Fotky, které vznikly před 50 lety na Měsíci? ‚Je to zázrak,‘ říká astrofotograf Zdeněk Bardon
Že před 50 lety Američané poprvé přistáli na Měsíci, dnes ví každý. Málokdo ale tuší, že se na tomto úspěchu významně podílel i Čech – Zdeněk Kopal, který Měsíc pro potřeby americké expedice mapoval. „Nabídl americké NASA tvorbu map na klíč,“ vysvětluje v rozhovoru s Vojtěchem Bidrmanem astrofotograf Zdeněk Bardon, který byl hostem Radiožurnálu.
Přínos profesora Zdeňka Kopala misi Apollo přitom rozhodně nebyl zanedbatelný. „Když program skončil, NASA vybrala 100 lidí, kteří se o přistání na Měsíci nejvíc zasloužili, a pan profesor byl mezi nimi,“ upozorňuje Zdeněk Bardon. „Dostal od NASA ampulku s pravým měsíčním prachem.“
Tím ovšem tenhle český příběh nekončí. Profesor Kopal se totiž poté i s ampulkou vydal do Francie – a měsíční prach vysypal, jako poctu, na hrob Julesa Verna.
Nejde ovšem o jedinou českou (nebo československou) stopu ve vesmíru. A má to svůj důvod. „Je tu značná astronomická tradice, Česká republika má největší síť lidových hvězdáren. Většina astronomů se rekrutuje právě z dětské záliby pozorovat nebo fotografovat vesmír,“ vysvětluje Zdeněk Bardon.
Lásku k vesmíru v sobě nezapře ani on sám. Dnes se živí fotografováním hvězd a vesmíru, a také proto ví, že ikonická fotka Buzze Aldrina (kterou před 50 lety na Měsíci vyfotil Neil Armstrong) je skutečně fantastická. „Je zázrak, jak krásné fotografie tehdy vznikly,“ řekl Bardon.
Za podobnými fotografiemi jsou podle Bardona „tisíce hodin a kilometry filmu“. „NASA totiž nemohla jít do obchodu a koupit si fotoaparát a objektiv. Čočky a kamery byly modifikovány, ve vakuu totiž zmizí vzduch a všechno by bylo špatně,“ dodává Bardon.
Co všechno tedy před 50 lety k fotografování na Měsíci NASA potřebovala? A jaké vybavení musí mít lidé, kteří chtějí fotit vesmír a hvězdy dnes? Poslechněte si celý rozhovor se Zdeňkem Bardonem.
Zdeněk Kopal před jednou ze svých lunárních map, kterou používal i program Apollo (21. 12. 1975)
