Brněnská křižovatka pod dohledem umělé inteligence. Podle vědců zajistí bezpečnější provoz
Plynulejší a bezpečnější provoz by ve městech mohla zajistit umělá inteligence. Experti teď její použití testují na jedné křižovatce v Brně. Provoz v křížení Koliště a Milady Horákové v centru města sledují nové kamery. Nainstalovala je tam firma Yunex ve spolupráci s městem a univerzitami. Na výzkum dostala patnáctimilionový grant od Technologické agentury České republiky.
Čtyři pruhy pro auta a pátý odbočovací, proti nim kolmo tramvajová trať, podél ní jezdí i auta nebo autobusy a cyklisté. Na všech ramenech křižovatky je přechod pro chodce. Pro vývojáře ideální prostředí.
Na provoz v jedné křižovatce v centru Brna nově dohlíží umělá inteligence. Rušné místo slouží k testování systému pro lepší fungování semaforů. Kdo pod novými kamerami projede, stává se součástí výzkumu
„Je tam poměrně velké vytížení, je to křižovatka s velkým městským okruhem. Ideální místo, kde můžeme vyzkoušet všechny roční období, světelné podmínky i dopravní situace,“ pochvaluje si Matěj Dusík z firmy Yunex, která vyvíjí dopravní technologie pro semafory.
Na sloupech v křižovatce už jsou nové kamery, které míří do různých směrů. Příští měsíce budou sbírat data o hemžení tisíců vozidel a lidí. „Ale na vliv fungování té křižovatky to nebude mít žádný dopad, neb budeme zatím jenom sbírat data,“ upozorňuje Dusík. Technologie si lidé všimnou jen v podobě kamer, ale provoz to jinak neovlivní.
Jde chodec, jede cyklista i tramvaj
Kamery s pomocí umělé inteligence rozliší třináct různých účastníků dopravy: chodce, cyklisty, hromadnou dopravu a jednotlivé typy aut od osobních po nákladní.
Umělá inteligence v lavici: Víme, jak ji odhalit i proč může zahubit bakalářky
Číst článek
„Z křižovatky už jdou jenom anonymizovaná data typu: vozidlo kategorie nákladní vůz projelo křižovatku touto trajektorií v tomto čase. Rozlišení kategorií aut je dobré proto, že může nastat scénář, kdy prodloužení určitého směru křižovatky nákladnímu vozu může být bezpečnější než náhlé zastavení na nějakém exponovaném místě. Je to i ekologičtější, protože rozjet plně naložený kamion je ekologicky náročné,“ vysvětluje Dusík.
Na výzkumu se kromě Yunexu, Brněnských komunikací (městská firma Brna, pozn. red) a pražského Českého vysokého učení technického (ČVUT) podílí taky tým Radima Burgeta z Vysokého učení technického v Brně. Zaměřuje se na bezpečnost provozu s pomocí umělé inteligence.
„Kromě toho, že sledujeme, co se děje na samotné křižovatce, tak sledujeme i to, co se děje na příjezdových cestách. Jsme schopní dřív rozpoznat, že tam hrozí nějaká nebezpečná situace, které, doufejme, budeme schopní předcházet,“ dodává Burget z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT.
Dopravní předpovědi
Technologie tak může pomoct předvídat, co se stane. A při nebezpečné situaci, když se třeba bude ke křižovatce velmi rychle blížit auto nebo chodci na přechod, změnit signalizaci na semaforu nebo poslat výstrahu do palubní desky moderních aut, která sama upozorní řidiče.
„Nicméně nehrozí, že by se třikrát za den provoz křižovatky zastavil jen kvůli tomu, že někdo proběhne kolem přechodu pro chodce,“ ujišťuje Burget.
Umělá inteligence by mohla předpovědět infarkt deset let dopředu. Nová technologie mění léčbu
Číst článek
Kamery sbírají údaje z reálných situací, ty pomůžou pro modelování v počítači, ve kterém se zobrazuje trojrozměrné digitální dvojče křižovatky. Aby experti nemuseli čekat na nehodu nebo specifickou nebezpečnou situaci, zpracují do simulací poznatky z dopravní fakulty ČVUT.
„Na co bychom jinak museli čekat možná i desítky let, tak jsme schopní vytvořit uměle. Jsme schopní pomocí simulace ověřit, zda náš systém bude schopný této situaci předejít či nikoliv,“ popisuje výzkumník.
Podobné technologie firma Yunex testuje v Plzni anebo v Praze. Už dříve se jí obdobný přístup s použitím umělé inteligence vyplatil v Londýně. „Je to aplikované na nižší desítky křižovatek v Londýně. Tam jsme změřili 20procentní optimalizaci průjezdu částí města,“ říká Matěj Dusík. Testování obdobného systému potrvá do konce roku 2025.
