Stanice Českého rozhlasu Radiožurnál a Plus představují jednotlivé lídry a lídryně všech stran a hnutí, které se přihlásily do říjnových sněmovních voleb. Je jich celkem 31 a Český rozhlas chce voličům pomoci vyznat se v jejich programech. Dvaadvacátá je podle losu na řadě Strana svobodných občanů. Zastupuje ji předseda Petr Mach.

Praha 13:21 28. září 2017 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Začneme českou ekonomikou. Jak víte, vykazuje teď velmi dobré tempo růstu, je v dobré kondici. Otázka zní, co bychom v takové době, kdy se nám hospodářsky daří, měli dělat především?
Vzděláním a původní profesí jsem ekonom, takže trošku bych si dovolil relativizovat to, že se naší ekonomice daří. Já bych si představoval ekonomický růst kolem šesti nebo sedmi procent. Pro ekonomiku, která je v sousedství zemí s násobně vyšší životní úrovní, násobně vyššími platy, bychom měli být v procesu dohánění. Zdravé svobodné ekonomiky světa můžou růst tempem šesti, sedmi, osmi nebo devíti procent. A my se dneska radujeme z tempa jednoho, dvou nebo 2,2 procenta.

Třeba za druhé čtvrtletí to je 4,5 procenta.
To je čtvrtletní výkyv, ale určitě to za celý rok bude tak, jak říkám. Ale dobře, je to relativní růst. Tak co vám asi řekne každý ekonom, že stát nemá v takové situaci dělat dluhy, když ekonomika roste. Případně se mají ty dluhy splácet. To mě děsí, že vláda na příští rok opět schválila rozpočet s deficitem.

Chce vydat více, než kolik vybere na daních, o desítky miliard korun, a to mě děsí. Pokud ekonomika roste nadprůměrně, bohužel i to malé číslo je tedy nad průměr, tak se nemají vytvářet další dluhy, ale naopak se mají dluhy splácet.

Říkáte, co bychom neměli dělat, ale co dělat, čili splácet dluhy?
Jako ekonom hlavně musím říct, co bychom měli dělat, aby byl růst skutečně dynamický, rychlý, aby byl kolem těch šesti, sedmi nebo osmi procent. Naše ekonomika musí být založena na elementární svobodě. Daně musí být nízké, ne že se budou zvyšovat a bude se nabírat více úředníků, aby všechny živnostníky kontrolovali, že se budou vytvářet nové úřady. To se děje teď. Ne.

Potřebujeme rušit všechny nespravedlivé dotace, které jdou podnikatelům. Teď nemluvím jenom o Čapím hnízdě, ale to je celá řada dotací. Miliardy se takhle rozdělují nespravedlivě, že to jeden hotel, jedna hospoda dostane, druhá to nedostane. A samozřejmě jsou u toho úředníci, kteří to musí nějak rozdělovat, a pak policie kontrolovat, jestli se tam nepodvádí, nekrade. Toto přerozdělování ekonomiku brzdí. Kdybychom místo dotací snížili daně všem, tak to je to, co by pomohlo.

Co bychom měli dělat pro to, abychom zlepšili úroveň českého zdravotnictví?
Na jednu stranu máme zdravotnictví v určitých oblastech na špičkové úrovni. Nemáme se za co stydět. Na druhou stranu způsob financování je ještě takový reliktem socialismu. Máme několik zdravotních pojišťoven, které si ovšem nemohou ve skutečnosti konkurovat. Každá musí nabízet to stejné a to, co vyberou od klientů, pojištěnců, není pojištění. Je to 13,5% daň, která se navíc mezi pojišťovnami ze zákona rozděluje. Kdo tam má více těch, co čerpají více, tak získá peníze zase od těch druhých.

Potřebujeme to, co my jako Svobodní chceme, aby - když už máme řadu pojišťoven - mezi nimi existovala skutečná konkurence, aby si občan, pacient, mohl vybrat to, co mu lépe vyhovuje.

