Do Česka zamíří až dva miliony vakcín proti covidu, říká předseda vakcinologické společnosti Chlíbek
Účinnost vakcíny proti koronaviru od vývojářů Pfizer a BioNTech by měla být až 90 procent. K dodávce až 50 milionů americko-německých vakcín by pak mohlo dojít do konce roku, dalších 1,3 miliardy dávek pak bude k dispozici do konce příštího roku - a to jak v USA, tak i v zemích Evropské unie. Co se o vakcíně ví a kdy by se mohla dostat i do Česka, přiblížil Radiožurnálu předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek.
Co se z odborného hlediska o vakcíně ví? Na jakém principu je založená?
Jedná se o třetí generaci vakcín, tzv. genetické vakcíny, která nese genetickou informaci, která se aplikuje do lidského organismu. Na základě toho dochází k vytvoření potřebného antigenu, na který reaguje imunitní systém a je stimulován k tvorbě protilátek a buněčné odpovědi.
Je to prakticky nejvyšší stupeň třetí generace vakcín. Je to jen genetická informace, ne samotný virus, který se může množit. Na základě genetické informace se tvoří ta důležitá antigenní součást koronaviru, která umí stimulovat náš imunitní systém.
Poslechněte si celý rozhovor s předsedou České vakcinologické společnosti Romanem Chlíbkem
Vakcína má údajně účinnost až 90 procent. Je to standardní u tohoto typu vakcín?
Je potřeba říci, že genetické vakcíny zatím nebyly v humánní medicíně používány. Teprve v souvislosti s koronavirem dochází k urychlení jejich vývoje. Jsou vakcíny, které dosahují účinnosti 99 procent, nicméně kandidátní vakcíny proti covidu-19 prokazovaly i nižší hodnoty, třeba i 70 nebo 80 procent. Z mého pohledu je účinnost 90 procent skvělá zpráva.
Je zaručeno, že nebude mít vakcína později vedlejší účinky?
Laboratorní hodnocení už v minulosti probíhala a v té konstrukci, v jaké je vakcína připravovaná, není možné, aby docházelo k replikaci zásobování genetického materiálu nebo ukládání genetické informace do našeho genomu. Vakcína by měla být bezpečná. U každé vakcíny se po pěti nebo i patnáctiletém používání mohou objevovat vzácné nežádoucí účinky, které se u desetitisíců dalších nemusí projevit, ale to s sebou nese každý léčivý přípravek a každá vakcína.
Firmy chtějí požádat o schválení vakcíny ke krizovému užití. Co to znamená?
Znamená to, že se klade velký důraz na to, aby se vakcína mohla rychle a bez administrativních odkladů používat pro větší množství lidí. K urgentnímu schvalování dochází v situacích, kdy hrozí, že jakékoli zpoždění by mohlo vést k nedozírným následkům. Ale zároveň musí být dodrženy minimální bezpečnostní požadavky.
Vakcína v Česku
Když slyšíme, že se firma dohodla na dodávkách s EU, tak je to právě tahle vakcína, která by se mohla dostat i do Česka?
Je to tak, Česká republika ve spolupráci s Evropskou komisí přistupuje ke společným nákupům a je podepsaná s firmou AstraZeneca, to je vakcína druhé generace, a v tuto chvíli se připravuje smlouva na dodání i od firmy Pfizer do Česka. Hovoří se zhruba o dvou milionech dávek.
První vakcína by mohla být v prosinci. U 90 procent lidí dokázala zabránit nákaze koronavirem
Číst článek
Kdy by se mohlo začít očkovat?
Domnívám se, že Pfizer nebude mít první dostupnou vakcínu. Například vakcína od firmy AstraZeneca bude jedna z prvních, která se objeví v Evropě i v České republice. Původně jsme si mysleli, že to bude v prosinci, nakonec to bude nejspíš v únoru nebo v březnu příštího roku, takže se nedomnívám, že by vakcína od firmy Pfizer byla dostupná dříve.
Kolik lidí by v Česku muselo být očkováno, abychom mohli říci, že máme proočkované obyvatelstvo, a vakcína pomáhá v boji proti koronaviru?
Tam jsou dvě úrovně pohledu - první je individuální ochrana, která má význam pro samotného jednotlivce. Když se nechá očkovat, neonemocní. Ale v případě takto závažného onemocnění je třeba i tzv. kolektivní ochrana. A právě na ni je potřeba mít určitou míru proočkovanosti populace. Čím vyšší je účinnost vakcíny, tím nižší je nutná míra populace, která musí být očkována.
Minimem je většinou 60 procent. Pokud by vakcína nebyla příliš účinná, tak ani 60 procent by nebylo dostatečných. U vakcíny, která se pohybuje s účinností nad 90 procenty, je ale tou nejnižší hranicí právě zmíněných 60 procent.
Vývoj epidemie
Když se podíváme na současnou situaci v Česku, zatímco minulou středu jsme měli rekordní počet nakažených, v následujících dnech šel přírůstek strmě dolů. Jak si pokles vysvětlujete?
Tam se sešlo více faktorů. Jedním z nich je, že ve fázi, kdy jsme začali zaznamenávat první pokles, přišel víkend, který signalizuje nižší procento záchytů a méně pozitivních. Je to dobrá zpráva, na druhou stranu musíme být opatrní. Rozhodně nemáme vyhráno. Jsem zvědavý, jak bude vypadat pondělí, protože víkend není příliš rozhodující ukazatel.
Může mít strmý pokles i jiné příčiny - například že i nakažená lidé zůstávají doma a nenechávají se otestovat?
To je ta nejlepší varianta - když nakažený zůstane doma. Ale my se setkáváme i s tím, že se lidé snaží nejenom vyhýbat testování, ale i nařízené karanténě. To je velice nebezpečné a krátkozraké. Kdyby k tomu takto přistupovala většina, tak to brzdění bude pomalé a dlouhé a můžeme si tím poměrně zakzit i Vánoce.
