Meteoroložka k oteplování: Pokud nic neuděláme, za 30 let tu bude počasí podobné severu Sahary
Česká republika právě zažívá vlnu horkých dnů. Jak mohou souviset vysoké teploty v posledních dnech se změnou klimatu? Podle meteoroložky Taťány Míkové z České televize se objevovaly teplé dny i dříve, roste ale jejich počet. „Po roce 2000 zažíváme téměř jenom nadprůměrné roky a už je jenom otázka, jestli ten rok bude mírně nadprůměrný nebo extrémně nadprůměrný,“ vysvětlila pro Radiožurnál.
Podle meteoroložky Taťány Míkové z České televize se vysoké teploty v létě objevují po celé 20. století. Za posledních několik let je však registrujeme daleko častěji. Není to tedy nic mimořádného, ale narůstá četnost takových horkých dnů.
Pokud nezredukujeme skleníkové plyny, můžeme tu mít okolo roku 2050 počasí podobné severní Sahaře, popisuje Míková klimatickou krizi
Sucho u nás se stupňuje a je dlouhodobé. Podle Míkové nás v létě čeká ještě několik dalších vln vysokých teplot. Posledních dvacet let se postupně zvyšují teploty a poslední rok je jeden z nejteplejších, co jsme zažili.
„Po roce 2000 zažíváme téměř jenom nadprůměrné roky a už je jenom otázka, jestli ten rok bude mírně nadprůměrný nebo extrémně nadprůměrný,“ popisuje meteoroložka proces oteplování.
Sucho i oteplování je podle klimatologů způsobené klimatickými změnami. Jde vlastně spíš o projev klimatické změny než o její důsledek. Taťána Míková vysvětluje, že pokud bychom teď přestali vypouštět všechny skleníkové plyny, tak ty, které tam jsou nad úroveň přirozeného stavu atmosféry, by zůstávaly ještě 50 let. Pak by teprve mohla být šance, že se situace začne zlepšovat.
Výhled na rok 2050
Oteplování bude silnější a silnější. „Dnes se odhaduje, že v roce 2050 bude Česká republika zhruba na podmínkách, které má severní Itálie. Ale můžeme si představit, že pokud nezredukujeme vůbec nic, tak už kolem roku 2050 můžeme být třeba na severu Sahary,“ popisuje Míková budoucnost se skleníkovými plyny.
Omezování a pokus o přechod na nové technologie by u nás měl akcelerovat. „Když neuděláte ten jeden příklad, který ukáže ostatním, že je to možné, tak potom těžko dosáhnete toho, že to udělají i druzí. Máme tedy sloužit jako příklad pro ostatní, jak to lze změnit,“ vysvětluje Taťána Míková. „Nejhorší je, když se neudělá nic,“ dodává.
Jak se nad horami formují dešťové mraky? Na jak dlouho lze přesně předpovědět počasí? A co všechno se dá dělat proti klimatickým změnám? Poslechněte si celý rozhovor.