Jak zastavit odchod lékařů do zahraničí?
Odchod lékařů do zahraničí zastaví jediná věc: když se platová úroveň u nás a v zahraničí srovná. To znamená, že buď by musely klesnout platy zdravotníků v cizině, nebo by musely stoupnout ty u nás, ale ne třeba na úplně stejnou úroveň. Ne každý má chuť odcházet do ciziny, ale to je jediná cesta, jak zastavit odchod zdravotníků.

Přibývá studentů, kteří těžko najdou uplatnění

A co chybí českému školství? Je to třeba více učňů?
To dneska říkají všichni. Problém našeho školství je obří v tom, že Evropská unie nám diktovala kvóty, že 40 procent lidí má mít vysokou školu. Takže je tady poptávka ze strany státu po tom, aby vznikaly různé ekonomické a sociální obory. Přibývá ovšem studentů, kteří potom těžko najdou uplatnění. Každý druhý u nás bude mít bakalářský titul, ale nebude umět pro praxi víc, než co dříve uměli absolventi středních ekonomických nebo obchodních škol. To je velký problém.

Řadě rodičů vadí i sešněrovanost našeho školství. My jako Svobodní si myslíme, že má existovat elementární spravedlnost. A jestliže ze státního rozpočtu jde školám nějaká platba na žáka, tak by ta platba měla být stejná bez ohledu na to, kdo je zřizovatelem školy. Jestli to je obec, anebo jestli to je soukromý nebo církevní subjekt. Dneska jsou soukromé školy diskriminované. Jde ze státního rozpočtu na studenta méně, a tím pádem rodiče těch dětí, kteří nejsou ve státní, v obecní škole, tak musí doplácet na školném.

Říkáte, že nám Evropská unie diktovala, že bychom měli mít 40 procent lidí, kteří jsou vzdělaní vysokoškolsky. Není to málo? Co je ta rozumná míra podle vás?
Rozumnou míru nemůže vymyslet žádný úředník, ani politik, ani z Bruselu.

Váš názor, odhad.
Víte, vysoká škola je vrchol studia, terciární vzdělání. A pokud tam jde uměle rozhodnutím Bruselu nebo státu studentů příliš…

Ptám se, co si myslíte, že je správně. Kdy by to bylo optimální? Pokud by byli lidé vzdělaní, jak společnost potřebuje, kolik bychom měli vysokoškolsky vzdělaných lidí v populaci?
Poznáme to tak, že najednou začne být poptávka po řemeslnících, bude jich málo. Ceny za řemeslné služby půjdou nahoru. Stát také uměle požadoval po všech možných úřednících a policistech, aby si dodělali bakalářské vzdělání, aniž by to ve skutečnosti pro svůj život potřebovali. Nechme to na lidech. Stát nemá různými triky směřovat lidi, aby studovali to, co si přejí nějaké kvóty.

Západní Evropa je nakažená islámským terorismem

Jaké nedostatky má Česká republika v bezpečnostní oblasti?
Zaplaťpánbůh jsme stále ještě krásnou a bezpečnou zemí, když to člověk srovná s tím, co se děje na západ od nás. Bohužel západní Evropa je nakažená současnou vlnou islámského terorismu. Vypadá to, že proti tomu neumí bojovat. A naší jedinou odpovědností je, aby se to nepřeneslo k nám. Aby Česká republika zůstala bezpečnou zemí.

Co pro to máme dělat?
Proto je pro nás klíčové nepřipustit žádné kvóty. Nic na ten způsob. Uchovat si naši vlastní azylovou politiku, nenechat si od Evropské unie nadiktovat pravidla podle jejich přání, komu a jak udělovat azyl. Mělo by to zůstat na nás, to je strašně důležité.

Například v Itálii soukromé, neziskové organizace, vláda, Evropská unie vozí migranty do Evropy, to je něco, co by u nás bylo trestným činem převaděčství. Nemáme ale šanci změnit politiku italské vlády, takže se musíme starat o nás. Jediná naše odpovědnost je nepřinést tenhle problém do České republiky, nepřijmout žádnou kvótu.

