Velký přehled slibů pražské koalice. Na co obyvatelé metropole marně čekali a co se povedlo?
Už za necelé dva týdny budou Pražané volit zastupitele. Ti pak sestaví novou Radu hlavního města Prahy. V minulém období Praze vládla koalice ANO, ČSSD a Trojkoalice (Zelení, KDU-ČSL, STAN). V rámci předvolebního boje slíbili její politici řadu věcí, které měly zlepšit život obyvatel města. Nejdůležitější body se objevily v programovém prohlášení. Server iROZHLAS.cz ho prošel a u 13 vybraných oblastí zjišťoval, jak se koalici dařilo sliby plnit.
Vyrovnaný rozpočet
Pražská koalice slibovala ve svém programovém prohlášení, že „bude každoročně sestavovat rozpočet jako zdrojově vyrovnaný a tato zásada bude promítnuta i do dlouhodobého rozpočtového výhledu“. Při pohledu do aplikace Rozklikávací rozpočet, kterou koalice také slíbila obnovit, se zdá, že rozpočty byly každý rok schodkové.
Metro D, stavba linky čističky odpadních vod. Praha bude příští rok hospodařit se schodkem 16 miliard
Číst článek
„Všechny námi sestavované rozpočty opravdu byly a jsou zdrojově vyrovnané. Při sestavování se ale počítá s meziročními převody a zapojením dočasně volných zdrojů Prahy k předfinancování státních dotací – v tom posledním rozpočtu to bylo zejména v oblasti školství a státní správy. Tím vzniká ‚schodek‘, o kterém mluvíte, který ale reálně schodkem není. My jsme naopak dokázali snížit zadlužení města o 12 miliard (což je jedna třetina) na historické minimum,“ odpověděla na dotaz serveru iROZHLAS.cz primátorka Adriana Krnáčová (ANO).
Za pravdu jí dává i ekonom Lukáš Kovanda ze společnosti CYRRUS. „Od roku 2012 Praha soustavně hospodaří přebytkově. Bývá rozpočtován schodkový rozpočet, už ale od roku 2012 se daří dosahovat přebytků. Přebytky v tomto období narůstaly, kdy maxima dosáhly v roce 2015, kdy přebytek činil 12,4 miliardy korun. Klesá také podíl dluhů na celkovém majetku Prahy. V roce 2014 dosahoval tento podíl bezmála jedenácti procent, v polovině letošního roku to bylo 7,7 procenta. Takže Praha je méně závislá na cizích zdrojích,“ vysvětlil Kovanda.
Podle ekonoma je jednou z příčin i snížený objem investic. „Česká ekonomika zažívá nebývalý ekonomický boom, což se samozřejmě projevuje i na úrovni obecních rozpočtů, a že Praha v porovnání s lety 2008 až 2014 výrazně omezila svoji investiční činnost. Zvláště patrný je propad mezi roky 2014 a 2015, což může souviset s nástupem nové primátorky. Došlo k propadu z 21,3 miliardy korun investic v roce 2014 na 10,1 miliardy. To znamená, o více než polovinu klesly investiční výdaje z roku na rok,“ dodal Kovanda.
Podle Krnáčové se ale má množství investic v nejbližší době zvýšit. „Prahu čekají obrovské investice, jako stavba městského okruhu, Radlické radiály nebo metra D, a díky snížení zadlužení si v budoucnu budeme půjčovat za výrazně lepších podmínek,“ popsala Krnáčová.
Novelizace stavebních předpisů
Pražská koalice chtěla také novelizovat stavební předpisy. Ty podle ČTK začaly vznikat už za předchozího primátora Tomáše Hudečka (dříve za TOP 09) a vyvolaly řadu sporů i mezi koalicí ANO, ČSSD a Trojkoalice (Zelení, KDU-ČSL, STAN). Primátorka Krnáčová musela dokonce odebrat jejich přípravu tehdejšímu náměstkovi Matěji Stropnickému (Zelení/Koalice) a předložila novou verzi, kterou zastupitelé i Evropská komise schválili a platí od 1. srpna 2016.
Praha neschválila novelu stavebních předpisů. Trojkoalice chce víc času na prostudování
Číst článek
Nyní rada schválila další novelizaci, která odstranila požadavek na takzvané oslunění bytu, což opět vyvolalo řadu konfliktů. Podle ČTK je Krnáčová ráda, že novela prošla, protože podle ní brzdí stavební práce ve městě. Zelení ale nesouhlasí a se svými námitkami se obrátí na Evropskou komisi, která musí novelu kodifikovat.
Proměna a revitalizace
Proměníme významné brownfieldy na veřejná kulturně-vzdělávací centra a na městské parky, slibovala před čtyřmi lety koalice. Jedním z nich mělo být i Nákladové nádraží Žižkov. To ale ještě stále nepatří Praze, ale Českým drahám. Podle Deníku má navíc předkupní právo na koupi nádraží společnost Žižkov Station Development, kterou vlastní právě České dráhy a developer Sekyra Group. Developer s prodejem souhlasí, ale požaduje, aby se na budoucí rekonstrukci podílel.
Oprava vltavských náplavek se přesunula na léto. Podniky v kobkách na sezonu neotevřou
Číst článek
Dalším na seznamu bylo také Smíchovské nádraží, kde měly vzniknout nové byty. Podle pražského Deníku by se v oblasti mělo začít stavět na přelomu roku. Na dvaceti hektarech by zde mělo vyrůst multifunkční centrum, kde svůj domov najde na 3000 rezidentů a mělo by tam pracovat 9000 lidí. Jeho součástí by měl být i park, restaurace a kavárny. O návrhu se ale mluví už od roku 2015.
Koalice také slíbila, že „připraví a projedná koncepci dotvoření a revitalizace Vítězného náměstí“. Magistrát na novou podobu náměstí v Dejvicích vypsal na začátku roku 2018 architektonickou soutěž, do které se přihlásilo 43 návrhů. Podobná situace je i co se týká revitalizace brownfieldu Bubny-Zátory. Koalice slíbila vypsat soutěž na proměnu této části prahy, což udělala v květnu 2018.
Ani příprava revitalizace Palmovky a okolí příliš nepokročila. Jak informoval server Info.cz v září loňského roku, rada města schválila vznik zvláštního odboru, který se má revitalizací této městské části zabývat. Jde prý totiž o natolik složitou oblast, že ji má dostat na starost tým urbanistů.
Vlak na letiště
„Bude se zasazovat o modernizaci železniční trati Praha (Masarykovo nádraží) – Kladno, kdy zároveň dojde k propojení centra hlavního města Prahy s Letištěm Václava Havla,“ slibovala koalice. K zahájení rekonstrukce ale nedošlo. Projekt nemá ještě ani stavební povolení. V polovině letošních prázdnin Správa železniční a dopravní cesty vybrala ve výběrovém řízení společnost, která má vypracovat záměr a dokumentaci pro územní řízení v nejsložitějším úseku stavby mezi Výstavištěm a Veleslavínem, informuje iDNES.cz.
Rychlodráha z Kladna na pražské letiště. Jezdit se bude pod zemí, 120 kilometrů za hodinu
Číst článek
Dokončení staveb
Za vlády současné pražské koalice došlo k otevření dvou velkých dopravních staveb – tunelového komplexu Blanka a části trasy metra A do Nemocnice Motol. Zprovoznění těchto staveb měla koalice v programovém prohlášení. K otevření tunelového komplexu došlo 19. září 2015 a čtyř nových stanic metra 6. dubna 2015. Blanka se začala stavět už v roce 2007 a o tři roky později i nové stanice na lince A.
Levnější tramvajenka
Zlevníme roční předplatné na městskou hromadnou dopravu na 3650 korun, lidé budou jezdit jen za deset korun denně, slibovala pražská koalice. Chtěli tak přilákat víc lidí do dopravních prostředků. A povedlo se. O 1100 korun levnější roční kupon si mohou Pražané koupit od 1. července 2015. Rada odhadovala, že nové opatření bude stát město 400 milionů ročně. O rok později informoval dopravní podnik, že si skutečně roční kupon pořídilo 110 000 nových předplatitelů. Příjmy dopravního podniku ale klesly o 194 milionů, informuje Echo24.
Cyklisté v Praze
Koalice v programovém prohlášení slíbila, že „posílí podporu cyklistické dopravy tak, aby se stala plnohodnotným způsobem dopravy po hlavním městě Praze, která odlehčí jiným druhům dopravy“.
