Zpochybňovaný odbojář Michal Legdan nikoho nezavraždil a nekradl. Šířil letáky a plánoval převrat
O nikom se v médiích, na ministerstvu obrany a v Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) nediskutovalo tolik jako o Michalu Legdanovi. Někteří jeho případ přirovnávají k Mašínům. Prý jeho příběh ještě vyostřeněji klade otázku, jaké prostředky v boji proti komunistickému režimu byly ospravedlnitelné.
Zaslouží si tento 76letý senior podle zákona o třetím odboji status odbojáře, nebo ne?
Michal Legdan - podle některých zasloužilý držitel statusu třetího odboje, podle jiných spolupachatel vraždy a loupeže. Člověk, který mezi historiky i mezi veřejností vzbuzuje podobné vášně jako bratři Mašínové. Jeho příběh zpracoval Mikuláš Kroupa.
Co víme: Michal Legdan, když mu bylo zhruba 20 let, se na přelomu 50. a 60. let minulého století rozhodl proti komunistickému zločineckému režimu něco podniknout. Stal se členem odbojové skupiny Mstitelé Milady Horákové (MMH).
Sbíral a šířil letáky. Ukrýval a poté předal veliteli skupiny náboje do pistole. Připravoval se s odbojovou skupinou na protikomunistický převrat.
Nedopustil se žádného „zvlášť zavrženíhodného činu“, který by bránil udělení statusu podle zmíněného zákona. Nekradl a nevraždil.
Když se dozvěděl, že jeho přátelé ze skupiny vyloupili Jednotu kdesi u Hukvald, kde vzali cigarety a alkohol, Legdan je na místo dovezl na motorce, řekl jim: „V tomhle s vámi nejedu!“
Od té chvíle ho Vaněk a bratři Kašpárkové na akce nebrali. Členem skupiny zůstával. Získal do skupiny další dva společníky.
Soud ho v roce 1962 poslal na 10 let do vězení kromě jiného za podvracení republiky a sabotáž. Odseděl si 6 let. To jsou důvody, proč si status odbojáře zasloužil. Ministerstvo mu jej v letošním roce udělilo.
Teď důvody, proč si někteří myslí, že neoprávněně: Jeho protikomunistická činnost je marginální, někteří jiní ze skupiny kradli a v jednom případě i surově zavraždili důchodkyni kvůli penězům.
Odbojář propašoval z vězení gestapa komiksové motáky. Historička nyní postavy z kreseb ztotožnila
Číst článek
Legdan o vykrádačkách minimálně v jednom případě věděl, dokonce je na místo odvezl. Už tím se dopustil spolupachatelství na obyčejné zlodějině.
Byl v roce 1961 registrován jako kandidát členství v KSČ. Tím, že mu ministerstvo obrany status odbojáře uznalo, prý snížilo úctyhodnost tohoto ocenění. Jak k tomu přijdou skuteční odbojáři?
Při porovnávání argumentů, prostudování spisu a vyslechnutí zaznamenaných vzpomínek Michala Legdana, se osobně domnívám, že si ocenění podle zákona o třetím odboji zaslouží.
Kdo toto zpochybňuje, jde mu pravděpodobně o jiný postranní úmysl – poškodit pana Legdana, účelově znevěrohodnit rozhodování ministerstva nebo smysluplnost zákona o třetím odboji.