Rusko proti nám vede takzvanou hybridní válku, potvrdily to vojenské autority jak v Moskvě, tak v Praze. Nezanedbáváme takové nebezpečí?
Já nevím, co dělají tajné služby. Ale každopádně to, co se tím asi myslí, jsou různé mediální války a ovlivňování toho, co se kde v médiích objeví. Viděl bych ne vytváření dalších úřadů pro potírání hybridních hrozeb, to co udělala tato vláda. Myslím, že každý občan by měl být soudný a odpovědný a vědět, že ne všechno, co čte na internetu, slyší v rozhlase nebo vidí v televizi, musí být nutně pravda. Každý by si měl podle vlastní soudnosti zprávy a pseudozprávy filtrovat.

Příspěvek na bydlení jako zdroj mafiánského příjmu

Proč se podle vás nedaří výrazně zlepšit poměry v oblastech, kde žijí takzvaně sociálně nepřizpůsobiví občané?
Velký problém je takzvaný příspěvek na bydlení, který se stal zdrojem mafiánského příjmu. Organizátoři ubytoven čerpají státní dotaci, dostávají nájemné, které je často vyšší, než v docela solidním bydlení ve městech. A přitom je to za velice nuzné bydlení. Tato dávka by se podle Svobodných měla zcela zrušit.

Pokud má někdo nízké příjmy, tak bude zřejmě bydlet v odpovídajících podmínkách. Nebude mít třeba tak luxusní koupelnu jako někdo jiný, to se nedá nic dělat. Ale je potřeba, aby i Romové měli možnost najít práci. Teď v létě v Košířích, kde bydlím, probíhaly rozsáhlé výkopové práce.

Viděl jsem, že tam spousta Romů dřela na výkopových pracích a poctivě si vydělávali peníze. A je potřeba jim to umožnit a ne, aby je zákoník práce sešněroval tak, že se nikomu nevyplatí je zaměstnávat.

Lídr Občané 2011: S vlnou migrace se do Evropy dostali i zastánci Islámského státu

Číst článek

Připomněl jste, že původní profesí jste vzděláním ekonom. Považujete za varující, že Česká republika zatím nezreformovala penzijní systém?
Ve skutečnosti se děje to, že penzijní systém se docela přetváří a reformuje, aniž by se to řeklo nahlas. Posouval se velmi výrazně věk odchodu do důchodu a také se zmenšoval poměr mezi průměrným vypláceným důchodem a průměrnou mzdou. Došlo k tomu, že se ten systém nějak do rovnováhy dostává. Jinak to nejde. Peníze v rozpočtu nebyly na to, aby se stále do důchodu chodilo před šedesátkou a aby poměr zůstal skoro u padesáti procent průměrné mzdy. K reformě tedy ve skutečnosti dochází.

Problém je spíše v tom, že minulé vlády systém kazily. Udělaly nějaký systém povinných fondů, pak ho další vláda rušila. Bylo to nepromyšlené. Jediné rozumné by bylo respektovat, že tady máme tento průběžný systém, že lidé, kteří jsou v důchodu nebo půjdou do důchodu, mají nárok za svá odpracovaná léta na důchod. A stát by měl pouze mladším lidem trošku otevřít prostor tím, že by platby do důchodového systému byly o něco nižší, aby se lidem otevřel v peněžence prostor pro to, aby se ještě sami zajišťovali nad rámec státního důchodu. Aby si mohli pořídit nemovitost, aby si mohli něco naspořit a aby nebyli závislí pouze na státním důchodu.

A zastropování věku odchodu do důchodu, to je v pořádku?
To je jenom taková politická taškařice, protože nikdo nemůže budoucím důchodcům slíbit, co bude za deset let, jaký věk odchodu do důchodu schválí vlády za pět, deset, patnáct nebo dvacet let. Pokud dneska někdo schvaluje strop pro rok 2020, tak je to jenom taková legrace, které nemůže nikdo věřit.

Aby si policie nezjednodušovala činnost

Teď se zaměříme na váš volební program. Slibujete, že doplníte dálniční síť o propojení krajských měst. Jak toho dosáhnete?
Za prvé chceme, aby se změnila koncepce budování dálniční sítě, protože dneska je přijatá nějaká koncepce, je to taková mapka, jaké dálnice by se měly dodělat. Jsou to známé dálnice, které mají vést třeba z Hradce Králové na Olomouc, jsou to nedodělané úseky. Ale my chceme, aby se mapka budoucí sítě změnila tak, aby se propojila krajská města.

