Borisov byl odvolán kvůli zaostávání ruského kosmického programu. V loňském roce Rusko vypustilo celkem sedmnáct raket, původní plán byl vypustit čtyřicet raket. Spojené státy přitom v loňském roce vypustily 152 raket, Čína 65. Rusko se spíše blíží k Novému Zélandu, který loni vypustil třináct raket.

Rusko přitom musí řešit především probíhající válku na Ukrajině. Západní sankce dopadají na vesmírný program, což ovlivňuje i samotnou válku. Podle údajů světových agentur Rusko momentálně má zhruba 300 družic – Spojené státy jich mají přes 5000 a Čína 628 – a to včetně vojenských družic, které sledují bojiště na Ukrajině.

Samotní ruští prováleční publicisté si stěžují, že ruská armáda nemá údaje. Třeba během ukrajinského útoku na ruskou Kurskou oblast říkali, že to pro ně bylo překvapení. Neměli údaje o tom, že tam Ukrajina shromáždila velké síly včetně obrněných vozidel, které následně pro útok použila.

Ve vesmíru nadále funguje Mezinárodní vesmírná stanice, což je společný projekt Ruska, Spojených států a Evropy. Rusové nicméně sami řekli, že v roce 2028 program ukončí, respektive z něho vystoupí.

Rusové chtějí vybudovat stanici, která se jmenuje ROSS, tedy ruská orbitální služební stanice, která by měla být o dost výše. Argumentují tím, že Mezinárodní vesmírná stanice létá po takové trajektorii, že vidí jenom pár procent ruského území.

Stanice ROSS proto má být výše, aby mohla pozorovat celé ruské území. Na rozdíl od Mezinárodní vesmírné stanice nebude trvale obydlená, kosmonauti by tam měli létat pouze kvůli údržbě asi dvakrát do roka.

O ruském kosmickém programu se mnohdy mluvilo jako o výkladní skříni Ruska. Kreml se totiž vždy chlubil především svým pilotovaným programem, například kosmonautem Jurijem Gagarinem a dalšími.

Ondřej Soukup, job Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít