Míst na planetě, kde je možné spatřit přirozenou tmu, rychle ubývá. Na dnešek připadá ‚Světová noc ochrany noční oblohy,‘ která má upozornit na negativní dopady takzvaného světelného znečištění.

11:10 20. dubna 2010 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Světelné znečištění zná určitě každý. Stačí se v noční krajině podívat na obzor a téměř všude je vidět světlo, prozrazující nějaké lidské sídlo. Světelné znečištění je uměle přidané světlo, které pouštíme do nočního prostředí. Pozorovatel místo aby viděl hvězdy, vidí světlo, které vyzářila například lampa daleko za kopcem,“ vysvětluje místopředseda České astronomické společnosti Pavel Suchan z Akademie věd.

„Světelné znečištění měří satelity. Existuje takzvaný světový atlas světelného znečištění. Jde o globální problém. Předpokládá se, že asi dvě třetiny lidí nežijí v původním nočním prostředí ale v oblastech se světelným znečištěním. V Evropě a Severní Americe je to dokonce až 99 procent lidí,“ pokračuje Suchan a upozorňuje:

„Ztrácíme tak kontakt s noční oblohou, tedy součástí přírody. Ztrácíme i přírodní noční podmínky, což je spojeno například s tvorbou nejúčinnějšího antioxidantu, melatoninu, který se tvoří pouze ve tmě. Nedostatek tmy tak může způsobovat i některá onemocnění.“

Už v roce 1994 přijalo UNESCO deklaraci, podle které mají budoucí generace právo na nezničenou a neznečištěnou Zemi, včetně práva na čistou oblohu. Včetně té noční.

Václav Sochor, Jan Piroch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít