Moderní osvětlení mění noční život a zvýhodňuje predátory. Racci nebo krabi častěji uloví plže
Řada živočišných druhů z mořského pobřeží musí lovit potravu v noci. Badatelé z univerzity v britském Plymouthu zjistili, že kvůli moderním typům umělého osvětlení lidských sídel plž z pobřeží Atlantiku zvaný plážovka ztrácí schopnost používat mimikry. Nepřítel ho tak snadněji zahlédne a uloví. Píše o tom časopis Journal of Applied Ecology.
Plážovky jsou plži, které často nacházíme na evropských pobřežích. Některé jsou žluté, jiné hnědé a další olivové. Ze studie plyne, že moderní osvětlení nejvíc vadí žlutým plžům.
Poslechněte si celou Laboratoř o vlivu nočního světla na predátory, změně skupenství aerosolů v Arktidě a o šíření zvuku pod hladinou oceánu. Debatují environmentální chemik Tomáš Cajthaml, biolog Vojtěch Kotecký a herečka Eliška Vavříková
„Každý rok je o dvě procenta zemského povrchu víc pokryto veřejným osvětlením, tím se mění povaha nočního života,“ potvrzuje biolog a odborník na životní prostředí Vojtěch Kotecký.
Města a obce zároveň přechází na moderní osvětlení, například úsporné LED lampy. Ty ale můžou oslabovat ochranu některých živočichů před predátory.
Méně žluté
Plážovky loví velký racek stříbřitý, jeden druh kraba a ryba zvaná slizoun skvrnitý. Racci a krabi žluté plže pod LED lampami vidí lépe než pod staršími typy osvětlení. Žluté varianty plže je tak méně a méně.
Také jiná dřívější studie na můrách naznačuje, že člověk výběrem osvětlení oslabuje pestrost živé přírody. „Pod LED lampami je méně můr,“ vysvětluje Kotecký. Samicím totiž dělá problém klást vejce na místa, která jsou osvětlena.
Ve studii se ukázalo, že nízkotlaká sodíková výbojka, která vydává oranžové světlo, je s ohledem na přírodu v podstatě nejvhodnější.
Typ osvětlení
Environmentální chemik Tomáš Cajthaml upozorňuje, že problém plážovkám činí bílé světlo, právě to umožňuje světlejší odstíny na ulitách vidět lépe.
„V noci lépe vidíme barvy, lépe vidíme obrysy, je bezpečnější provoz,“ připomíná vědec důvody, proč se lampy s bílým světlem instalují ve městech a obcích.
Upozorňuje, že moderní LEDky obsahují i modré světlo, které večer dokáže potrápit i člověka. „Na oku máme speciální receptor, který vnímá modré světlo a reguluje nám naše biologické hodiny,“ vysvětuje Cajthaml.
Prodloužit životnost západních reaktorů? Málo reálné, ruský plyn a ropu spíš nahradí obnovitelné zdroje
Číst článek
Nádorové bujení
Narušené biorytmy přitom můžou přispět k nádorovému bujení. „Hormon melatonin se neprodukuje, když na nás svítí modré světlo,“ upozorňuje Cajthaml.
Připomíná, že nás melatonin uspává, ale má i další účinky – chrání nás například vůči oxidativnímu stresu, vychytává volné radikály. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny zařadila z těchto důvodů směnný noční provoz mezi pravděpodobný karcinogen.
Příležitost pro inovace
Tomáš Cajthaml připomíná dnes už častý způsob večerní a noční ochrany zraku, kdy se nám večer monitory počítačů zbarví do žluta. Existují už také brýle proti modrému světlu.
„LED lampy umožňují experimentovat s chytrým veřejným osvětlením,“ doplňuje Vojtěch Kotecký. Poukazuje na inovace, které dokážou světlo v těchto lampách tlumit v situacích, kdy nikdo neprochází kolem.
Poslechněte si celou Laboratoř o vlivu nočního světla na predátory, změně skupenství aerosolů v Arktidě a o šíření zvuku pod hladinou oceánu. Debatují environmentální chemik Tomáš Cajthaml, biolog a odborník na životní prostředí Vojtěch Kotecký a herečka a pedagožka Eliška Vavříková.
