Filmař Lichtag o klimatické změně: Stojíme před katastrofou, každý musí začít na své zahrádce
Moře a oceány čelí kvůli klimatické změně významné hrozbě. Cestovatel a filmař Steve Lichtag si to poprvé uvědomil už před více než třiceti lety, když v Karibiku natáčel mezi korálovými útesy: „Narazili jsme na takový útvar překrásných, svítivě bílých korálových útesů, korálů. Tenkrát jsem svému kolegovi, mořskému biologovi, říkal, jak jsou úžasné. On se na mě podíval a řekl mi: ‚Jsou tak krásné, protože jsou mrtvé.‘“
Podstatná část české veřejnosti i politiků přitom v minulých letech byla vůči klimatické změně a roli člověka v ní skeptická.
„Mám pocit, že my lidé si jakoukoliv hrozbu nebo problém nechceme připustit až do okamžiku, kdy doslova umíráme. Je hromada teoretiků, kteří razí svoji teorii, že planeta se sama o sebe postará. Bohužel, myslím si, že planeta se už sama o sebe není schopná postarat,“ domnívá se Lichtag.
„Civilizační boom a způsob, jakým žijeme a hospodaříme a jak jsme si zvykli na luxus, který nepotřebujeme k životu, to se tak významně podepsalo na oceánech, že teď stojíme před pootevřenými dveřmi katastrofy,“ zdůrazňuje.
Rozděleni klimatem: Češi se nejvíc bojí sucha a migrace. Stále ale doufají, že jim se změny vyhnou
Číst článek
Klimatická změna už podle něj zasáhla každé místečko na planetě, jen někde to zatím není tolik znát. Naopak nejvíce se podepsala na Velkém bariérovém útesu v Austrálii.
Za oteplováním planety podle něj stojí celá řada faktorů. Problém vidí u velkých korporací, silné rybářské lobby i vlád. „Dnes je dost lidí, kteří si uvědomili situaci a stav hlubin oceánů. Snaží se. Ale víte, jak to je. Jednotlivec toho sám moc neudělá. Ani miliony jednotlivců nejsou dostatečně silné proti vládám, které rozhodují,“ podotýká.
Začít na své zahrádce
„Lidé se ptají: ‚No a co já mám udělat?‘ Já říkám, že musí začít na své zahrádce, protože to, že někam nezahodíš plastovou lahev nebo nějaký odpad v lese, do potoka, tak tím chráníš oceány a také sám sebe,“ doplňuje.
Lichtag založil mezinárodní filmový festival Voda Moře Oceány, v rámci něhož se snaží o osvětu a vzdělávání: „Pořádáme přednášky a vysvětlujeme lidem, v jakém stavu oceány byly před třiceti čtyřiceti lety, v jakém stavu jsou teď a do jakého černého tunelu se vlastně naše oceány řítí.“
Zdůrazňuje, že natáčení filmu je nákladná a komplikovaná záležitost. Navíc prý docházelo k tomu, že filmy mapující klimatickou změnu a její dopady na oceány nechtěly komerční televize vysílat, protože by podle nich nezaujaly dost diváků.
Současně oceňuje, že přibývá amatérských filmařů. „Ať už je to hezký, ošklivý, chytrý, hloupý, blbý – ať všichni točí, ať nosí důkazy z oceánů a vytvářejí tím povědomí. Čím více se bude mladá generace dívat na to, co se v oceánech děje, tím více k tomu získají vztah a budou chápat, co mají sami dělat, aby oceánům pomohli,“ věří dokumentarista.
Jak dopadají klimatické změny na světové oceány a jejich faunu a flóru? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.
