Šest hodin u obrazovky, jen jedna v pohybu, tak tráví čas školáci, tvrdí výzkum. Mobily ale na vině nejsou
Více než šest hodin u obrazovek a pouhou jednu hodinu pohybem tráví školáci. Rozšíření moderních technologií s (ne)aktivním způsobem života ale úplně nesouvisí, jak tvrdí výzkum společnosti gamifit. „Dnešní děti chtějí být aktivní a fit, možná více než jakákoliv generace před nimi,“ říká koordinátor výzkumu Matyáš A. Michel.
Dlouhodobý pokles pohybové aktivity u dětí už dříve potvrdila celá řada studií. Cílem výzkumu s názvem Proč děti (ne)jsou aktivní ale bylo zjistit, jestli mezi pohybovou aktivitou a užíváním digitálních technologií existuje souvislost.
V Česku přibývá dětí s chronickými záněty střev. Zásadní roli hrají geny, životní styl a strava
Číst článek
Všeobecně panuje názor, že právě technologie jsou jednou z příčin úpadku sportovních aktivit u dětí, ale nová data toto tvrzení nepodporují. Studie ukazuje, že i velmi sportovně založené děti tráví u obrazovek stejně času, jako jejich méně aktivní vrstevníci.
Do výzkumu se zapojilo více než dva tisíce dětí z Česka ve věku 9 až 15 let a zaměřoval se primárně na psychologické a motivační aspekty vztahu k pohybu a digitálním technologiím.
„Z výsledků vyplývá, že české děti tráví v průměrů 6,7 hodiny denně u obrazovek a pohybu věnují přibližně jednu hodinu. Děti si však důležitost pohybu uvědomují . Většina z nich (74 procent) má hodiny tělocviku ráda, více než polovina dětí by chtěla být aktivnější a 73 procent z nich tvrdí, že se o to snaží“
Výzkum Proč (ne)jsou děti aktivní (Společnost gamifit)
Jako hlavní překážku, proč se děti aktivitám více nevěnují, uvádí nedostatek času. „Zajímavé jsou vnímané časové bariéry, protože když porovnáme, kolik času děti tráví před obrazovkami, tak je to jen zástupný problém,“ říká odborná garantka výzkumu Jana Vašíčková z České společnosti učitelů tělesné výchovy.
Data dále uvádí, že ty nejaktivnější děti sportují hlavně proto, aby byly zdravé a fyzické zdatné. Pro méně aktivní děti je pak významnou motivací vzhled a to zejména u těch, kteří tráví nejvíce času na sociálních sítích.
Přestože to může vést ke zvýšenému zájmu o pohyb, tlak na estetickou stránku sportování vyvolává otázky dlouhodobé udržitelnosti a zdravosti takové motivace.
2:07
Děti do toho dávají maximum. Na základních školách s tělocvikem pomáhají trenéři
Číst článek
„Dnešní děti chtějí být aktivní a fit, možná i víc než jakákoliv generace před nimi. Technologie je zřejmě k pohybu motivují, zároveň ale podkopávají možnost tuto motivaci převést do praxe,“ říká k výsledkům koordinátor výzkumu Matyáš A. Michel ze společnosti gamifit.
Hlavně nenutit
Podle sportovního psychologa Martina Macháčka z SK Slavia Praha nemá smysl mobilní telefony dětem zakazovat.
„Mít ambici tuto již přirozenou věc měnit z pozice autorit je jako bojovat s větrnými mlýny. V mládežnické akademii se proti spíše snažíme hráčům vytvářet situace, kdy si na nějaký čas vyzkouší telefon dobrovolně odložit. Tím si budují kompetenci seberegulace,“ vysvětluje Macháček.
Podle Vašíčkové z České společnosti učitelů tělesné výchovy je ale tím nejdůležitějším hybatelem dětské mysli rodina. „Největší vliv na výchovu dětí mají rodiče. Pokud regulují dětem čas strávený před obrazovkou, je efekt zřejmý,“ uzavírá Vašíčková.