Považujeme za důležité, aby například Praha nebyla tak moc zatížena auty a kamiony, které vůbec do Prahy nechtějí, které jedou například jenom z východu na západ. Tak proč by se nemohli z Jihlavy vydat po nějaké nové dálnici, která by vedla přes jižní Čechy rovnou na Plzeň a Praze se vyhnout. Zkrátili by si cestu, propálilo by se méně nafty a Praha by nebyla tak přetížená.

Neříkám, že se to všechno dá postavit za jeden nebo čtyři roky, ale pokud se přijme nová koncepce, pokud si namalujeme novou síť, které chceme jednou v budoucnosti dosáhnout, tak najednou už můžeme přemýšlet, jestli se příští rok nepostaví kus této dálnice nebo kus jiné.

Zaměříme pozornost policie na skutečné piráty. Jak to myslíte?
Teď mluvíte zřejmě o silniční a dopravní policii.

Cituji váš program.
Ano, ale aby tomu všichni rozuměli, tak je to vytrženo z kapitoly doprava.

Ano.
Máme na mysli piráty silniční. Jde o to, aby policie stíhala to, co je skutečně nebezpečné, a ne to, co je banální a nikomu neškodí. Pokud někdo jede krátký úsek, kde nikoho neohrožuje, a nemá zapnutý bezpečnostní pás, tak riskuje sám svůj život. Proč by za to měl dostávat tři nebo čtyři trestné body? Na druhé straně bude policii unikat někdo, kdo dělá skutečně nebezpečné manévry na dálnici.

Jde o to, aby si policie nezjednodušovala činnost. Aby neseděla za bukem někde, kde končí obec a už je přirozené maličko zvýšit rychlost a chystat se na vyšší rychlost mimo obec. Aby se nesnažila jenom řidiče nachytat. Jde o to, aby stíháni byli ti, kdo skutečně ohrožují druhé, a ne ti, co udělají banální přestupek, který nikomu neškodí.

Úřady jsou zkostnatělé

Propagujete štíhlý stát a vstřícné úřady. Které úřady vidíte jako adepty na zrušení?
Máme dlouhý seznam, těch úřadů je asi čtyřicet. Můžeme jít postupně, můžeme brát ty, co zavedla tato vláda. Už na začátku jsem zmínil nový úřad pro potírání hybridních hrozeb, to je asi dvacet nebo padesát úředníků, kteří sedí někde v kanceláři a dívají se, co se kde na různých webech píše.

Jak to víte?
A jestli to je, nebo není pravda. To je veřejná informace. To ví každý, že ten úřad vznikl...

Že vznikl, ano, ale ta náplň jejich činnosti může být i jiná. Nemyslíte?
Může tam být možná i jiná náplň, ale vyplývá ze zákona, co je jejich náplní. Takže to si může každý ověřit. Dlouhodobě argumentuji také pro zrušení jednoho obřího úřadu, který se jmenuje CzechInvest, který je pověřený tím, aby uděloval investiční pobídky. My jako Svobodní považujeme investiční pobídky za naprosto nespravedlivou věc.

Proč má pár vyvolených firem dostat takzvanou pobídku neboli odpuštěné daně z příjmu na dobu deseti let. Většina podnikatelů platí ze zisku 19% daň a oni platí nula. A platí nulu po dobu deseti let. Proč to mají dostávat jenom ti velcí, co investují nad 100 milionů, a ne ti menší? To je velmi nespravedlivá věc a s každou takovou nespravedlností se pojí vždycky nějaký úřad. Takže máme dlouhý seznam.

Česko patří k nejbezpečnějším zemím světa. Jsme ale cílem hoaxů a kyberválky, říká Bělobrádek

Číst článek

Jak chcete přimět úředníky ke vstřícnosti? Tak to píšete ve vašem programu.
Dalo by se toho docílit třeba změnou úředních hodin. Pro mnoho lidí jsou dneska úřady otevřeny v době, kdy pracují, a ve špičce už jsou fronty. Změnou pracovní doby úřadů by se dalo docílit větší vstřícnosti tím, že by více věcí šlo odbavit jednoduše přes internet. Dneska je každý zvyklý, že si otevře počítač a koupí si třeba letenku na dovolenou. Udělá platbu kartou. Všechno to funguje, ale úřady jsou zkostnatělé a spoustu věcí nevyřídíte jednoduše přes internet. A to by se mělo změnit.

