Epidemiolog: Přijdou další ‚vlnky‘ epidemie. Bylo by hloupé, kdybychom na ně nebyli připravení
Ukazuje se, že náhlé úmrtí pacientů s onemocněním covid-19 je mnohdy způsobeno sraženinami krve. „Vyjma dětí se to může týkat všech a v tom je koronavirus zrádný, protože nevíme, koho to postihne,“ říká hlavní epidemiolog Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Petr Smejkal. Co si myslí o českém vývoji vakcíny? A jak bude vypadat druhá vlna epidemie koronaviru? I o tom mluví v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.
Na počátku, ale i v průběhu epidemie covid-19 jsme často slyšeli, že koronavirus je jako chřipka. Jak se vám toto přirovnání jeví v současnosti, kdy máme o onemocnění stále víc informací?
Mně osobně se tohle srovnání nelíbilo už od začátku. Je to něco jiného než chřipka. Onemocnění způsobené koronavirem má jinou patofyziologii a způsobuje jiné komplikace. Společné mají jen to, že přenos probíhá kapénkovou cestou.
Imunolog: S koronavirem se umí poprat i onkologické děti, oslabená imunita není sama o sobě riziko
Číst článek
Ukazuje se, že jedním z nebezpečných doprovodných jevů spojených s nákazou koronaviru může být vysoká srážlivost krve, která vede k mrtvicím či plicním emboliím. Čím je to způsobené?
Předesílám, že se v tuhle dobu musím naplno věnovat práci nemocničního epidemiologa a infektologa a jsou u nás na to větší odborníci. Ale co vím od nich, od kolegů z USA a z literatury, tak studií k tomu zatím mnoho není. Nicméně je pravda, že v případě náhlých úmrtí pacientů s covid-19 pitva často ukáže, že smrt byla způsobená tromboembolickou chorobou – to znamená sraženinami krve.
To, že je příčinou srážlivosti krve u těchto pacientů právě covid, nelze v tuto chvíli říct na sto procent a je potřeba to za pomoci studií potvrdit. Nelze to tedy brát jako jasný fakt spojený s covidem, ale protože se tento jev objevuje poměrně často, existuje k tomu silné podezření. Důkazů sice přibývá, ale velká studie k tomu zatím není.
U covidových pacientů se nicméně často vidí, že mají zvýšenou koncentraci D-dimerů. Tento laboratorní test, který se používá ke zjištění nadměrné srážlivosti krve, se odebírá všem lidem s podezřením na covid. Takže i to by tuto hypotézu potvrzovalo.
Epidemie nesmí vést k návratu totalitních manýrů, uzávěra hranic mě děsí, říká Lékař bez hranic Šebek
Číst článek
Objevuje se vysoká srážlivost krve také u jiných infekcí?
Ano, u kriticky nemocných se popisuje stav, který se jmenuje Diseminovaná intravaskulární koagulace, zkratkou DIC, který může vést i ke krvácení. Na to se myslelo i v případě covid – jestli to u kriticky nemocných náhodou nevede k hyperkoagulačním stavům (kdy dochází k vysoké srážlivosti krve – pozn. red.). Ale s tím to asi nesouvisí.
Obecně platí, že se vysoká srážlivost krve objevuje i u jiných stavů, v tuhle chvíli vám skutečně nikdo na světě stoprocentně neřekne, že sraženiny jsou způsobené právě onemocněním covid-19.
Dá se říct, kterých pacientů s covid-19 se tento problém s vysokou srážlivostí týká?
V podstatě všech nad 40 let a zdá se, že v případě tromboembolické choroby to není jen predispozice na muže. Mohou ji mít i ženy. Bohužel stále nevíme, kteří pacienti mohou takto špatně dopadnout. Samozřejmě platí, že rizikovou skupinou je muž nad 50 let, který trpí vysokým tlakem nebo cukrovkou. Tyto krevní sraženiny s fatálním koncem nebo s těžkým postižením pacienta se ale objevují také u obézních pacientek pod 60 let.
Vyjma dětí se to tedy skutečně může týkat všech a v tom je koronavirus zrádný, protože nevíme, koho to postihne. Musíme ale dodat, že nejde o velkou skupinu pacientů – bavíme se o zlomku lidí nakažených covid. Velká většina má naprosto benigní průběh bez jakýchkoliv komplikací.
Obezita je tedy opět něco, co tento průběh zhoršuje?
Ano, obezita je také rizikovým faktorem.
Hrozí nejen poškození plic
Nakolik nebezpečná tedy nákaza koronavirem může být pro člověka s vrozenou trombofilií, tedy sklonem ke zvýšené srážlivosti krve, o které navíc lidé mnohdy ani nevědí, že ji mají?
Nic takového jsem v literatuře nenašel. Pacientů, kteří mají jakoukoliv trombofilní chorobu, není tolik, aby se na to u lidí postižených covid myslelo a bylo to blíže studováno.
Šéf statistiků Dušek: Promoření koronavirem chceme testovat i u dětí, potřebujeme jich 1500
Číst článek
Krevní vyšetření může lékařům samozřejmě napovědět, že daný pacient má genetické postižení vedoucí k hyperkoagulaci. Studie, která by potvrzovala, že jsou tito lidé predisponovaní k těžkým průběhům onemocnění covid, v současnosti neexistuje. To nicméně neznamená, že by to nebylo možné – dalo by se předpokládat, že tito lidé skutečně mohou mít horší průběh, ale je to jen domněnka.
Ukazuje se, že nákaza koronavirem může poškodit kromě plic i další orgány v těle člověka. Jaké to jsou?
V první řadě plíce. Tito pacienti pak končí na ventilátorech a umírají na respirační selhání. Dochází též k něčemu, čemu říkáme cytokinová bouře, což je stav, který pacienta de facto ničí.
Druhý orgán, o kterém se spekuluje, je srdce. Případy, kdy se covid dává do souvislosti s myokarditidou, tedy se zánětem srdečního svalu, se ve větší míře popisují hlavně ve Spojených státech. A spekuluje se také o poškození ledvin, ale není jisté, jestli ledviny obecně neselhávají v důsledku těžkého stavu pacienta, anebo jestli je to skutečně přímý vliv koronaviru. Tady si musí dávat pozor hlavně lidé, kteří jsou na dialýze.
Může nákaza vyvolat trvalé poškození těchto orgánů?
Na takové závěry je zatím příliš brzy. Ti vážně nemocní, co se uzdravili, zatím takové komplikace neměli. Ale nelze vyloučit, že se u nich za rok objeví třeba fibróza plic a na nic jiného, než že prodělali covid, se u nich nepřijde.
Máme jiné problémy než vakcínu
Začátkem května by měly být známé výsledky testu kolektivní imunity českého obyvatelstva. Jaké procento lidí, kteří prošli nákazou a měli by mít v těle protilátky, by podle vás byla dobrá zpráva?
Dobrá zpráva by samozřejmě byla, kdyby 60 procent lidí mělo protilátky, myslím si ale, že tento počet bude minimální. Naděje, že se při takto malém počtu vážně nemocných objeví vyšší procento lidí s protilátkami, je iluzorní. Naopak, spousta lidí, kteří prodělali covid a neměli větší symptomy, žádné protilátky nemají nebo jejich protilátková hladina rychle klesá.
Třikrát dražší respirátory v době padajících cen. ‚Jen se zpozdilo dodání,‘ hájí nákup ministerstvo
Číst článek
Je tedy otázkou, jak tato studie dopadne. Zdá se, že to budou promile spíš než procenta. Prováděné testy navíc nebyly jedny z nejsenzitivnějších, důležitější je testování přímým průkazem viru, tedy PCR metodou. Protože je v populaci spousta bezpříznakových nosičů viru, je testování za pomoci PCR jediným možným způsobem, jak vir v populaci zachytit a zabránit jeho šíření. Vidíme to i na příkladu nemocnice v Chebu, kde je v tuto chvíli několik pozitivních. Testování lidí v nemocnicích, domovech pro seniory a v léčebnách pro dlouhodobě nemocné metodou PCR je tedy daleko důležitější než jen za pomoci rychlotestů, které jsou založené na protilátkové odpovědi.
V současnosti v Evropě sledujeme postupné uvolňování opatření, odborníci ale varují, že zdaleka nemáme vyhráno a musíme se připravit na druhou vlnu nákazy. Jak bude z vašeho pohledu tato druhá vlna vypadat?
I to je ve stadiu spekulací. Osobně si myslím, že k nějakým vlnkám ještě bude docházet, ale nebudou tak velké jako ta první. A i kdyby byly, už na to budeme připravení. Podzim se jeví jako nejpravděpodobnější, protože sucho a teplo viru neprospívá. Doba, kdy by se virus mohl začít znovu víc šířit, je tedy konec října a listopad. Ale vzhledem k tomu, že o tom viru budeme mnohé vědět a lidé už jsou sami odpovědní a vědí, jaká hygienická opatření dodržovat, bylo by hloupé, kdybychom připravení nebyli.
Jak vnímáte současná opatření v souvislosti s cestami do zahraničí, o kterých se v rámci uvolňování začíná také hovořit? Nadešel už správný čas k tomu, aby lidé začali jezdit ven?
Pokud se za měsíc potvrdí současná epidemiologická situace a ukáže se, že rozvolňování opatření k nárůstu počtu nakažených nevedlo, pak si myslím, že je to v případě nadpoloviční většiny evropských zemí bezpečná věc. Epidemiologická situace bude v těchto zemích srovnatelná jako u nás a není důvod hranice zavírat.
To ale ukážou až čísla po rozvolňování. Zatím totiž stále vycházíme z dat, která vyplývají z doby velkých restriktivních opatření. Uvolňování se ale projeví až za sedm až čtrnáct dní, tedy po inkubační době. Takže až na konci května nebo začátkem června bude možné najisto říct, že podobně bude situace vypadat i o prázdninách.
Češka z Tchaj-wanu: Koronavirus tu berou vážně, díky včasným opatřením jsou otevřené školy i obchody
Číst článek
V souvislosti s druhou vlnou a celkově bojem s epidemií koronaviru se značná pozornost upíná především k vývoji vakcíny, do kterého se nově pouští i Česko. Tento výzkum má vést poslankyně za ANO Věra Adámková, která je zároveň přednostkou Pracoviště preventivní kardiologie v IKEM, kde působíte. Víte, v jaké fázi se vývoj nachází?
Vůbec nevím, protože do toho nijak zapojený nejsem. Fandím tomu projektu, ale jsem trochu skeptik, že vakcínu vytvoříme rychleji než kdokoliv jiný na světě – jestli vůbec někdo vakcínu vytvoří. Vakcíny vyžadují velké množství peněz, odborníků a času. To trvá léta. Na zprávy o tom, že za rok bude vyvinuta vakcína, bych si osobně nevsadil.
Které státy tedy z vašeho pohledu mají větší šanci na úspěšný vývoj vakcíny?
Tady ani tak nejde o státy – jsou to hlavně velké farmaceutické firmy, které většinou působí ve Spojených státech, Británii, Francii a podobně. Mohli bychom jim třeba pomoct, ale že bychom tohle zvládli sami na vlastní pěst, tomu moc nevěřím.
Myslím, že spíš než investovat do vývoje vakcíny bychom měli myslet na problémy ve zdravotnictví, které tu jsou už léta. To je hlavně nedostatek vyškoleného sesterského personálu a jejich platy, nedostatek moderních nemocnic a obecně připravenost zdravotnictví na krizové situace. Vývoji vakcíny u nás určitě fandím, ale zároveň si myslím, že by se pozornost měla upřít jinam.
