Pomohou v boji proti koronaviru betaglukany? ‚Všelék to není,‘ tvrdí Čech, který je v USA zkoumá
Spojené státy jsou zemí, kterou současná pandemie nového koronaviru zatím zasáhla nejvíc. Podle některých odhadů se virem covid-19 nakazí až 70 procent americké populace. A realita? „Všichni, kdo podobné odhady pouštějí na veřejnost, hádají z kávové sedliny,“ je přesvědčen Václav Větvička, imunolog a profesor na univerzitě v americkém Louisville, který byl hostem Dvaceti minut Radiožurnálu.
USA vévodí žebříčku nákazy novým koronavirem. Připadá na ně třetina všech případů ve světě. Podle posledních dat zemřelo ve Spojených státech na covid-19 přes 70 tisíc lidí. Za poslední den to bylo asi 2 350. Podle odhadů by se prý mohlo nakazit až 70 procent populace. Jak tu situaci vidíte vy?
Taky si musíme uvědomit, že veškeré odhady, a to se nejedná jenom o Spojené státy, ale prakticky o kteroukoliv zem, jsou opravdu jenom odhady. Existují ty optimistické a pesimistické. Kdo má pravdu, to vlastně neví vůbec nikdo. Tady ta situace dobrá není částečně proto, že Američané zaspali, no a samozřejmě částečně proto, že mají takový ten zvláštní pocit, že jim do jejich osobních svobod, do čehož počítají i roušky, nebude nikdo mluvit a vláda už vůbec ne. Takže se najdou ti, kterým tady občas říkají koronaidioti, kteří sice roušku mají, ale vystřihnou si do ní díru a říkají, že to stačí.
Václav Větvička: Betaglukany nejsou vhodné pro každého, pouze z přírody je nedoplníte
Jinými slovy neradi se podřizují. I to asi hraje nějakou roli?
Tak, tak. To je do určité míry pravda. No a samozřejmě do určité míry také řada, taková ta, řekl bych, hloupější část populace, ta si prostě stále nedokáže uvědomit, že situace není jednoduchá a aspoň ve Spojených státech zatím není příznivá.
Jak to konkrétně vypadá u vás v Kentucky?
Kentucky je rozměrem nebo počtem obyvatel asi tak polovina České republiky, tady jsou asi čtyři miliony lidí a nákaza je relativně malá. Pohybujeme se někde kolem čtyř nebo pěti tisíc nakažených a řádově 200, 300 mrtvých. To je samozřejmě na americké podmínky velmi málo. Ale je to částečně dáno tím, že lidí zase není tolik a mimo jednoho opravdu velkého města není koncentrace obyvatel tak strašná, takže zatím máme štěstí.
Data ukazují, že obavy klesly a život v Česku se vrací k normálu. ‚Neměli bychom to podcenit,‘ varuje Prokop
Číst článek
Nevím, do jaké míry máte možnost sledovat situaci v Česku. Je možné, že za relativně mírnější průběh nemoci mohou vděčit země, řekněme bývalého východního bloku, poměrně vysoké proočkovanosti proti TBC? Prý to podle některých teorií pomáhá. Co si o tom myslíte?
No, to je stále teorie. Vyvrátit to samozřejmě nemůžeme, je to možné. To, že něco podobného vidíme u řady zemí, ne u jedné, tak by mohlo naznačovat, že to pravda bude. Osobně se spíš domnívám, že je to spíš tím, že tyto země byly tak trochu zvyklé poslouchat. Takže když stát nařídí, nebudete chodit do parků, budete chodit po jednom, budete mít všichni roušky, tak opravdu převážná většina lidí to dělá. A je to opačné než v Itálii, kde, jak mi psali kolegové z italských nemocnic, si z toho v podstatě ze začátku dělali všichni legraci, kam na nás s nějakou nákazou. No a když se to opravdu rozjelo, tak, jak mi psal kolega z lombardské nemocnice, pak už chyběly rakve. To se v Česku nestalo.
Právě studie kolektivní imunity v Česku ukázala, že stupeň imunizace je nízký, že se pohybuje v řádu jednotek promile. To asi ale není úplně dobrá zpráva. Lokálně se může ten virus šířit ještě dlouho. Je to tak?
