírat?
Hodně záleží na rodinné paměti. Pokud například rodiče byli aktivními účastníky daných událostí, tak dítě díky vyprávění rodičů, případně prarodičů, přijde do školy s nějakými informacemi. Nutno říci, že tomuto tématu trošku v dobrém nahrály události na Ukrajině. Paralela mezi vpádem ruských vojsk na Ukrajinu a vpádem armád Varšavské smlouvy do Československa se nabízí k určitému srovnávání.
Jak by se o invazi mělo vyučovat?
Teď je moderní proud, kterému se říká badatelská výuka. Žáci získají vstupní materiál, což může být třeba rozhovor s pamětníkem, dobová fotografie, v případě událostí 20. století nějaký videozáznam. A pak bádají a řeší, co to bylo, k čemu by jim to mohlo sloužit, co se odehrálo a podobně.
Takže třeba besedy s pamětníky už úplně neletí?
Zase nemůžeme říct, že by to úplně neletělo. Jsou například týdny v projektu Jeden svět na školách, kdy se zvou pamětníci do škol. Ale na druhou stranu mnoho výpovědí nahrazují různé portály, internetové stránky nebo aplikace, kde jsou pamětníci už nahráni a dá se třeba vybrat jenom určitá ukázka výpovědi pamětníka a z toho pak dál pracovat.
Co všechno by měl každý, nejenom žák ve škole, o invazi vědět?
To vlastně nikdo neví, co by žák měl přesně vědět. Určitě vstupní datum a měl by popsat k čemu došlo a proč k tomu došlo. Ale zbytek je vlastně na každém žákovi a prostředí, ve kterém se vyskytuje, co si z toho vezme. Jestli si z událostí srpna 1968 vezme poučení a pak se podívá na Občanský průkaz nebo na nějaký jiný film a řekne si: „Aha, to s tím nějak souvisí, o tom jsme se učili“. Už je to na tom žákovi.
Máte v srpnové okupaci jakožto učitel dějepisu absolutní jasno, nebo podle vás existují nějaká bílá místa, která by bylo dobré popsat?
Já si myslím, že v dnešní době už učitelé mají jasno. Existuje mnoho odborné literatury, metodických pomůcek a zdrojů pro výuku. Já věřím tomu, že učitelé zrovna v této události žádná bílá místa nemají.
Nenechme si vnutit myšlenku, že s Ruskem by nám bylo lépe. Nebylo, řekl Pavel při pietě k srpnu 1968
Číst článek
Podle údajů České školní inspekce si sami žáci myslí, že výuka dějin 20. století je na školách nedostatečná. Je to opravdu stále tak, že se většina času věnuje pravěku, starověku, středověku a na události, jako je 21. srpna 1968. až tak moc prostoru nezbývá?
Já tu zprávu znám. Ano, je to takový trend neustále opakovat, kolik času zabere pravěk a kolik výuka moderních dějin. Je velká snaha a směřuje k tomu i nová revize vzdělávacího programu pro školy, aby výuce 20. století bylo věnováno více času.
Trošku to naráží na to, že žáci hlavně na základních školách trošku ze své mysli oddělí výuku moderních dějin. Učí se ve druhé polovině deváté třídy a v tu chvíli většina žáků myslí na přijímací zkoušky na střední školy. Takže to vytěsní a mají pocit, že se toho tolik neprobírá, ale ono se to ve skutečnosti probírá.
Možná je pak otázka zamyslet se, kolik času by se mělo věnovat této tematice na středních školách, protože třeba na některých středních odborných školách se už dějiny moc neberou.
Mělo by se podle vás obecně více času v hodinách věnovat těm dějinám, řekněme soudobým?
Určitě, mělo by to být i mezipředmětově. Jsou témata, která se týkají nejenom dějepisu, ale i zeměpisu nebo přírodopisu. To znamená určitě, že by se nějakým způsobem měla navýšit dotace hodin k moderním dějinám.