Americké bažiny byly místem svobody
Mokřiny na pomezí Virginie a Severní Karolíny byly útočištěm uprchlých otroků a mnoha dalších lidí. Nové vykopávky ukazují, že zde žily tisíce lidí různého původu.
Mokřiny Great Dismal dnes zabírají jen desetinu své původní plochy asi 5000 čtverečních kilometrů. Až do roku 1860 to však bylo obrovské a neprostupné území nikoho, ve kterém se kromě různých psanců ukrývali hadi, medvědi a bodavý hmyz. Nepříliš pohostinné prostředí poskytovalo útulek komunitám uprchlých otroků, kteří vešli do historie pod jménem Maroons. Kromě nich zde však vskrytu žily i původní indiánské kmeny, afroameričtí dělníci, kteří se vykoupili nebo utekli z práce na stavbě vodních kanálů, a samozřejmě i běloši s kriminální minulostí.
Vykopávky, které v mokřinách probíhají pod vedením Dana Sayerse z Americké univerzity, ukazují, že přibližně mezi lety 1600 až 1860 zde žily tisíce lidí různého původu. Mnoho komunit mělo své kořeny v kmenech domorodých obyvatel Ameriky ze 16. století, ke kterým se o století později přidávali uprchlí otroci a postupně vytvářeli svá vlastní společenství. Artefakty z vykopávek ukazují, že populace psanců začaly slábnout po roce 1860. Mnoho Maroons tehdy bažiny opouštělo, aby – samozřejmě po boku unionistů – bojovali v občanské válce. Dnes už v bažině Great Dismal žádné psance nenajdete, ale jako útočiště bažiny slouží dodnes. Od 70. let minulého století jsou chráněným územím, které udržuje biodiverzitu lesních mokřadů.
Zdroj: American University