Krkonoše hlásí přelidněno. Z jelenů jsou noční tvorové, říká náměstek ze Správy národního parku
Krkonošský národní park letos slaví šedesát let. Jde o náš nejstarší národní park a zároveň nejnavštěvovanější, minulý rok ho podle statistik navštívilo přes dvanáct milionů turistů. „Krkonoše jsou pověstné overturismem, mezi Luční a Sněžkou půjdete pořád ve štrůdlu. Zkuste sejít z hlavního hřebenu,“ radí Jakub Kašpar, náměstek ředitele Správy KRNAP. Proč není obliba vždy výhrou? A proč je špatná zpráva, že ubývá lavin?
Co byste popřál KRNAP k narozeninám?
Já bych mu přál konec klimatické změny. Klimatická změna je pro Krkonoše velký problém. Vnímáme ji tu velmi intenzivně. I když návštěvníci se s tím moc nepotkají – pokud to nejsou lyžaři, protože ti si dobře uvědomují, že poslední roky lyžují převážně na umělém sněhu.
Krkonošská tundra je naprostý unikát, kvůli klimatické krizi je v ohrožení, říká náměstek ředitele KRNAPu
Největší problém je stoupání horní hranice lesa. Je to 43 cm za rok, což je neuvěřitelná rychlost. Krkonoše jsou národním parkem zejména díky tomu, co je nad horní hranicí lesa – a to je krkonošská tundra, naprostý světový unikát.
Kombinuje v sobě fenomény, které najdete kolem polárního kruhu, nad ním a ve vysokých horách, jako jsou Alpy nebo Vysoké Karpaty. V malém měřítku je ještě v Jeseníkách, jinak nikde. Klimatická krize tohle ohrožuje a přímo v Krkonoších se proti tomu nedá nic moc dělat.
Ubývá také lavin, v čem je to pro nás špatná zpráva?
Ubývání lavin může být dobrou zprávou pro člověka. Pro krkonošskou přírodu, především rostlinnou část, je to ale špatná zpráva. Udržují totiž lavinové dráhy bez lesa.
Ještě před deseti patnácti lety se uvádělo, že za zimní sezónu spadne na české straně Krkonoš až šedesát lavin. O tom si můžeme nechat zdát. Ve chvíli, kdy tato místa zarostou lesem, zanikne i Krakonošova zahrádka, Schustlerova zahrádka nebo Čertova zahrádka, kde si příroda pěstuje naprosto neočekávatelné mixy různých rostlinných druhů.
Overturismus
Jaké je vaše nejoblíbenější místo v Krkonoších?
Já mám rád místa, která lidi vůbec neznají. Krkonoše jsou pověstné overturismem, je tam strašně moc lidí. Když půjdete mezi Luční a Sněžkou, půjdete pořád ve štrůdlu. Jeden tip je chodit, když není hezky, druhý tip je nechodit po hlavním hřebenu.
Já dokážu chodit po Krkonoších, aniž bych potkal člověka. Lidé znají ikonická místa – Sněžku nebo pramen Labe, ale tam si člověk neodpočine od davu lidí.
Má před námi příroda ještě kam utéct?
V Krkonoších to nemá vůbec jednoduché. To je hlavní důvod, aby návštěvníci dodržovali vlastně jedinou podmínku – aby se drželi v klidovém území parku jen na cestách. Příroda potřebuje aspoň nějaké útočiště, kam se před lidmi schovat.
Jeleni kvůli lidem změnili chování a dnes už jsou to soumračná zvířata nebo dokonce noční tvorové, přičemž původně šlo o denní tvory. Dnes ve dne vůbec nevylézají, protože nemají klid. A jde i o jiné živočichy, například o hnízdící ptáky, třeba tetřívka.
Petici proti národnímu parku Křivoklátsko podepsalo přes 11 tisíc lidí. Bude se projednávat ve Sněmovně
Číst článek
Jak se turisté v parku chovají?
Naše stráž přírody je zejména teď po zimě extrémně unavená a zoufalá z toho, jak narůstá agresivita mezi lidmi. Do hor vyráží spousta lidí, kteří považují národní park v zásadě za sportoviště, mají pocit, že si tu mohou dělat, co chtějí. A v době covidových lockdownů to bylo ještě horší.
Do Krkonoš vyráželi lidé, kteří svůj volný čas za normálních okolností tráví jinak – v posilovnách a v nákupních centrech a zkrátka neví, jak se v přírodě chovat. A jak nás všechny omezovala spoustu zákazů ve městě, v přírodě měli pocit, že tam žádné zákazy neplatí. A dávali to pořádně najevo.
Proč si můžeme v KRNAPu natrhat vlčí bob, ale piknik bychom si na hřebenech dělat neměli? Poslechněte si celý rozhovor.