Krajinu vidím jako místo pro život, říká zemědělec. Do polí na Hodonínsku se díky němu vrací zvířata
Soukromý zemědělec, botanik, zoolog a ekolog Martin Smetana vrací život do rozlehlých polí v okolí Blatničky na Hodonínsku. Usadil se v ní v roce 2010, začal chovat drůbež a nakupovat pozemky, na kterých chtěl pěstovat staré odrůdy hrušní. Pod sázené stromy začal také vysévat bělokarpatské luční kvítí a sázet další ovocné stromy. Život se na jeho pozemcích objevil velmi rychle, řekl při procházce po nich.
„Když jsem občas přes Blatničku jezdíval jako student z Trenčína do Brna, všiml jsem si, jak jsou tu obrovské lány, žádné louky, remízky, lesíky. Dívám se na krajinu tak, že je to místo pro život, ne výrobní prostředek,“ vysvětluje důvod veškerých svých zásahů do polí Smetana.
25:56
Zemědělec: Pokud něco nezměníme, přestane česká krajina plodit. Výnosy už klesají
Číst článek
Před kolektivizací v padesátých letech minulého století byla krajina v okolí Blatničky pestrá díky velkému množství drobných majitelů půdy, kteří na ní hospodařili. Dnes zemědělský podnik střídá na pozemcích, které sousedí s jeho, dvě tři plodiny.
„V roce 2012 se naskytla možnost koupit pozemky na Zálúčí u Blatničky a poté je sloučit díky pozemkovým úpravám. Řada lidí mi nabízela ještě pozemky po úpravách nejen v Zálúčí, tak jsem je koupil, i když už nešly scelit. Když se vyskytne zajímavá nabídka i dnes, pozemek koupím,“ podotýká Smetana. Některé se snaží i směnit, aby je měl blíž, nebo aby zapadaly do jeho záměrů.
Do polí se vrací život
Na jeho pozemcích postupně vzniká sbírka starých odrůd hrušní. „Chci vypěstovat dlouhověké stromy, které vydrží i více než 200 let,“ vysvětluje Smetana.
Mezi hrušně seje semena bělokarpatských bylin, aby vznikly druhově bohaté louky. A i když je ještě vidět, že mezi trávou rostou byliny vnímané jako plevel, například pcháč, postupně vyseté byliny plevele vytlačují.
Založil i rakytníkový sad, sází třešně, kdouloně, jabloně. Do míst, kde dřív byly nedozírné lány prakticky bez života, se vrací hmyz, ptáci, drobní i větší savci. Na druhou stranu jeho záměry dávají ekonomický smysl. „Plody lze prodávat, v budoucnu bych chtěl pást ovce a kozy, a co se nespase, lze prodat jako seno, o které je zájem,“ přibližuje Smetana.
Zvířata se na dřívějších polích objevila díky tomu, že místo jedné rostliny jich je na místě mnohem víc a díky tomu, že Smetana nepoužívá herbicidy.
22:27
Zmodernizovali jsme zemědělství, ale půda je mrtvá, říká expert na zemědělství z Člověka v tísni
Číst článek
„Lze pozorovat nárůst druhů i jedinců. Na jaře tu byly desítky skřivanů, roste počet čejky chocholaté, objevil se tu čáp bílý i černý, létá tu více káňat, viděl jsem i motáka a někdy tu krouží orel královský. Také se tu objevil ťuhýk, velmi dobrý lovec hrabošů, který si kořist napichuje na vyvýšená místa,“ vyjmenovává Smetana.
Projekt krajinné obnovy přihlásil do soutěže Adapterra Awards. Podle svých slov nechce ani tak vyhrát, ale inspirovat další. Říká, že má jak kladné ohlasy ve vesnici, tak se mu ozývají i spolužáci, kteří vlastní pozemky.
Díky jeho práci se do krajiny vrací biodiverzita a dokáže lépe čelit dopadům klimatických změn. I když sucho a škůdci trápí i jeho. V posledních letech mu část mladých stromků uschla a díry po hraboších jsou i na jeho pozemcích.
„Sežerou toho dost, ale v přírodě nic není jen negativní. V dírách si mohou udělat na jaře hnízda čmeláci, na výběr jich mají dost,“ uzavírá Smetana.
