Hasiči mají v těle větší množství ‚věčných chemikálií‘, zjistili vědci. Zvyšují jim riziko srdečních nemocí
Hasiči mají podle vědců z Masarykovy univerzity v krvi více takzvaných věčných chemikálií než zbytek populace. Jsou například ve starších typech hasicích pěnidel nebo v ochranných oblecích. Věčné chemikálie podle dalších zjištění brněnských expertů u požárníků zvyšují riziko vzniku kardiovaskulárních nemocí.
„Aby pěnidla mohla dobře hasit, musí obsahovat látky, které minimálně po nějakou dobu odolají vysokým teplotám. A ukázalo se, že některé z těchto látek jsou zdraví škodlivé a obsahují takzvané PFASy neboli věčné chemikálie,“ vysvětluje Aleš Pindur, hasič jaderné elektrárny Dukovany a doktorand Masarykovy univerzity.
Hasiči mají v krvi více věčných chemikálií než zbytek populace a to u nich zvyšuje riziko kardiovaskulárních nemocí. Vyplývá to z výzkumu brněnských vědců
Evropská unie takzvané PFASy postupně zakazuje. Hasičský záchranný sbor České republiky je v naprosté většině typů zásahů přestane používat nejpozději do dubna 2026. „A tak je hasiči nahrazují variantami bez těchto zakázaných látek,“ dodává Pindur.
Tyto chemikálie ale nemusí být jen v pěnidlech, najdeme je totiž i třeba v podšívce hasičského kabátu.
„Je to speciální nesmáčivá membrána, která odolává průsaku vody, ale i různých chemikálií, což je pro hasiče důležité. Takže ho chrání,“ přibližuje Pindur s tím, že i v těchto membránách jsou věčné chemikálie. Podle hasičů ale zatím neexistuje vhodná náhrada.
„A tak nás v našem výzkumu zajímalo, jestli hasiči mají ve svém těle vyšší hladinu těchto věčných chemikálií než běžná populace,“ popisuje Pindur, jak začal výzkum CELSPAC: FireExpo. Zapojilo se do něj 164 lidí. Třetina z nich byli zkušení hasiči, třetina hasiči nováčci a poslední třetina hasiči nebyli.
‚Statisticky významně‘
Všem účastníkům vzali výzkumníci vzorky krve a moči. Nejvíc věčných chemikálií v těle měli zkušení hasiči. Méně hasiči nováčci, kterým vědci brali vzorky několikrát po dobu jejich výcviku.
„Měli jsme možnost zjistit, jak se koncentrace vyvíjí v průběhu času. Na začátku byly nižší a postupně se zvyšovaly, a to opravdu i statisticky významně,“ vysvětluje garant studie Pavel Čupr z RECETOXu Masarykovy univerzity.
Věčné chemikálie má v krvi i zbytek populace, byť méně v porovnání s hasiči. Podle Čupra se totiž s těmito látkami setkáváme takřka denně: „V membránových textiliích, při balení potravin tak, aby se ten papír nepromastil.“
Experty navíc zajímalo, co přesně věčné chemikálie v těle způsobují. „Čím vyšší koncentrace jsme zjistili u těch participantů, tím více měli bilirubinu v krvi,“ přibližuje Čupr. Bilirubin může souviset třeba s kardiovaskulárními problémy.
Narušení DNA
Vědci také zjišťovali, co se zdravím hasičů dělá, když v krvi nemají jen věčné chemikálie, ale i látky vznikající z nedokonalého hoření. „Nám vyšlo, že to byl nejenom zvýšený bilirubin, ale také i cholesterol a další lipidy, které zvyšují riziko kardiovaskulárních onemocnění,“ upozorňuje Čupr.
Naměřené hodnoty podle něj pro hasiče nepředstavují akutní riziko, ale při dlouhodobém působení by mohly. Experti vzorky nasbírali v letech 2019 až 2020, ale pořád je zkoumají. Teď například zjišťují, jak věčné chemikálie a zplodiny hoření ovlivňují hormony štítné žlázy nebo jak narušují DNA.
Aneta Vrzalová z RECETOXu Masarykovy univerzity vložila do zásobníku sklíčko se vzorkem krve a robotické rameno ho přesunulo pod mikroskop. Buňka pak na fotce může být buď pravidelná, kulatá, anebo může vypadat jako kometa.
„Buňka, kterou jste popsal jako pravidelnou a kulatou, je nepoškozená. Tu, kterou jste popsal jako kometu, tak vypadá buňka, která je poškozená. A z předběžných výsledků je patrné, že hasičská profese má vliv na DNA, ovšem tyto výstupy je třeba potvrdit,“ vysvětluje Vrzalová.
I proto je součástí disertační práce hasiče a výzkumníka Masarykovy univerzity Aleše Pindura projekt Zdravý hasič. Bude v něm požárníky učit například jak posilovat zdraví, aby se jejich tělo vypořádávalo s chemikáliemi co nejlépe.
Celou reportáž si můžete poslechnout ze záznamu v úvodu článku.