Nejvytíženější pražské cyklostezky? Modřany loni projelo přes 500 tisíc lidí na kolech
Číst článek
Oproti předchozím volebním obdobím se podle radního pro dopravu Petra Dolínka (ČSSD), který kandiduje v komunálních volbách, cyklistiku v Praze podpořit podařilo. „Má to několik prvků. Zaprvé jsme dali mnoho peněz městským částem, které si sami dokončovaly cyklopropojení. Také město dělalo cyklostezky. A důležité je, že jsme vykupovali pozemky pro stávající i nové cyklostezky a také jsme vyznačovali pruhy na komplikovaných místech. Naposledy je to vidět na Vltavské na velké křižovatce,“ řekl Dolínek serveru iROZHLAS.cz. Připomněl také zlepšené možnosti přepravy kol, investice do cyklostojanů a bikesharing. Na začátku roku také slíbil magistrát, že rozšíří nejoblíbenější cyklotrasu mezi Modřany a Zbraslaví.
Připustil ale také, že je potřeba dále řešit některá úzká místa. „Například v oblasti Karlova mostu, Karlových lázní, Vyšehradské skály, také propojení z Prahy 8 směrem do Troje,“ dodal s tím, že problémem jsou často památkáři.
Praha 1 zakryje značky zakazující vjezd cyklistům, o omezení kol jedná se spolkem Auto*Mat
Číst článek
Problém ale nastal v centru města. Praha 1 se totiž snaží cyklisty z centra města odstranit úplně. Došlo dokonce k rozmístění zákazových značek a vyznačení zón, do kterých měli cyklisté zakázaný vjezd, soud ale nakonec zákaz zrušil. Radnice Prahy 1 se ale nevzdává a na zákazu trvá. Bude ale muset zákaz lépe naplánovat a zapracovat do něj i námitky soudu.
„Byť chápu úmysl, protože Praha 1 díky rekordním turistickým sezonám je přeplněna pěšími a snaží se ochránit rezidenty i pěší, tak mi přišlo nešťastné, jak překotně to bylo připravováno,“ reagoval Dolínek. Podle něj je potřeba včas řešit úpravu okolních ulic, aby mohly sloužit jako spojky.
Situaci podle Dolínka také komplikují památkáři. Praha by totiž chtěla po vzoru jiných měst vyfrézovat hladké pruhy pro cyklisty v pražské dlažbě. „To by výrazně odlišilo pruhy od normálních chodníků, pěší by věděli, že tam mohou jezdit cyklisté,“ dodal Dolínek.
Oprava pražských mostů
„Rada Prahy bude pokračovat v programu obnovy pražských mostů,“ stojí v programovém prohlášení pražské koalice. V sobotu 2. prosince 2017 se ale do Vltavy zřítila Trojská lávka. Následný průzkum mostů a lávek odhalil, že jen v Praze jich je 25 ve špatném nebo havarijním stavu. Došlo k uzavření například lávky mezi Černošicemi a Lipenci, lávek pro pěší na železničním mostě na Smíchově nebo se řeší oprava unikátního Libeňského mostu. Například lávku na pražském sídlišti Nové Butovice, která patřila mezi ty v nejhorším stavu, se podařilo strhnout a už je téměř hotová.
Nejen Libeňský most. Podívejte se na mapu 25 nejohroženějších mostů metropole
Číst článek
Nízkoemisní zóny
Pražští radní také slíbili, že zavedou takzvané nízkoemisní zóny, tedy místa, kam budou mít zakázán vjezd neekologická auta. Koalice si od tohoto návrhu slibovala zlepšení kvality vzduchu především v centru metropole.
Praha podle Dolínka připravila návrh na zavedení emisních zón dvakrát – jednou podle staré a jednou podle nové legislativy. „Vždy to narazilo především na odpor městských částí na pravém břehu Vltavy. Je to poměrně jednoduché. Existence nízkoemisních zón předpokládá také existenci objízdné trasy tak, aby se auto mohlo vyhnout emisní zóně, pakliže nesplňuje podmínky. A tím, že není dokončen městský okruh, tak oni namítají, že nejsou objízdné trasy. A z tohoto důvodu od toho bylo upuštěno,“ řekl serveru iROZHLAS.cz Dolínek. Podle něj patřila mezi nejhlasitější odpůrce Praha 14.
Městská policie
V souvislosti s pražskou městskou policií si dala koalice dva závazky: navýší počet strážníků a zlepší jejich vybavení. První bod se ale nepodařil. Podle údajů Lidových novin na konci roku 2017 měla městská policie pouze 2062 strážníků, což je o 108 míň než jich měla v roce 2013 a o 271 méně, než by jich měla mít podle takzvaných systematizovaných míst (do počtů jsou zahrnuti pouze strážníci, ne ostatní zaměstnanci).
1:32
Pražští strážníci mění po patnácti letech uniformy. Jsou pohodlnější a kvalitnější, tvrdí strážníci
Číst článek
Zlepšit vybavení městské policie se ale magistrátu podařilo. V roce 2015 začala velká a postupná obměna vozového parku. Do začátku roku 2018 se podle iDnes podařilo vyměnit 149 z 260 vozidel a další výměna je plánovaná na rok 2018. Dostaly také nové uniformy, během roku 2018 mají také sjednotit typy zbraní a dostat nové neprůstřelné vesty.
Rozpočet na sport
„Navýšíme prostředky z rozpočtu hl. m. Prahy na podporu sportu,“ stojí v programovém prohlášení. Podle aplikace Rozklikávací rozpočet skutečně každý rok výdaje na tělovýchovu a zájmovou činnost rostly.
Podle radního pro sport Dolínka navíc dochází během roku k rozpočtovým úpravám. „Když bylo jasné, že některé dopravní stavby se neudělají ten rok, tak se třeba vzalo 100 milionů a převedli jsme je na sportovní investice pro městské části, na opravy nebo havarijní stavy. Tak se třeba v Letňanech opravily šatny bazénu, florbal Střešovice postavil novou halu,“ popsal. Podle něj jde aktuálně na sport 700 až 750 milionů ročně. „Jsme v situaci, kdy 1,2 procenta rozpočtu jde na sport,“ dodal s tím, že za čtyři roky navýšily výdaje na sport o 250 až 300 milionů.
Záchytná parkoviště
Praha dlouhodobě nemá dostatek parkovacích míst, hlavně takzvaných P+R parkovišť, která jsou primárně určená pro mimopražské řidiče, a leží proto nejčastěji na okraji města. Na nich mají řidiči zadarmo nebo za mírný poplatek zanechat své automobily a dále do centra města pokračovat městskou hromadnou dopravou. Koalice proto slíbila otevřít nová parkoviště.
Vyhazov soukromých nájemců parkovišť se zadrhl. Praha prohrála už dva soudní spory
Číst článek
Otevřela celkem tři s celkovou kapacitou 530 míst. Šlo o málo využívaná odtahová parkoviště na Kotlářce, v Písnici a u Švehlovy ulice, informovala Technická správa komunikací ve výroční zprávě.
Parkování v metropoli je ale dlouhodobý problém, který magistrát řeší. Koalice proto chystá nová velká záchytná parkoviště na Opatově, v Hostivaři a na Černém Mostě a vypověděla smlouvu téměř polovině provozovatelů, kteří na pozemcích města provozují parkoviště. Chce tak získat víc parkovacích místa a změnit jejich režim. Provozovatelé se ale obrátili na soud a dva už se svými stížnostmi uspěli.
Rekonstrukce
„Koalice zahájí rekonstrukci pražského Výstaviště v Holešovicích, Šlechtovy restaurace, Divadla pod Palmovkou. Zahájí také revitalizaci spodní části Václavského náměstí a připraví projekt na oživení Hradčanského náměstí,“ píše se v programovém prohlášení.
Proměna Malostranského náměstí by měla být hotová do roku 2020. První fáze už skončila
Číst článek
K zahájení rekonstrukce Výstaviště ještě nedošlo. Magistrát na konci srpna 2018 vypsal zakázku na jeho opravu za 1,25 miliardy. Oprava Šlechtovy restaurace již začala v červnu 2017 a podle vyjádření radního Jana Wolfa (KDU-ČSL/Trojkoalice) pro ČTK je napřed oproti plánu. Rekonstrukce Divadla pod Palmovkou, které poničily povodně v červnu 2013, skončila v září 2015, informovaly Hospodářské noviny.
Revitalizace spodní části Václavského náměstí začala přípravnými pracemi v lednu 2018 a předpokládaný termín dokončení byl do konce roku. Pravděpodobně ale dojde ke zpoždění, protože soud zrušil na začátku května rozhodnutí magistrátu.
Revitalizace Malostranského náměstí začala také na začátku roku 2018, a to archeologickými průzkumy, výměnou kolejí a dlažby.