To je samozřejmě pravda, to může. A s největší pravděpodobností se bude šířit dlouho. Ovšem musíme si uvědomit, že teorie stádové imunity, nebo něco podobného, je stále jenom teorie. My doteďka nevíme přesně, jestli nakažený člověk, který měl slabé nebo silné příznaky, ono je to jedno, jestli si imunitu opravdu vybudoval. Doklady jsou zatím takové napůl. Někteří ji mají silnou, někteří ji mají velmi slabou. A zatím nevíme, jak dlouho bude imunita trvat. Několik týdnů, několik měsíců nebo několik let, nevíme.
Epidemiolog: Přijdou další ‚vlnky‘ epidemie. Bylo by hloupé, kdybychom na ně nebyli připravení
Číst článek
Jak tedy rozumět zprávě, že covid-19 pravděpodobně nakazí 60 až 70 % americké populace dříve, než dojde ke zpomalení šíření. Tady cituju ředitele Centra pro výzkum infekčních nemocí na univerzitě v Minnesotě Michaela Osterholma. Řekl to pro CNN. On odhaduje, že dosud bylo infikováno 5 až 15 % populace. Já vím, že zase jsou to jenom dohady, ale jak to vidíte vy?
Myslím si, že všichni, kteří podobné odhady pouští na veřejnost, v podstatě hádají z kávové sedliny. To se prostě nedá říct, protože informací není dost. Nejen teda v tisku nebo v televizi, ale i v odborné literatuře se odhady pohybují od 10 % populace až po 85 % populace. To jsou tak gigantické rozdíly, že je jasné, že prostě záleží na tom, jestli člověk má spíš pocit jakoby být víc pesimistický nebo optimistický.
A co zatím o novém koronaviru víme? Proč si takzvaně „vybírá“? Zdá se, že není velkou hrozbou pro malé děti, smrtnost u mužů má být asi 2,5krát vyšší než u žen. Čili co nám to říká?
No, otázka dětí nedá většině imunologů nebo epidemiologů spát. Protože prostě to vysvětlení nemáme. U té druhé části populace, tam je to relativně jednoduché vysvětlit. Protože když se podíváme na statistiky, tak zhruba 90 nebo 95 % všech těch, kteří měli buď velmi těžký průběh nebo dokonce zemřeli, tak to byli lidé nad 80 let. A většinou lidé, kteří měli spoustu dalších problémů, prostě obezitu, vysoký tlak, cukrovku atd. To znamená, že jejich zdravotní stav byl natolik oslaben, že když do toho dáme tu těžkou infekci, tak prostě to tělo si s tím nedokázalo poradit.
Hodně se diskutuje o tom, odkud se ten virus vzal. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo tvrdí, že jsou nezvratné důkazy, že unikl z wuchanské laboratoře. Světová zdravotnická organizace to popírá. Je pro výzkum důležité vědět, odkud se vzal?
Tak pro samotný výzkum ani tak ne, protože pokud budeme hledat lék nebo vakcínu, tak je nám úplně jedno, jestli si to někdo dal dohromady v garáži nebo jestli to uniklo z nějaké laboratoře. Nebo kdybychom brali úplně ty nejbláznivější hypotézy, že to Číňani vypustili schválně. To je pro to studium jedno. Samozřejmě Američané a primárně současná vláda hrozně miluje takovou tu hru na to vinit někoho jiného. No a pochopitelně v tomto ohledu je Čína nejlepší cíl. Ale musíme si uvědomit, že jednak žádný důkaz zatím nebyl předložen a i ty nejrůznější tajné služby se zatím shodují, že prostě k tomu není žádný doklad.
Bílý dům ukončí činnost svého krizového koronavirového týmu, protože se v další fázi prý chce zaměřit na zvládání následků pandemie. Rozumíte tomuto Trumpovu prohlášení?
No ono už to zase neplatí. On to zase změnil, takže ten štáb bude fungovat dál.
Čína tajila rozsah epidemie koronaviru a hromadila zásoby, vyplývá ze zprávy amerického ministerstva
Číst článek
Vy se věnujete studiu betaglukanů, laicky řečeno přírodních látek, které povzbuzují imunitu a mají antiinfekční vliv. Je naděje, že by mohly pomoci v boji s covid-19?
Abych tady řekl pravdu, kdybych měl za každou otázku na glukan a současnou pandemii stovku, tak už nemusím dál pracovat. Tohle je věc těžká. Myslím si, že to samozřejmě nikdy nebude lék, protože glukan přes desetitisíce publikací a 60 let, co se na něm pracuje, tak prostě všelékem nebude. Nicméně jsme si naprosto jisti, že pokud najdeme kvalitní glukan, dobrý glukan, tak jeho schopnost posílit imunitní systém je nesporná. No a tady jsme vlastně zpátky u toho, o čem jsme se bavili před chvilkou. Potřebujeme především na začátku nákazy, aby člověk měl imunitní systém vyladěný na maximum, protože tam je potom velká naděje, že si stím tělo poradí. Imunitní systém zapracuje a virovou nákazu potlačí nebo nenechá rozjet.
A můžete prosím jenom krátce vysvětlit, co to tedy ty betaglukany jsou?
Betaglukan, jsou to vlastně molekuly glukózy, což je část běžného cukru, které jsou speciálním způsobem zřetězeny, takže vypadají tak trochu jako korálky na niti nebo vlaštovky na drátě. A podle toho, který si vezmeme, tak ten řetězec těch molekul je buď větší nebo menší, to už je potom dáno jenom způsobem izolace a původem. Ale je to prostě čistá glukóza, čili není tam nic syntetického, žádná speciální chemie nebo něco takového. Je to opravdu čistě přírodní látka.
Kde se nacházejí, v čem?
No, najdeme ho na spoustě míst, ale pro tu izolaci je nejvýhodnější samozřejmě buď sáhnout po klasických kvasinkách, to jsou buď pekařské droždí nebo pivní kvasinky. Jiná část světa sahá hlavně po houbách. No a pak ještě podle toho, kde mají čeho dost, tak některé země používají glukany obilné, existují glukany z mořských řas. To je v podstatě dáno spíš tím, čeho má která země hodně.
A to, že se betaglukany ve vyšší míře vyskytují v ječmeni nebo v kvasnicích asi neznamená, že bychom organismu pomohli vyšší spotřebou whisky nebo piva?
No, rád bych, kdyby to tak bylo, ale obávám se, že takhle to nebude, protože dostat glukan z buněčné stěny, ať už toho ječmene nebo toho droždí, není zas tak úplně jednoduché. On tam totiž primárně funguje tak trochu jako dráty v železobetonu, to znamená, posiluje rigiditu buněčné stěny a díky ho není tak jednoduché z té stěny vyrvat. To se většinou dělá vařením v kyselinách a podobně. Čili trochu to trvá, to náš žaludek nezvládne.
25:44
Je potřeba měřit jiný parametr, zpochybňuje výsledky studie promořenosti vakcinolog Beran
Číst článek
Chtěl jsem se právě ptát na to, jestli by si tělo mělo vystačit s tím, co vstřebává z běžných potravin, třeba s vysokým podílem vlákniny, ale jestli dobře rozumím vašim slovům, tak asi je lepší sáhnout po doplňku stravy?
V tomto případě určitě, protože jinak by Češi se svou chutí dávat si bramboračku a teď už i pít nefiltrovaná piva, tak bychom byli asi nejzdravější národ na světě. Prostě z těchto zdrojů to naše tělo nedokáže spotřebovat. Koneckonců já si pamatuju, v mládí mě rodiče krmili Pangaminem (vitamin B jako doplněk stravy - pozn. red.), který je snad na trhu dosud, no chuťově teda rozhodně nic moc, ale že by mi to nějak zdravotně pomáhalo, to určitě ne.
Je vhodné tedy užívat ty betaglukany jako doplněk stravy jenom tak, myslím preventivně, anebo jde spíš o případy oslabené imunity kvůli ozařování, léčbě rakoviny a podobně?
No, tady bych řekl, že záleží spíš na dávce. Já osobně si beru za normálních okolností poměrně malou denní dávku, jenom těch 100 miligramů, protože to je dávka, co ten imunitní systém pošťouchne k lepší aktivitě, ale zase ho nějak tak nevybičuje na maximum. Samozřejmě v téhle době nebo když třeba nastává takové to běžné období chřipkové epidemie, tak si prostě zvýším dávku dvakrát, třikrát, a pak když zase je situace normální, tak se vrátím ke stovce. Pochopitelně v případě rakoviny nebo těžkých infekcí, tak je lepší rovnou nasadit větší dávku.
A kdy by se betaglukany rozhodně neměly užívat? V jakých případech?
Tak v žádném případě by ji neměl brát někdo, kdo je po transplantaci. Tam ve většině případů nastupuje dlouhodobá imunosupresivní léčba, no a vlastně bychom brali jeden lék, který imunitu potlačuje, tím pádem zabraňuje odhojení darovaného orgánu, no a z druhé strany bychom do toho organismu cpali glukan, který by imunitu posiloval, takže vlastně ty dva prostředky by fungovaly proti sobě a nepomohlo by to ničemu. Další, kdo by neměl, budou asi ženy v těhotenství. Ne že by se předpokládalo, že jim to uškodí, ale přece jenom v průběhu těhotenství se nedoporučuje brát nic navíc, čili tam bych doporučil prostě nebrat žádné doplňky.
Když člověk čte o jejich účincích, regulují cukr v krvi, snižují špatný cholesterol, mají antirakovinové účinky a spoustu dalších, ono to zní až zázračně, ale jak jste říkal, není to žádný všelék. Existují nějaké mýty kolem betaglukanů, které věda vyvrací?
No, ty mýty jsou spíš to, co se někteří nepoctiví výrobci nebo obchodníci snaží veřejnosti propasírovat jako naprostou pravdu. Setkal jsem se i s nějakým filutou, který japonským zákazníkům sliboval, že během tří měsíců o dva centimetry povyrostou. Takže naslibovat se dá cokoliv, ale glukan prostě funguje tak trochu, jak když přisypeme trošku na váhu. Musíme si uvědomit, že náš organismus vlastně stále trochu připomíná váhy. Na jedné straně si to kazíme tím, že třeba lidi kouří nebo něco takového, na druhé straně zase trochu vylepšujeme nějakou zdravou výživou, jdeme si zaběhat, takže se snažíme udržovat balanc. No a glukan je něco, co nám trošičku zase zatíží dobrou stranu. Ale nemůžeme očekávat, že dneska dostanu rakovinu, začnu brát pět pilulek glukanu a za měsíc jsem úplně v pořádku. Ten prostě pomůže léčbě, ale sám od sebe to nezachrání.
Rekordní propad. Hospodářství unie podle Evropské komise spadne o 7,4 procenta
Číst článek
Ani odborníci se nemohou shodnout, jestli svět zachvátila zbytečná panika, anebo jestli včasné a razantní zásahy vlád pomohly odvrátit to nejhorší. Jak to vidíte vy a jak vidíte další vývoj pandemie?
Tohle, ta první část, to je otázka, která samozřejmě nedá spát těm krizovým štábům prakticky v žádné zemi. Většina zemí nebo odborníků se shodla na tom, že je nejlepší dělat to způsobem, jak se to dělá v České republice. V podstatě trucovat a udělat to jinak, to si trouflo jenom Švédsko, kde jsou výsledky doteďka nejasné. Na jedné straně mají zhruba 12krát víc mrtvých než v České republice při stejném počtu obyvatel, takže z tohoto pohledu by se zdálo, že to teda neudělali dobře. Z druhé strany jejich průmysl nebyl zdaleka tak zasažen, jako je zasažen průmysl anebo hospodářství ve všech ostatních zemích. Ale teď se ukazuje, že si ho sice teoreticky zachránili, ale Švédové stejně do restaurací nechodili. A pokud vzhledem k tomu, že švédský průmysl je primárně postaven na vývozu, bude hospodářská deprese v ostatních zemích, tak to stejně nebudou mít Švédové kam vyvážet a v podstatě si nepomohli. Takže český nebo evropský způsob je pravděpodobně nejlepší.
A to, že teď dochází k postupnému omezování restrikcí, to je prozíravé?
Osobně jsem přesvědčen, že se to musí začít uvolňovat. Pokud by se to ovšem uvolnilo tak, že se prostě otevře od zítřka úplně všechno, tak to riziko, že se ta vlna zase postaví a přijde zpátky, je poměrně velké. To, že to půjde po částech, tak to je, myslím, jediná možnost, jak to udělat. Samozřejmě diskuse o tom, co se má otevírat první, budou ještě několik let, protože budu mít jeden typ obchodu, který zrovna vláda otevřít nepovolí, tak mě bude žrát, že se otevřeli třeba kadeřníci, že jo. To prostě nejde jinak vyřešit.
No a jak rizikový bude třeba podzim, pokud se sejde chřipková a koronavirová epidemie najednou?
Osobně se domnívám, že v těch zemích, speciálně jako jsou Spojené státy, tam už populace, která je nejcitlivější na nákazy, už buď infekci prodělala nebo bude bohužel po smrti. Jestli se vlny sejdou současně, to je opětovně dohadování z křišťálové koule, to nikdo nedokáže odpovědět.
A pomohlo by třeba očkování proti běžné chřipce?
Proti koronaviru těžko, ale proti normální chřipce...
Proti tomu souběhu?
No, asi ne. Ale zvláštní je to, že i tady se teďka objevuj hlasy, že minimálně 30 až 40 % Američanů se nenechá imunizovat, ani pokud se ta vakcína proti koronaviru najde.
Boj s infekcí je v tomto případě do značné míry politickou záležitostí. Do jaké míry se to daří ve Spojených státech?
Jak se to vezme. Tady se hlavně lidé obávají toho, že se bude skutečně hroutit celá ekonomie, tady v podstatě v řadě obchodů už dochází maso, protože se zavírají jatka. To, že ze začátku nebyla rýže nebo toaletní papír, to byla v podstatě legrace, ale už se začíná sahat na maso, tak už to je horší. Zavírají dokonce některé hamburgerové řetězce, protože nemají co prodávat. Takže pokud to půjde takhle dál, tak se celý problém infekce zpolitizuje ještě víc.
Kolik darují státy na vakcínu proti koronaviru? Česko méně než srovnatelné země, Rusko a USA nic
Číst článek
Donald Trump přislíbil, že Spojené státy vyvinou vakcínu rychlostí, jakou prý svět ještě neviděl a on se o to sám osobně zasadí. Jak na vás působí tato slova?
Tak to je klasické velikášské prohlášení, na které jsme si tady za ty tři roky bohužel už museli zvyknout. S vakcínou je to relativně jednoduché. Kdybychom to brali tak, jak se dělá vakcína normálně, se vším tím dlouhodobým testováním, dlouhodobým schvalováním, tak mluvíme o nějakých 15 letech. To samozřejmě v této situaci platit nebude, protože všechny země, které vakcíny testují a vyvíjejí, ty zákony a příkazy k tomu patřičně ohnou, aby se to povolilo mnohem rychleji. Nicméně pokud uvažujeme, že bude nějaká vakcína, o které budeme aspoň solidně přesvědčeni, že neuškodí, a stejně solidně přesvědčeni, že pomůže, tak prostě rychleji než za nějakých 8, 12 měsíců to neuděláme. Protože když si uvědomíme, že se musí vyzkoušet, jestli neškodí, to se udělá relativně rychle. Ale potom musíme lidi, ty dobrovolníky naimunizovat znova a testovat je, dejme tomu, za tři měsíce, za šest měsíců. Nastala u nich vůbec nějaká imunita? Platí ještě za šest měsíců? Takže tohle všechno a teprve v podstatě potom se může začít masivně vyrábět. A tady mluvíme o miliardách.
A co se týče toho vývoje nového léku třeba týmem Tomáše Cihláře?
Lék existuje, očividně zabírá. Nicméně zase si nemusíme jako představovat, že je to jedna pilulka nebo respektive jedna injekce a všichni budeme v pořádku. On zase úplně u všech nezabere. Nicméně úspěch to samozřejmě je. Ale tady u tohoto typu léku si musíme uvědomit jednu věc, antivirové léky nikdy na světě žádnou enormní díru nebo velkou slávu neudělaly. A v tomto případě se jedná o lék, který je vlastně vyvinutý proti něčemu úplně jinému. To byl lék na ebolu, která, než se lék dovyvinul a schválil, tak infekce zmizela. A ta firma to samozřejmě strčila k ledu, protože o to nebyl zájem. Takže kdybychom měli uvažovat, že se objeví nový lék, tak to může být klidně za dalších 10 let.
Než se rozloučíme, jak podle vás v té zkoušce prozatím obstála Česká republika? Jak to vidíte z povzdálí?
No, pokud to z povzdálí můžu nějak ohodnotit, tak já si myslím, že velmi dobře. Samozřejmě část populace remcá a remcat bude, řada těch kroků byla chaotická, mohly se ty věci dělat jinak, ale myslím si, že to nakonec dopadlo, takhle bych to řekl, v té bídě to dopadlo ještě nejlépe, jak mohlo.
