Plošné zalesňování nemusí být vždy prospěšné, varují vědci ze Stanfordovy univerzity

Pokud je hromadné sázení stromů za účelem snižování hladiny CO2 v ovzduší nebo eroze půdy nepromyšlené, může být na škodu. V odborné studii to potvrdili vědci z USA.

Stanford (USA) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Les, lesy, zalesňování (ilustrační foto)

Důsledkem neodpovědného zalesňování může být paradoxně odumírání cenných lesů, ztráta biodiverzity nebo prohloubení klimatické změny (ilustrační foto) | Foto: Jiří Komárek | Zdroj: Wikimedia Commons | CC BY-SA 4.0,©

Důsledkem neodpovědného zalesňování může být paradoxně odumírání cenných lesů, ztráta biodiverzity nebo prohloubení klimatické změny. Upozorňují na to vědci ze Stanfordovy univezity, kteří si posvítili na iniciativy tohoto druhu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Plošné zalesňování nemusí být vždy prospěšné, varují vědci ze Stanfordovy univerzity

Mezi ně patří například takzvaná Bonnská výzva, kterou před několika lety prosadilo Německo s cílem zalesnit do roku 2030 celých 150 milionů hektarů lesů na odlesněné nebo degradované půdě. K jejich výzvě se přidaly další země, třeba USA, Čína, Brazílie a Rwanda.

Nejen že špatně nastavená pravidla na některých místech situaci neprospívají, ale mohou ji dokonce i zhoršit. Vzorovým příkladem je podle výzkumníků i největších a nejdéle trvajících zalesňovací program, který funguje v Chile od 70. let.

Chilský zalesňovací plán byl původně vytvořen za účelem boje s erozí. Později ho ale převzaly další státy, které cílily na zlepšení biodiverzity a snižování množství CO2 v ovzduší.

Ztráta diverzity

Za problematické považují vědci hlavně vysazování monokultur, nebo lesů složených jen ze dvou až tří druhů. To logicky nevede k větší biodiverzitě. V rozvojových zemích se navíc dokonce stává, že se před výsadbou nových stromů přistupuje k vykácení starého porostu.

„Je to možná nepochopením celé situace, případně nedostatkem vědomostí, znalostí nebo i špatnými úmysly v některých rozvojových zemích. Peníze tam mohou být velmi snadno zneužity,“ komentuje vedoucí Katedry ekologie lesa České zemědělské univerzity Miroslav Svoboda.

Ondřej Ševčík, marz Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme