Ve vesmíru během sedmihodinové mise plnili různé úkoly - mimo jiné pracovali na robotickém rameni nebo vypustili desítku nanodružic, které slouží ke sběru radioelektronických dat. Vše mohli diváci sledovat živě na webových stránkách Evropské vesmírné agentury (ESA).

První Evropankou, co si vyšla do vesmírného prostoru, je 45letá Samanta Cristoforettiové. Bývalá vojenská pilotka je astronautkou Evropské vesmírné agentury 13 let a do kosmu letěla poprvé před osmi lety. Od té doby drží rekord v délce pobytu ženy ve vesmíru - na oběžné dráze byla tehdy 199 dnů na Mezinárodní vesmírné stanici. Tohle je tak její druhá mise a na stanici je od dubna.

V rámci mise se však objevily otázky, zda se do ní nepromítá napětí kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Mezinárodní vesmírná stanice je ale, nejenom podle agentury AFP, jedna z posledních oblastí, kde ještě spolupráce mezi Ruskem a Západem funguje.

Na Zemi se ovšem nedávno mluvilo o zmíněném robotickém ramenu. Začátkem minulého týdne dnes už bývalý šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin nařídil kosmonautům na stanici, aby rameno přestali používat.

Rogozin tak reagoval na rozhodnutí ESA ohledně mise ExoMars, kterou evropská agentura pozastavila po ruské invazi na Ukrajinu. Mise měla na konci roku 2022 vyslat na Mars vozítko, které mělo za úkol pátrat po známkách mimozemského života. Ruský prezident Vladimir Putin v pátek Rogozina z funkce šéfa Roskosmosu odvolal. Washington a Moskva pak oznámily, že obnoví společné lety na ISS.

Helena Berková, zuj Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít