Věda pro děti: Jak dlouho žijí nejstarší stromy a co se dá poznat z letokruhů?

Nejstarší lidé na světě se dožívají kolem sta let, maximálně pár let přes stovku. U zvířat se rekordní věk pohybuje kolem dvou set let nebo trochu přes. Ale takové stromy mohou obývat náš svět i několik tisíc let. Jak se dá jejich věk zjistit?

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Fíkovník banyán (ilustrační foto)

Stejně jako u zvířat závisí věk stromu na jeho druhu | Foto: Alashbrook | Zdroj: Fotobanka Pixabay

Nejjednodušší je spočítat letokruhy buď na pařezu, nebo přímo na kmeni. V našich oblastech odpovídá jeden letokruh jednomu roku, takže podle toho, kolik jich strom má, poznáme jeho stáří.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak dlouho žijí nejstarší stromy a co se dá poznat z letokruhů?

Jak se letokruh vytvoří?

Stromy většinou nerostou celý rok, ale pouze v době, kdy je dostatečná vlhkost a vhodná teplota. U nás třeba od jara do podzimu. Tato růstová kresba je pak vidět jako letokruhy.

V oblastech mírného pásu mají letokruhy všechny stromy, ale například v tropech, kde díky stálému podnebí roste strom celý rok, se žádné letokruhy nevytvoří.

Co můžeme vyčíst z letokruhů?

Z letokruhů však nemusíte vyčíst jen věk, ale i změny počasí, třeba velký mráz, sucho nebo záplavy, různé choroby stromů nebo zásah ohněm. Stromy jsou takové živé kroniky krajiny. Je v nich zapsáno vše, co se v okolí lesa událo.

2:43

Věda pro děti: Proč v mušli slyšíme šumění moře?

Číst článek

Díky letokruhům jde zjistit třeba i věk historických staveb. Odborník získá řez z původního trámu a dokáže skoro na rok přesně odhadnout, kdy byl dům postaven.

Spočítat letokruhy je možné i bez pokácení stromů. Lze odebrat vzorek speciálním vrtákem, který se jmenuje Presslerův přírůstový nebozez. Odebraný válec dřeva se opracuje, a pak z něj lze vyčíst různé informace.

Zkoumáním letokruhů se zabývá vědní obor dendrochronologie. Jde vlastně o jakési čtení ve dřevě pomocí speciálních přístrojů, počítačových programů a mnoha znalostí. U opravdu starých stromů je ale odběr pomocí vrtáku komplikovaný. Často totiž mají vyhnilý střed kmene nebo nejsou k dispozici dostatečně dlouhé vrtáky.

Stáří stromu jde určit také z velikosti kmene, ale jde rozhodně o méně přesnou metodu. Platí poučka, že obvod kmene v palcích zhruba odpovídá věku stromů. K měření dochází ve výšce kolem 1,3 metru.

Dalším postupem pro určení věku je pak radiouhlíková metoda, která se nejčastěji používá při archeologických vykopávkách.

Nejstarší stromy

A jaké stromy patří mezi nejstarší rekordmany? Stejně jako u zvířat závisí věk stromu na jeho druhu.

2:31

Věda pro děti: Proč se nám dělá husí kůže? A mají husí kůži i zvířata?

Číst článek

I když má strom dostatek vody, živin i slunce, nedožívají se různé druhy stejně. Krátkou životnost mají třeba palmy. Naopak i několik tisíc let mohou vydržet cedry, sekvoje nebo jeden druh borovice.

Nejstarší zdokumentovaný strom se našel ve švédské stepi a je mu údajně asi 9550 let. Jde o smrk ztepilý. Měří asi pět metrů a své dlouhověkosti zřejmě dosáhl klonováním a vrstvením.

Ve východní Kalifornii pak můžete najít borovici starou kolem 4850 let.

Českým přeborníkem je pak vilémovický tis, jehož stáří se odhaduje na 1,5 až dva tisíce let.

Eva Sinkovičová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme