K Mezinárodní vesmírné stanici dorazila loď s novou posádkou, šlo o poslední start rakety Sojuz-FG
Kosmická loď, kterou ve středu z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu vynesla na oběžnou dráhu nosná raketa Sojuz-FG, po zhruba šesti hodinách letu přistála u Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Loď připojila ke stanici v automatickém režimu, tedy bez zásahu posádky. Na palubě lodi Sojuz MS-15 jsou ruský kosmonaut Oleg Skripočka, americká astronautka Jessica Meirová a první kosmonaut ze Spojených arabských emirátů Hazza Mansúrí.
Na ISS momentálně působí ruští kosmonauti Alexej Ovčinin, který je nyní velitelem stanice, a Alexandr Skvorcov, američtí astronauti Christina Kochová, Nick Hague a Andrew Morgan a Ital Luca Parmitano. Na stanici je ale podle Skvorcova místa dost i pro devítičlennou posádku. Mansúrí má být podle něj ubytován v ruské sekci ISS.
Druhý pokus úspěšný. Ruský Sojuz s androidem Fjodorem zakotvil u vesmírné stanice
Číst článek
Skripočka a Meirová by měli na ISS strávit 187 dnů, zatímco Mansúrí se má vrátit na Zemi 3. října spolu s Ovčininem a Haguem.
Start rakety z Bajkonuru vysílaly americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) a ruská agentura Roskosmos v přímém přenosu na internetu.
Poslední start Sojuzu
Jak poznamenala agentura TASS, šlo o 70. a zároveň poslední start rakety Sojuz-FG, které Rusko od roku 2002 používalo pro dopravu lidské posádky na ISS. Od roku 2020 chce ruská agentura Roskosmos přejít na Sojuzy-2.1a, které dříve využívala pouze pro dopravu nákladu a satelitů na oběžnou dráhu. Minulý měsíc Roskosmos letem s androidem Fjodorem na palubě k ISS otestoval nosič 2.1a pro starty s lidskou posádkou. Rakety Sojuz-FG používají ukrajinský analogový systém řízení, rakety Sojuz 2.1a jsou vybaveny ruským systémem.
Welcome to the @Space_Station! The Soyuz spacecraft carrying @Astro_Jessica 🇺🇸, cosmonaut Oleg Skripochka 🇷🇺 and spaceflight participant @Astro_Hazzaa 🇦🇪 docked to our orbiting laboratory at 3:42pm ET. Watch: https://t.co/mzKW5uDsTi. Ask questions using #AskNASA pic.twitter.com/IdDJkKfxDW
— NASA (@NASA) September 25, 2019
Start byl podle internetového listu Gazeta.ru zajímavý i tím, že byl přinejmenším načas posledním z místa, odkud odstartoval do vesmíru i Jurij Gagarin - tato část kosmodromu se totiž bude modernizovat.
Do vesmíru se zatím podle internetové Malé encyklopedie kosmonautiky podívalo 560 kosmonautů (včetně sedmi vesmírných turistů) ze 38 zemí světa. Žen bylo doposud mezi kosmonauty 63. Nejvíce lidí (342) vyslaly do vesmíru Spojené státy, následuje Sovětský svaz a Rusko (121). Prvním kosmonautem z jiné země než SSSR a USA se stal v březnu 1978 Vladimír Remek z bývalého Československa.
Bez lidské posádky. Rusko vyslalo na Mezinárodní vesmírnou stanici loď s robotem Fjodorem
Číst článek
Prvním člověkem ve vesmíru byl v dubnu 1961 sovětský kosmonaut Jurij Gagarin, druhým v srpnu 1961 rovněž kosmonaut ze Sovětského svazu German Titov. Na oběžnou dráhu se jako první Američan dostal v únoru 1962 John Glenn. První ženou ve vesmíru se stala 16. června 1963 sovětská kosmonautka Valentina Těreškovová. Dosud poslední zemí, která vyslala svého kosmonauta do vesmíru, bylo v roce 2015 Dánsko.
Ve vlasti sice Mansúrího nazývají „arabským Gagarinem“, ale není prvním arabským kosmonautem. V roce 1985 letěl do vesmíru na palubě amerického raketoplánu Discovery saúdský princ, Sultán Salmán Abdal Azíza Saúd, o dva roky později na stanici Mir na oběžné dráze zavítal Syřan, Muhammad Ahmad Farís, připomněl internetový list Gazeta.ru a dodal, že Mansúrí byl vybrán ze čtyř tisícovek kandidátů.
