Teplota v Evropě stoupá rychleji než ve světě. Je to způsobené i táním Arktidy, říká vědec
Evropa loni zažila nejteplejší rok od začátku měření. Rekordní teploty byly zaznamenány skoro na polovině kontinentu. Vyplývá to z výroční zprávy o stavu klimatu na našem kontinentu, kterou v úterý zveřejnila meteorologická služba Evropské unie Copernicus. „Čeká se, že do roku 2050 porostou teploty dál. Teď řešíme, co ovlivníme poté,“ vysvětluje ve vysílání Radiožurnálu Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.
Jak výrazná je ta teplotní loňská bilance v Evropě, když se podíváme na data z předchozích let?
Oproti normálu z let 1991 až 2020, což už je vlastně změněné klima, bylo tepleji skoro o 1,5 stupně Celsia, což je výrazný nárůst. Překonal o pár desetin další rekordní rok, což byl rok 2020 a teploty vzduchu rostou. Globálně teplota také stoupla o 1,5 stupně, ale vůči 19. století. Tady máme posun o 1,5 stupně oproti poslednímu třicetiletí, což ten nárůst opravdu podtrhuje.
„Globální teplota také stoupla o 1,5 stupně, ale vůči 19. století. Tady máme posun o 1,5 stupně oproti posledním 30 letům,“ říká Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd
V Evropě je to výraznější. Hlavně se to týkalo sezony jara a léta, ty byly nejteplejší za dobu měření, což se projevilo právě ve výrazném nárůstu horkých vln. Tam jsme zažili rekordní délku horké vlny přes 13 dnů na 55 procentech území Evropy, což samozřejmě má výrazný dopad potom na zátěž obyvatelstva, co se týká hlavně zdravotních dopadů. Bohužel tam bývají i nadúmrtí.
Stoupání teplot může způsobit i naopak třeba výraznější bouřky nebo v případě, pokud nepřijdou srážky, tak samozřejmě nárůst sucha. U nás v České republice jsme zaznamenali v poslední dekádě nárůst tropických dnů na trojnásobek oproti tomu, co bylo v 60. letech právě díky zvyšování teplot. V Evropě se hodně projevil také nárůst tropických nocí, což když se spojí s tropickým dnem, tak to právě ještě o to více zatěžuje zdravotní systém těch zemí.
Právě Evropa se podle dostupných dat zahřívá nejrychleji. Víme, čím je to dané?
Je to klasická fyzikální zákonitost. Pevniny se více zahřívají, proto se zahřívá víc severní polokoule než jižní, protože je tady více pevnin. Oceány mají větší tepelnou absorpci, takže dokážou pohltit víc tepla.
Evropa navíc tady má ještě Arktidu, která rekordním způsobem taje, takže se její bílý povrch mění na černý nebo na tmavý. Ten se zahřívá ještě víc než bílý, který odrazí více světla. Proto se ta Evropa zahřívá rychleji.
Extrémní vedra letos zlomila 19 národních teplotních rekordů. ‚Vymykají se normálu,‘ míní klimatolog
Číst článek
Autoři zprávy navíc poukazují na neobvyklý kontrast mezi západní Evropou s vlhkým, teplým a oblačným počasím a extrémně teplým a slunečným východem kontinentu. Tenhle rozdíl ale asi vědci nezaznamenali poprvé?
Není to poprvé, ale neplatí to pokaždé a neznamená to, že se nám východ otepluje nějakým způsobem rychleji. Jde tam o rozložení synoptických situací v daném roce, to jsou nějaké blokační anticyklony, které nepouští západní proud více na východ do Evropy. Tam pak právě směřuje více jižního vzduchu, který bývá teplejší a sušší.
Dal bych jako příklad období 2015 až 2020 v České republice, kdy jsme měli výraznou teplotní anomálii. Tehdy bylo výrazně teplo a sucho, ale v západní Evropě vůbec nevěděli, že u nás je nějaké sucho.
Je to postihlo o dva roky později, třeba Německo se v roce 2022 potýkalo s rekordními suchy a oni až tehdy začali řešit, že nějaké sucho může mít dopad na jejich krajinu, takže to záleží i na konkrétní situaci. Je to spíše anomálie tohoto roku nebo jiných let, neplatí to pokaždé.
Zpráva také oceňuje, že obnovitelné zdroje zajistily rekordních 45 procent spotřeby energie na kontinentu. Dá se tedy sledovat, jaký efekt tahle opatření mají už teď?
Nedá. Má to velkou setrvačnost. Samozřejmě množství CO2, které Evropa vypouští, se zmenšuje kontinuálně už posledních 20 let, ale celosvětově nám emise stále rostou. I kdybychom udělali cokoliv, tak se předpokládá, že do roku 2050 porostou dál teploty. Teď řešíme, co ovlivníme po roce 2050.
Za další, obnovitelné zdroje nahradily většinou výrobou elektřiny z jaderných elektráren, které se v ale Německu zavírají, což není právě to, co bychom chtěli.
