ANC se během 100 let změnil z radikálního hnutí ve vládní stranu
V Jihoafrické republice začínají oslavy 100. výročí založení Afrického národního kongresu, které budou trvat celý rok. Hnutí s převážně levicovými ideály, které bránilo zájmy černošského obyvatelstva, sice vzniklo už v roce 1912, většina lidí si ale Africký národní kongres spojuje až s pozdější fází boje proti rasismu a především s osobností Nelsona Mandely.
Mandela zvítězil v čele strany v prvních svobodných volbách po pádu apartheidu v roce 1994 a od té doby je ANC vládní a zároveň nejsilnější stranou v Jihoafrické republice. Mnozí bývalí členové dnes hnutí dokonce kritizují za přílišné autoritářství.
„Přerostlo ve vládní sílu, o níž můžeme v jednotlivostech pochybovat, kterou můžeme kritizovat, ale která dokázala, že je schopná převzít moc mírumilovně, zachovat demokracii a nakonec v rozporu s těmi svými původními hodně levicovými ideály přijala kapitalismus, to znamená nezničila jihoafrickou ekonomiku, která nadále zůstává silná,“ vysvětluje zahraničně-politický komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák.
U počátků Jihoafrického domorodého kongresu, který se na ANC přejmenoval až ve 20. letech, stály myšlenky Mahátmy Gándhího. Ten se už během svého pobytu v Africe snažil pomocí nenásilného odporu bojovat proti znevýhodnění lidí s jinou barvou pleti. Apartheid, tedy rasová segregace, se sice stal oficiální politikou až v roce 1948, v Jihoafrické republice ale v praxi existoval mnohem dříve.
Zahraničně-politický komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák rozebírá počátky i současnost Afrického národního kongresu
Africký národní kongres se v pozdějších letech značně radikalizoval s pomocí Sovětského svazu, který školil partyzány pro boj proti Jihoafrické republice. Z mnohých dřívějších levicových radikálů jsou ale dnes velcí kapitalisté.
S ANC stále spojuje své naděje převážně černošské obyvatelstvo, strana má ale příznivce i mezi bělochy. Řada z nich se ostatně zasazovala také za zrušení apartheidu.
V jedné poměrně zásadní oblasti ovšem strana selhala. Africký národní kongres sliboval všem černým Afričanům zlepšení ekonomického postavení, dnes jich ale pod hranicí chudoby žije stejné množství jako v dobách apartheidu. Celých 39 procent z nich má na měsíc méně než 40 euro.
Sporný je také boj s klíčovými problémy Jihoafrické republiky, jako jsou korupce, AIDS nebo vysoká míra kriminality.
„Myslím, že je zásadní problém, že Africký národní kongres nemá plnohodnotnou opozici. On by i kvůli sobě samotnému potřeboval, aby mu někdo šlapal na paty, a to při tom jeho dominantním postavení v jižní Africe není možné. A je to škoda nejenom pro jižní Afriku, ale i pro něj samotný,“ uvažuje Slezák.