Vědci zkoušejí ‚přeprogramovat‘ trávení krav. Chtějí omezit vznik metanu, který přispívá k oteplování
Kolik myslíte, že je na Zeměkouli krav? Podle statistik Organizace pro výživu a zemědělství při OSN je jich asi 1,5 miliardy. A všechna tato zvířata produkují metan, významný skleníkový plyn, který se podílí globálních změnách klimatu. Teď ale přišli vědci s novým objevem, který možná následky říhajících krav trochu zlepší.
„Objevili jsme bakterie, které mohou být užitečné, pokud je vyměníme. Je to zatím základní výzkum, který by mohl vést ke snížení produkce metanu,“ vysvětluje Johanna Vilkkiová z finského Institutu pro přírodní zdroje, která je spoluautorkou výzkumu.
Mezinárodní tým vědců pracuje na tom, aby se objem vypouštěných plynů zmenšil. Poslechněte si reportáž Radiožurnálu
Jeho princip spočívá v tom, že se v bachoru, prvním z kravských žaludků, zajistí vhodná sestava bakterií, díky které zvířata produkují méně metanu. „Jak toho docílit, právě teď testujeme. Musí se to udělat na začátku života telete, když bachor ještě není úplně vyvinutý, pak je totiž jednodušší složení bakterií ovlivnit,“ dodává Vilkkiová.
Jako probiotika
Systém, který vyvinul mezinárodní tým vedený profesorem Itzhakem Mizhrahimem z Ben-Gurionovy univerzity, tak funguje podobně jako probiotika, která berou lidé. Rozdíl je ale v tom, že pokud úvodní dávku dostanou už malá telata, zůstanou jim v bachoru ty „správné“ bakterie.
Vědci zatím tento postup vyzkoušeli na tisícovce krav z Finska, Švédska, Itálie a Spojeného království. A jak se zdá, má na ně léčba pozitivní vliv, roste jim totiž i objem produkovaného mléka.
„Je to spíš odhad toho, co se bude dít. Zjišťovali jsme to u téhle tisícovky a zdá se, že to funguje. Je to nejspíš tím, že jsme zredukovali objem produkovaného metanu, protože jeho výroba je ztráta energie. Takže omezení produkce metanu šetří energii, kterou má kráva k dispozici a ta tak může produkovat více mléka,“ vysvětluje spoluautorka výzkumu.
Významný skleníkový plyn
Průměrná kráva ročně vyprodukuje asi 70-120 kilogramů metanu. Tento plyn podle Miroslava Havránka, ředitele České informační agentury životního prostředí CENIA, výrazně přispívá ke klimatickým změnám.
„Metan je silný skleníkový plyn. Když bychom ho srovnali v jednotkovém množství vůči skleníkovému plynu, o kterém čtenáři nejčastěji slyší, tedy oxidu uhličitému, tak metan je 25krát účinnější. V celkovém úhrnu je vliv metanu okolo 20 procent,“ popisuje.
Helsinky se ujímají unijního předsednictví, chtějí prosazovat klimatickou neutralitu
Číst článek
Zhruba dvě třetiny ročně vyprodukovaného metanu přitom přímo nebo nepřímo vyrábí lidé, zbytek je přírodní a uvolňují ho především bažiny a močály.
Pěstování rýže
„V případě lidské činnosti je významným zdrojem zpracování odpadu, odpadové hospodářství. Metan vzniká zejména při anaerobním rozpadu organické hmoty ve skládkách. Skládkový plyn obsahuje velké množství metanu a je to po zemědělské činnosti druhý významný zdroj metanu. Také je to hlubinná těžba uhlí,“ doplňuje Havránek.
V zemědělství je velkým zdrojem metanu pěstování rýže a na dalším místě právě krávy. U těch se podle Vilkkiové současná kúra testuje jen na zvířatech chovaných pro mléko, použít ji by mělo být možné i na další plemena skotu a možná i na další chovná zvířata, jako kozy nebo ovce. U všech těchto zvířat je ale důležitá jejich potrava.
„To, co jí, ovlivňuje fungování mikrobů v trávicím traktu. To se ale musí zkoumat u každého plemene a stravovacího režimu zvlášť,“ říká. A právě na stravu by se podle Vilkkiové měly detailněji zaměřit další výzkumy.