Slibujete, že omezíte moc politiků a úředníků. Můžete to rozvést?
Představovali bychom si, aby jejich moc byla základním způsobem omezena v Ústavě České republiky. Ústava vymezuje moc politiků, ale nedostatečně. Přáli bychom si, aby Ústava zakazovala zadlužování. Mluvili jsme o tom na začátku, že je problém, že i v období, kdy ekonomika roste, tak politici zemi dál zadlužují. Mám příklady pár zemí, kde si do ústavy dali zákaz zadlužování. Často jsem říkal příklad Švýcarska, teď už můžu přidat příklad Německa, těm zemím to velmi pomáhá.

Pokud se nezadlužují, neplatí tak vysoké částky ze státního rozpočtu na úrocích bankám, takže můžou mít nižší daně. Takhle bychom si přáli omezit moc politiků, moc zadlužovat zemi v naší ústavě. Přál bych si, aby byla omezena i moc zvyšovat daně. Mají to například ve Švýcarsku, kde mají v ústavě přímo zapsány limity, kolik nanejvýš může být DPH, proto mají ve Švýcarsku tak nízké daně. Přál bych si, aby i naše ústava omezovala právo politiků neustále si zlepšovat situaci tím, že uvalí na další a další vyšší a vyšší daně.

Snížení DPH pod 14 procent

Když jste se zmínil o dani z přidané hodnoty, píšete ve vašem programu Svobodných: 'Snížíme a sjednotíme DPH na 14 procent.' Proč právě takto a jak byste nahradili propad v příjmech?
Raději bychom samozřejmě snížili a sjednotili DPH na ještě nižším čísle, třeba deseti, devíti nebo průměrných pěti, jako mají ve Švýcarsku, ale to až dokážeme osekat zbytečné výdaje státu ještě více.

My jako Svobodní jsme propočítali, že chceme ušetřit přes 80 miliard korun zbytečných nebo proplýtvaných výdajů ve státním rozpočtu. A tomu odpovídají i naše plány na snížení daní. Spočítali jsme, o kolik by stát přišel, když by se snížila DPH na jednotných 14 procent. A když se bude dařit, tak budeme prosazovat snižování ještě na nižší číslo.

'Chceme Evropu, kde se svobodně žije', píšete v programu. Tím myslíte co? Teď žijeme v nesvobodné Evropě?
1. září se svoboda zase o kousek zmenšila. Nemůžete uvést na trh vysavač, který má příkon větší, než dovoluje Evropská unie. Nějaká její nová regulace.

Promiňte, ale je to tak závažné? Třeba tento případ - ovlivňuje to můj nebo váš život?
Nakoupíte si vysavače třeba o něco dráž, když se omezí nabídka. To máte stejné, jako nám říkali 'To je banální, že se zakázaly žárovky.' Co se ale místo nich dostalo na trh, už nestálo pět korun, stálo to třeba 50 nebo 150 korun. Každá taková regulace samozřejmě někomu komplikuje život. Někdo si jí třeba vůbec nevšimne.

Chceme Evropu, kde se svobodně žije. A pro nás to znamená, že my místo různých bruselských směrnic a nařízení si přejeme pouze dobrovolnou spolupráci, abychom mohli svobodně obchodovat. Aby Čech s Němcem, s Francouzem, s Britem, Slovákem mohl svobodně obchodovat bez cel, bez překážek. Aby padla i ta omezení, která existují dneska - že český řidič kamionu nemůže, když má volno, v korbě naložit další náklad jenom proto, že to směrnice zakazuje.

Takže chceme Evropu, kde se svobodně žije. A ke svobodnému životu samozřejmě patří i bezpečnost jako základní podmínka toho, aby se dalo svobodně žít. Musíme žít v elementárním bezpečí a to tady bylo narušeno fatálně špatnou ničemnou migrační politikou, kterou udělalo Německo a potažmo Evropská unie se svými kvótami.

Vystoupit z Evropské unie

Jaký je váš postoj k Evropské unii. Vystoupit?
Vstoupili jsme referendem v roce 2004. Myslím, že by bylo spravedlivé, aby se o případném vystoupení rozhodlo opět referendem. Svobodní určitě podpoří referendum o setrvání, nebo vystoupení České republiky z Evropské unie.

Vy byste doporučil kterou možnost?
Já osobně budu doporučovat vystoupení z Evropské unie. Napsal jsem o tom knížku Jak vystoupit z EU. Pro Českou republiku by to bylo skutečně lepší, protože nám přeci nejde o dotace, ty jsou byrokratické. Platíme do Evropské unie peníze, něco dostáváme, ale…

Ale víc dostáváme, než platíme.
Ale teď řešíme, že v Praze 5, kde žiju, mají asi 270 takových obřích betonových truhlíků na květiny, které nefungovaly, teď jsou někde uskladněné.

Česko je vždycky ve všem unikát, říká lídr hnutí Česká národní fronta Tomáš Vrba

Číst článek

Ale to není chyba Evropské unie. To je chyba nás, jak jsme s tím naložili.
Když někdo v Evropské unii otevře nějaký dotační program, tak jsou úředníci, kteří to chtějí čerpat za každou cenu. A pak to podle toho vypadá. Kdyby ty peníze zůstaly v kapsách lidí nebo v rozpočtu obcí, tak oni se rozhodnou pro to, co pravdu potřebují.

Třeba by obec potřebovala opravit chodníky, ale ne, nebyl evropský program na opravu chodníků. Byl evropský program na zkvalitnění ovzduší, tak vymysleli truhlíky, které ale nijak ovzduší nezkvalitňují, naopak zahřívaly celé okolí.

A co je tedy pro nás alternativou Evropskou unie?
Alternativou pro mě je Evropské sdružení volného obchodu, protože je to nebyrokratická instituce. Nemají žádný parlament, který by jim nařídil kvóty, nějaké minimální sazby daní nebo jednotnou měnu euro. Ne. Země jsou tam sdružené - mám na mysli Švýcarsko, Norsko, Island, Lichtenštejnsko, asi se tam vrátí Velká Británie - za účelem, aby spolu volně obchodovaly, proto se to jmenuje Evropské sdružení volného obchodu.

Líbí se mi i to, že se nepřehlasovávají, že ztělesňují základní svobody, o které by nám mělo jít - svobodný pohyb lidí, svobodný pohyb kapitálu, svobodný pohyb služeb a zboží. Bez všeho ostatního se přeci obejdeme - bez byrokracie, bez přerozdělování peněz skrze programy, což je podle mě naprosto škodlivé. To je můj vzor evropské spolupráce.

Koho chcete svým volebním programem oslovit především?
Naše základní myšlenka je svoboda člověka. A její omezení dopadá na různé lidi různě. Někdo jenom pociťuje vysoké daně, někoho se dotkne, že musí zavřít svůj kuřácký bar, kam mu chodili jenom kuřáci, a nikoho jiného neobtěžoval. Různé omezování svobody dopadá na různé lidi různě.

Středoškolák si dneska nemůže přivydělat brigádou v nějakém obchůdku, kde se prodává pivo nebo alkohol. Dochází k různému omezení, které lidé různě pociťují. Zjišťujeme tak, že máme voliče skutečně z různorodých skupin obyvatel. Jsou to staří, jsou to mladí, jsou to vysokoškolsky vzdělaní, jsou to řemeslníci. Základní pojítko je svoboda člověka.

Co budete považovat za úspěch?
Děláme teď všechno pro to, abychom získali nad pět procent. Protože nad pět procent se dostáváme do sněmovny. Kvůli tomu jsem i složil mandát poslance Evropského parlamentu. Už nejsem europoslancem, jsem člověk jako každý jiný, bez politického mandátu.

A říkám, že pokud se někomu naše politické myšlenky líbí, pokud chce někdo Macha dál v politice, tak ať volí Svobodné. Protože naše Poslanecká sněmovna je místo, kde se rozhodují důležité věci, není to nakonec Brusel.

Vladimír Kroc Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít